Můj život si už vybírá svou daň. Snažím se, abych do zápasu vůbec přežil, přiznal Inkvizitor Brož
08.02.2024
Autor: Ondřej Huml
Miroslav Brož jde opět do boje.FOTO: OKTAGON MMA
Je mu 35 let a šrámů na těle má víc, než by normální smrtelník nastřádal za tři životy. Zlomené ruce, natržené svaly i nesčetně zhmožděnin, to vše je u Miroslava Brože takřka na denním pořádku. Sotva si dal dohromady utržený biceps, ze hry ho vyřadilo zranění kolena. V sobotu se na Oktagonu 53 sice pomlátí s Angličanem Tomem Crosbym, dobře ale ví, že konec kariéry je už blízko. "Tak čtyři velké zápasy bych ovšem mohl ještě zvládnout," prozradil populární Inkvizitor v rozhovoru pro kaocko.cz.
Míro, jaká byla příprava, jak se cítíte těsně před zápasem?
Naštěstí ještě držím nějak pohromadě. Naplno trénuji asi osm týdnů, za tu dobu jsem měl ale čtyři zranění. Tělo se mi už dost seká, snažím se, abych do zápasu vůbec přežil. Pětadvacet let jedu dvoufázové tréninky každý den a už je to fakt náročné. Holt si to začíná vybírat svou daň.
Do zápasu půjdete po devíti měsících. Je pro vás každý návrat těžší a těžší?
Přesně tak. Výkonnost mám pořád dobrou, ale chybí mi regenerace. Kluci, co bojují na stejné úrovni jako já, jsou zvyklí mezi tréninky odpočívat, já jsem ale pořád na ledě. Můj běžný den vypadá tak, že vstávám v pět ráno, od šesti do osmi mám led, pak jdu na svůj trénink, najím se a vyrazím za dětmi na led zas, potom další trénink. Takhle pořád dokola a tělo už toho má dost. Když se dostanu na top úroveň, přijde zranění a hodí mě zase zpátky. Je to fakt těžký.
Přemýšlíte i o konci kariéry?
Přemýšlím o něm dost. Chtěl bych skončit na vrcholu, nechci si to na závěr po*rat. Konec může nastat kdykoliv, záležet bude na mém zdraví. Myslím ale, že tak čtyři velké zápasy bych mohl ještě zvládnout.
První z nich vás čeká teď v sobotu. Jak se těšíte na bitvu s Tomem Crosbym?
Po tom všem, čím jsem si v přípravě prošel, se těším fakt moc. Co se týče diety, udělal jsem to teď trochu jinak než vždycky, už půl roku dobře jím. Od té doby, co jsem si zranil koleno, jsem navázal skvělou spolupráci s Romanem Čejkou, konečně jsem si srovnal jídelníček, začal se víc hlídat. Já byl totiž v tomhle vždycky extrémista. Byl jsem zvyklý jíst před zápasy 1500 kalorií denně, po turnajích jsem se ale strašně vyprasil. Teď je to jiné. Jím kvalitní stravu, dávám si pozor. I přes všechna různá úskalí jsem pořád tady a těším se na zápas. Teď už je to jenom čekání.
Co koleno? Už je stoprocentní?
Rozhodně mi už nebrání jít do zápasu.
O Crosbym jsem slyšel, že je celkem zabiják…
Žádný vořežprut to fakt není. Hlavně tedy na zemi, ostatně má hnědý pásek v jiu-jitsu. Koukal jsem se na jeho různé techniky, upřímně mi je ale celkem jedno, co bude v kleci chtít dělat. Já si tam půjdu prosadit to svoje. Prý se Crosby nebojí poštípat. To je fajn, protože já se tam jdu poštípat taky (směje se). Jak říká můj trenér David Vyvážil, padne první rána a já rázem zapomenu na jakoukoliv taktiku. Pojedou se bomby, tak to prostě je.
Přesně proto vás mají fanoušci tak rádi. Bude to tedy peklo na zemi i v sobotu?
Nechci říkat, že je mi jedno, jestli vyhraju či ne, protože jedno mi to samozřejmě není. Mým hlavním cílem je však udělat dobrý zápas. Vždycky! Byly zápasy, v nichž jsem seděl třikrát na pr*eli a stejně jsem to dorval. Jsem zkrátka rváč a na stará kolena se měnit už nebudu. Zároveň je ale pravda, že někdy jsem až moc hrrr. Třeba při zápase v KSW jsem dvakrát bezhlavě vyjel a frajer mě hodil, na zemi jsem kvůli tomu strávil o dvě minuty déle. Je to o tom spojit dravost a agresivitu s chytrostí, což se mi v téhle přípravě celkem povedlo. Umím už pracovat se vzdáleností, ale v kleci pak může být vše jinak. Uvidíme.
Podle kurzů jste vůbec největším favoritem na kartě…
Nezlobte se, podle mě jsou kurzy na MMA úplná kravina. Dokážu pochopit, že někdo sází na fotbal či hokej, ale na MMA fakt ne. Vždyť vůbec nevíte, čím si který bojovník v přípravě prošel, zda to bere jako životní zápas nebo ne. Já osobně nesázím a sázet nikdy nebudu. Pokud to někdo dělá, je to jeho blbost.
Chtěl byste soupeři něco vzkázat před zápasem?
Myslím si, že asi ne. Crosby mi přijde jako sympoš, jako takový správný Viking. Co jsem pochopil, trénuje děti stejně jako já, my oba jsme trenéři. Věkově jsme jen rok od sebe a podle mě by to mohl být fakt hodně zajímavý souboj. Můj názor je, že já půjdu víc po strikingu, on si bude chtít prosadit spíš zem. Třeba ale ne. Je to jen taková má teorie.
A pojďme ještě k vaší odvetě s Robem Pukačem, který už začíná být dost netrpělivý. Počítáte s tím, že k ní bude muset dojít?
Já jsem tu odvetu chtěl taky, jen jsem se zranil. Ale chci ji pořád. Určitě ano. Chci ji kvůli fanouškům i kvůli jemu, pro mě je teď ale těžké cokoliv plánovat. Mé tělo je bohužel ve stavu, kdy vážně musím jít zápas od zápasu. Tu odvetu mám ale v hlavě a musím ji stihnout, dokud držím ještě pohromadě. Pokud k ní dojde, myslím, že to bude ještě letos.