MMA není hra, tohle je opravdový sport. V zápase nejde čas vrátit
04.02.2022
Autor: Libor Kalous
MMA není hra... FOTO: se souhlasem Kateřiny Lisové
Devět minut v kleci. Mžik v životě lidském, jenže zažít MMA boj na mistrovství světa s elitními soupeři, to je zkušenost k nezaplacení. Přesně tohle zažila v Abú Dhabí Kateřina Lisová, která nakonec na body prohrála s rivalkou z Kazachstánu. Česká reprezentantka mohla vyhrát, nakonec ale rozhodčí zvedl ruku druhé ženě v oktagonu. „Výkon nestačil na výhru. Všechno bylo super, cítila jsem se dobře připravená, váha byla v pohodě, měla jsem energii, atmosféra před zápasem byla super, neviděla jsem žádný problém a věřila jsem si,“ rozpovídala se Lisová po turnaji pro kaocko.cz.
Jenže…
Kazaška mě překvapila pohybem. Ona je skvělá judistka, byli jsme připraveni, že mě bude chtít hodit, takže si ji držet na dálku, budu opatrná, ale ona do toho nešla. Zvláštní bylo, že ona se ani před zápasem nerozcvičovala, jen se lehce protahovala. Náš předpoklad najednou nebyl. Ona šla docela tvrdě a já jsem se i trochu bála jít do vzdálenosti. Trenéři na mě křičeli, nechoď do bitky, boxuj chytře. Jak jsem měla obavu, že na něco nalítnu, vypadla jsem z rytmu. První kolo jsem moc nevěděla, ve druhém kole se ona snažila i házet, ale tohle jsem ustála, ve třetím jsem si začala věřit a v pohodě jsem ji porazila. Když jsem začala sypat delší kombinace, nevěděla si rady, ale bylo pozdě. Mrzí mě, že jsem taky neprodala svoje kopy, na ty si věřím, mám dobrý kolena, umím kopat highkicky, ale tak moc jsem se bála hodů, že jsem nic z toho nedokázala prodat.
Vyčítáte si to?
Určitě. Měla jsem to rozjet dřív, měla jsem jít do risku. Měla jsem jednu šanci, letěla jsem přes půl světa, k tomu se musí hodně věcí povést, aby se člověk na mistrovství světa dostal. Šla jsem do zápasu moc opatrně.
Jaké byly první dny po zápase?
Štvalo mě to, zápas jsem nezahodila, to ani nejde, mám ho v hlavě. Je to zkušenost.
Co dále, co změnit?
Pořád spoléhám na to, že mám bohatý základy z postoje, z kickboxu i thajského boxu. Mám zápasy i v boxu. Tady mám rozmanitost, jistotu, ale vidím, že na světové úrovni to nestačí. Další meta je získat více jistoty ve wrestlingu. To je můj plán na další období.
Takže vylepšit zem, abyste byla více komplexní…
Nepočítám úplně se zemí. Ground and pound jo, ale nemyslím si, že se stanu grapplingovou královnou. Chtěla bych se hodně zlepšit ve wrestlingu a zakomponovat to do své hry, abych byla rozmanitější a mnohem méně čitelná. Je vidět, že soupeřky mě mají načtenou, nečekají, že půjdu na zem.
Kde se vidíte za dva roky?
U mě to je tak, že já vždycky brala MMA jako Olymp bojových sportů, tam se člověk chce dostat, to je nadevše. Tohle je opravdu boj. MMA je pro mě meta komplexního bojovníka, tohle mě vždycky lákalo. MMA bylo pro mě cíl, bojovat se vším všudy.
A jaké je MMA?
Skvělý, ale je to rozhodně náročný sport, vidím, kolik mám nedostatků. Na čem musím pracovat, abych vůbec obstála. Být lepší a komplexnější mě žene dopředu. V zápasech se člověk měří s lepšími, a tohle není hra, MMA není hra, tohle je opravdový sport.
Je si tohle uvědomění i cesta k výhrám?
Je, často prohrávám zápasy na to, že beru MMA jako hru, jakmile si pak uvědomuju tu vážnost, sebere mi to rozmanitost. Do role vstupuje strach, hodně rozhoduje hlava, psychika. Zápas není sparing, tady je jen jeden pokus, čas nejde vrátit. Je tu jedna šance, to si člověk musí uvědomit, musí s tím umět pracovat. Nejde jen o techniku a fyzičku, MMA je komplexní sport.