Možná jsem už příliš starý, kdybyste měli místo, mohl bych psát pro vás, usmál se Macek po tvrdé zkoušce
15.10.2023
Autor: Miroslav Obluk
Filip Macek v Třinci prohrál.FOTO: KSW
Být bojovníkem MMA je těžká řehole. Měsíce tvrdých příprav, ostrého tréninku, sebezapření, přísné diety. To vše je součástí balíčku před zápasem. Někdy je toto drsné období vykoupeno sladkou výhrou, v tu chvíli je bojovník na vrcholu. Fanoušci mu tleskají, píšou se o něm oslavné články. Existuje však i temná stránka věci. Někdy se měsíce příprav rozplynou po jediné ráně, zápas nesedne, hlava povolí a najednou se ke slovu dostane smolná série porážek.
Podobný scénář píše v posledních zápasech i ostřílený matador Filip Macek. Ten napsal na třineckém KSW 87 opět černou tečku. Ve chvíli, kdy by si však zasloužil podporu, se na jeho hlavu snáší kritika.
Kdo nestál v kleci, nepochopí. Z gauče se vše hodnotí snáz. Představte si, že chodíte do práce, měsíce na něčem pracujete a během pěti minut se všechna práce, dřina zhroutí jako domeček z karet. A to člověk klidně do přípravy mohl dát celé své srdce.
Filip nás baví svými výkony mezi profesionály již dlouhých třináct let. K bojovým sportům poprvé přičichnul v patnácti. Během své profi kariéry naskočil do sedmačtyřiceti zápasů. V posledních třech zápasech prohrál, najednou byl celý jeho odkaz zapomenut.
Dřel, makal dlouhé hodiny. Do gymu často bral i manželku s dcerkou. Pro vítězství udělal první poslední. Před zápasem působil jistým dojmem, v kleci ale stačila jediná rána a bylo vymalováno.
Macek měl v Třinci dobrý start, zachytil nohu soupeře a hodil ho na zem. Tam tlačil, pak ale nastal obrat, a nakonec vítězství slavil Ukrajinec Oleksij Poliščuk. "Já si to nepamatuji. Dostal jsem tam nějaké dva lokty. Jeden jsem dostal, když jsem byl v butterfly guardu, a to jsem na chvíli viděl tmu. Fakt nevím, moc to nedokážu popsat," svěřil se Macek pro kaocko.cz.
Minutu před koncem prvního kola zamkl Ukrajinec arm bar (páku na ruku), Macek odklepal. "Pěkně jsem to po*ral," nehledal výmluvy ostřílený sympaťák. "Nachytal mě, jsme tam dva. Jeden musí vyhrát, druhý prohrát. Bohužel jsem to byl já. Možná jsem na to už moc starý," hlesl po boji.
Co bude dál, to ani on sám neví. Možná nastal čas na chvíli si odpočinout, věnovat se dcerce, rodině. Na chvíli se odstřihnout od světa, který je Filipovou nedílnou součástí. "Jestli budete mít místo v redakci kaočka, možná začnu psát u vás," zasmál se dvaatřicetiletý bijec po zdrcující bitvě.
V posledních měsících se Mácovi nedaří, nemělo by se však zapomínat na to, že právě Filip byl historicky prvním šampionem GCF.
Srdnatě se bil v zahraničí i u nás. Budoval cestu českému MMA. Nikdy si nevybíral lehkou cestu. Nevytvářel kontroverzi, nepouštěl se do trashtalků. Jen dělal to, co miluje. A za to si snad zaslouží pranýřování?