Na chvíli jsem se zlomil, ale už je to dobré. O konci kariéry jsem neuvažoval, říká Buchinger
26.05.2023
Autor: Ondřej Huml
Ivan Buchinger.FOTO: OKTAGON MMA
Zakrátko to bude přesně rok, co legendární Ivan Buchinger bojoval naposledy. Do zápasu s belgickým zabijákem Losenem Keitou šel jako dvojnásobný šampion Oktagonu, pás lehké váhy v kleci tenkrát ztratil. Závažná zranění ho navíc vyřadila z obhajoby toho pérového. Nejdřív musel na operaci s kolenem, pak ho na sál poslalo i rameno. Těžké chvíle ale ustál a teď vyhlíží velký comeback. Zpátky v akci by se měl ukázat 7. října na turnaji v Bratislavě.
Ivane, jak jste aktuálně na tom?
Ještě nejsem stoprocentní. Rameno potřebuje trochu času, než s ním budu moci začít naplno spárovat. Doktor mi říkal, ať s návratem do plného tréninku počkám ještě měsíc. Doufám, že pak už bude všechno dobré. Že se zase nic nepokazí a já se budu moci plnohodnotně nachystat na Bratislavu.
Pauza na vás musí být už hodně dlouhá. Žene vás to zpátky do klece?
Určitě ano. Rok jsem v ní nestál a fakt mi už začíná chybět. Na druhou stranu, nebudu tvrdit, že mi pauza v ničem neprospěla. Spíš si myslím, že jsem ji už celkem potřeboval. V tom smyslu, abych dostal ten správný hlad, abych trochu změnil přístup k tréninku. Už nejsem žádný mladík, poslední roky kariéry chci však odjet na maximum.
Na mě působíte pořád mladě, navíc věk je jenom číslo.
Já se mladě cítím, jen tělo s tím moc nesouhlasí (směje se). Už nefunguje tak, jako předtím. Popravdě řeknu, že když trénuji dvakrát denně, ráno jsem jako zabitý. Všude mám bolesti. Ale souvisí to samozřejmě s tím, že jsem byl dlouho mimo, postupem času to bolí už méně. Dělám kondiční věci, k nim i ty na sílu. Zaměřuji se na postoj, jen se vyhýbám rotačním cvikům. Nespáruji, ale zápasit jsem určitě nezapomněl. Mám to pořád v sobě. Důležité je, že se všechno vyvíjí správným směrem.
Přemýšlel jste v těžkých časech i o konci kariéry?
To ne, o tomhle nepřemýšlím nikdy. Vážně jsem doufal, že jak dám do kupy koleno, tak se hned vrátím. Jenže mi pak odešlo i rameno. V tu dobu jsem se na chvíli zlomil, ale už je to zas dobré. Mám pocit, že se moje tělo dává zvolna do pořádku. Je možné, že na vrcholu se už pohybovat nebudu, o konci kariéry jsem ale neuvažoval.
Po operaci kolena jste nějaký čas nemohl trénovat vůbec. Nudil jste se doma hodně?
To si pište. Nudil jsem se velmi. Člověk si myslí, jak všechno půjde hrozně pomalu, ale naštěstí to není pravda. Tělo se probírá celkem rychle. Alespoň u mě to tak bylo.
Platí, že zápasit už chcete jen v pérové váze?
To jsem říkal loni, teď to musím poupravit. Trochu jsem přibral, aktuálně mám kolem 73 kil. Svůj návrat bych tak rád absolvoval v rámci lehké váhy. S tím, že když se budu cítit dobře, určitě bych pak přešel do 66.
Máte už v hledáčku soupeře pro Bratislavu?
Žádného favorita v hlavě nemám. Upřímně ale říkám, že bych chtěl lehčí zápas na rozjezd. Rok jsem nebojoval ani nespároval, nemohl jsem vůbec dělat své klasické tréninky. Chci si tak nejdřív trochu ověřit, jak bude moje tělo reagovat na zápas.
A bylo vaším velkým přáním vrátit se na turnaji právě v Bratislavě?
To zase ne. Mně je vlastně asi jedno, kde budu zápasit, hlavně když to bude na Slovensku nebo v Česku. Zkrátka na domácí půdě, kde je skvělá atmosféra. Že se představím doma v Bratislavě, je pak samozřejmě ještě lepší. Těším se a moc. To někde v cizině bojovat už nechci.
Takže turnaje v Německu či blížící se galavečer na anglické půdě, to vás ani trochu neláká?
Určitě ne. Už to není pro mě.
Spolu s vámi se v Bratislavě představí i Vlasto Čepo s Matějem Peňázem, konečně se pobijí mezi sebou. Jak to podle vás dopadne?
Podle mě to bude vážně skvělý zápas. Oni oba jsou výborní bojovníci, za sebou mají už několik velkých výher. Vítěze si ale odhadovat netroufám. Opravdu to mezi nimi vidím 50 na 50.
A co jste říkal na zápas, který stále hýbe Českem, tedy na odvetu Patrika Kincla s Karlosem Vémolou?
Svůj názor na to bych říkat radši neměl. Všichni mě pak budou je*at za to, co zase kde povídám (směje se). Mně osobně se jejich zápas zkrátka vůbec nelíbil. Kincl ale zaslouženě vyhrál, protože udělal soupeři damage. Navíc byl skvěle připravený, nedovolil Vémolovi ani jeden takedown. Ten tak nevěděl, co dělat. Vysoká očekávání však jejich souboj určitě nenaplnil.