Na vlastní mamutí kůži. Vysněný svět MMA vs. svět války, který nasál pachuť bolesti
07.03.2022
Autor: Libor Kalous
Nespecifikované místo na Ukrajině...FOTO: se souhlasem Jiřího Palusky
Byl to jeden z nejsmutnějších rozhovorů, který jsem zažil. Začátek se točil kolem sportu. Klasika, názory, budoucnost. Byl by to pohodový oběd, kdyby se polovina povídání nestočila k situaci na Ukrajině. Před pár dny se Jiří Mamut Paluska vrátil z válečné zóny. Manažer zápasníka Viktora Pešty vyjel s kamarády za hranice. Pár kilometrů od fronty a život hned jinak chutná. Zhořkl, pachuť, které se nejde zbavit. „Když nás viděli, byli šťastní, že se tam najednou objevili čtyři blázni z Čech, kteří jim vezou něco, co jim zachrání život. Tam byli chlapi, kteří brečeli,“ vyprávěl Paluska pro kaocko.cz. Během hovoru vyřídil šest telefonátů, sháněl auto pro Ukrajince, aby mohli vozit zásoby na frontu. To jejich bylo zničeno.
Začnu u MMA, proč jste nakonec s Viktorem Peštou kývli na smlouvu s PFL?
K tomuto kontraktu vedla dlouhá anabáze. Viktor přišel do Oktagonu a měl parádní začátek, je pravda, že Oktagonu se daří. Začali jsme tam fungovat, ale potom přišla nešťastná prohra s Michalem Martínkem. Postupem času jsme se začali bavit, že Oktagon dobrý, ale Viktorovi je 31 let a má ještě především sportovní cíle. Oktagon je super show pro lidi, ale když se podíváte na žebříček, tak poslední titulový zápas Kincl vs. Pirát, tak to byla sedmdesátka proti číslu 140. A zápas Paradeisera s Keitou, ta čísla ani nevím, jaká byla před zápasem. Chtěli jsme posun. Celou dobu jsme s Oktagonem fungovali na dobrý slovo...
Takže zápas od zápasu?
Ano. Když šel Viktor zápas o titul, začali jsme jednat o smlouvě, ale začalo se to protahovat. Přišla nám smlouva, kterou jsem ukázal svým právníkům a ty se jen zasmáli, zavolal jsem Ondrovi (promotér a jeden z majitelů Oktagonu Ondřej Novotný), ten zase říkal, že jeho právníci říkají, že to je správně. Finále bylo takové, že jsme jednali několik měsíců a nebyli jsme se schopni dobrat kloudného výsledku.
Změna nepřišla ani po titulu?
Po zápase s Pützem nám byla nabídnuta odveta, ale na to jsme neslyšeli ani jeden s Viktorem. Nedávalo nám to smysl. Dobře, ať si Pütz dá třeba další jeden dva zápasy, vyhraje, pak to dává smysl. Ondra se na nás snažil zatlačit, že nebudeme na konci roku zápasit v O2 areně, že má pro nás jen Pütze. Pak se ale Viktor zranil, takže to bylo stejně jedno. Přišel únor, březen a dostali jsme automaticky Pütze, s tím jsme nesouhlasili. To už nám nebylo příjemný, už to nebylo o sportu, ale přednost dostal byznys. Pak se Ondra nechal slyšet, že management Viktora nechce Pütze, ale chce Kimballa, ale to jemu nedává smysl. Tohle rád uvedu na pravou míru. V Oktagonu byl Viktor šampion, číslo jedna byl Pütz, což je dost divný, když je číslo jedna člověk, který má v organizaci jeden zápas a ještě prohraný. Číslo dvě byl Attila, který nechce zápasit a trojka Kimball. Tak proč bychom neměli chtít číslo tři z žebříčku Oktagonu? Tohle mi přišlo nefér. Pak s námi začali mluvit od RFA, kluci se mi líbili, nabídli nám konkrétní jména. A do toho přišlo ještě PFL.
Takže větší karta…
Kluci z RFA se opravdu snažili nám dát do smlouvy zajímavá jména, která byla tabulkově okolo Viktora, to se mi líbilo, ale PFL bylo v našem širším hledáčku delší dobu. Tam se starají o zápasníky fakt dobře, o tom se zdejším organizacím může jen zdát. Tam je daná sezona, pojištění, garance zápasů, lepší peníze. PFL je dobrá volba, budeme doufat, že se tam Viktor chytne.
A kdyby nepřišlo PFL?
Já jsem se osobně klonil spíš k RFA. Přišli dva kluci, jeden byznysmen, druhý sportovec, myslel jsem, že to myslí vážně, garantovali nám dopingové zkoušky, které v Oktagonu roky nejdou. S RFA jsem v kontaktu, hodně jim fandím. Ondra Novotný to staví tak, že tu nemohou být dvě velké organizace, já si to nemyslím. Každá konkurence je dobrá, pomůže organizátorům, zápasníkům i fanouškům. Oktagon to tady rozjel ve velkém, to nezpochybňuji, za to patří Ondrovi a Palovi velký dík, ale konkurence není na škodu. Organizace nemusí spolu bojovat, mohou třeba i lehce spolupracovat, to mi přijde skvělý. Když někdo chce pomoct sportu a nemyslí jen na svoje zisky, tak je konkurence fajn. Proto si myslím, že RFA tomu může pomoct.
Víte, kdo financuje RFA?
Nevím, ani mě to netrápí. Když to vezmeme touhle optikou, víme, kdo financuje Oktagon? Nevíme, řešíme to? Důležitý je, jak jedou turnaje, to fanoušky zajímá. Já pevně věřím, že to RFA zvládne. Nejsem naivní, nedělají to jen pro modré oči, je to byznys. Můžou zkrachovat, to může každý, takže i Oktagon.
Pešta nešel do RFA, ale dohodli jste se na jiných jménech, je to tak?
Je to tak, domluvili jsme se na Michalovi Hořejším, prvním Čechovi, který zápasil v Bellatoru a ještě jednom jménu, které nebylo dosud uveřejněno, takže ho neprozradím. Tihle dva jsou pro mě srdeční záležitost. Myslím, že jejich pokračování kariéry dává smysl. Sice to jsou dvě lehce pohaslé super hvězdy, ale stále plápolaly, věřím, že se opět rozzáří.
Zpátky k Viktorovi, je PFL přestupní stanice k UFC?
UFC má v hlavě každý zápasník, pokud to nedělá jen pro peníze. Teď se ale Viktor plně soustředí na PFL. Má to kousek, asi 300 kilometrů. UFC není na pořadu dne, v PFL má dlouhodobý kontrakt. PFL není přestupní stanice ani konečná sezona.
Když odejdeme od MMA, co vy a situace na Ukrajině? Pokud se nepletu, minulou neděli jste se vrátil z těchto míst…
Teď se špatně jí tady v restauraci, doma se blbě kouká na fotbal při představě, že 600 kilometrů od tebe umírají kluci, kteří jsou stejní jako my dva. Stejná kultura, nátura a najednou tam umírají lidi ve válce. Blbě se mi o tom mluví.
Musím zmínit i Ondru Skalníka, on tohle hodně řeší v poslední době, je to tak?
On si tohle vzal hodně pod palec a jedenáct dní už řeší jen pomoc Ukrajině, jak tam dovést helmy, vojenský materiál, zdravotní pomůcky. Je to záložák s velkým srdcem.
Kam jste vezli věci na Ukrajinu?
Nemůžu říct, kde jsme přesně byli, ale byli jsme tam díky Ondrovi, on má na Ukrajině hodně známých. On se spojil s lidmi z teritoriální obrany a oni mu řekli, že je super, že jim posíláme léky a toaletní papír, jenže tím se Rusáků neubrání, potřebují věci, se kterými mohou bojovat. Ondra udělal sbírku, podařilo se mu vybrat asi na 40 neprůstřelných vest, plus další věci a zavolal mi, jestli bych na to nepřidal, což jsem udělal, ale řekl jsem mu, že to tam klidně i odvezu. V sobotu jsme s dalšími třemi srdcaři vyrazili, naložili dvě dodávky vojenského materiálu a jeli.
Kam?
Vezli jsme to pro lvovskou teritoriální obranu a jednotku ostřelovaček. Nemůžu přesně říct, kde jsme byli, ale pořádně jsme se po Ukrajině projeli. Válku jsme viděli zblízka, slyšeli jsme ji. Viděli jsme to obrovské utrpení. Bavili jsme s místními lidmi, to jsou obyčejní lidi jako my. Mají Čechy hrozně rádi, že jim dávají podporu, ale to nejsou vojáci, to jsou lidi jako my, jako když my dva odložíme počítače a půjdeme střílet. Oni tam jsou, zůstaly tam bránit i ženský. Neviděl jsem takové utrpení, když tam jsou lidi v 30kilometrových frontách, kde jsou jen ženský s dětmi, protože chlapi se vrací zpátky bránit svoji zem a vlastně i civilizovanou Evropu. Neskutečně smekám před jejich odvahou.
Co vám říkali?
Prosili nás, abychom tam zůstali a pomohli jim fyzicky na místě, třeba stavět barikády.
Dokážou mít vůbec ještě z něčeho radost?
Když nás viděli, byli šťastní, že se tam najednou objevili čtyři blázni z Čech, kteří jim vezou něco, co jim zachrání život. Tam byli chlapi, kteří brečeli.
Za kolik jste vezli materiálu?
Ondra Skalník to ohodnotil asi na milion, tím to ale nekončí. Ondra, na to jak nevyrostl do výšky, je veliký člověk. Smekám před ním, on nedělá nic jiného než 20 hodin dává dohromady tohle, pomáhá, jak může. Věřím, že zachránil hodně moc životů.
Kolik lidí vám přispělo?
Netuším. Dali jsme peníze dohromady. Někdo dal více, někdo méně, hlavní je něco udělat.
Kolik jste dal vy?
Tohle není důležitý.
Když chtěli, abyste tam zůstali, jak jste reagoval?
Uvažoval jsem, že si přebalím věci doma a pojedu tam za nimi zpátky, ale po konzultaci s Ondrou jsme usoudili, že tady můžu být užitečnější vzhledem k mým kontaktům v byznysu a kamarádům, které přemlouvám k pomoci. Což se i potvrdilo, když se kamarádi dozvěděli, že jsem tam byl, začali přispívat. Třeba Golf Konopiště, tam chodím hrát. Od nich byl dar za několik set tisíc korun. Battery-Expert to samé. Česká solidarita je obrovská. Byl to strašně silný zážitek, doufám, že to dobře dopadne a všichni si poté zase upravíme životní hodnoty a priority, protože za pár hodin na Ukrajině jsem zažil stavy, který nikdy nezapomenu. Vojáci nám třeba říkali, že v třicetikilometrový frontě k hranicím umrzla šestiletá holčička, proste to nezvládla. Strašný.