Něco takového jsem v Česku dlouho nezažil, řekl Martínek o KSW v Liberci. Pochválil mladší generaci
19.02.2024
Autor: Ondřej Huml, Libor Kalous
Michal Martínek ve studiu během KSW v Liberci.FOTO: se souhlasem Michala Martínka
Je mu 33 let a pořád patří k nejlepším. Černovous Michal Martínek (10-5) se řadí k top těžkým vahám Česka, coby šampion Oktagonu se před čtyřmi lety přestěhoval do ACA. Poslední dva roky řádí v KSW a na přelomu jara s létem by se měl vrátit opět do akce. Po dvou porážkách potřebuje zvítězit.
Michale, jak jste si užil sobotní KSW v Liberci?
Já jsem si ho užil moc. Mám radost, že fanoušci už umí rozpoznat kvalitní MMA. Že dobře vědí, jak těžké je uspět v KSW. Přál bych si, aby na české MMA nebylo tolik negativních hejtů, protože spousta těch kluků musí chodit do práce. Je skvělé, že mají ještě chuť zamakat v gymu, vyjet na kemp, popasovat se se špičkou. Jsem hrozně rád, že je fanoušci hnali tolik dopředu. Že ocenili každý jejich úder, cítil jsem z toho tu energii. Něco takového jsem na českém galavečeru dlouho nezažil.
Kde v Česku byste KSW rád viděl příště?
Já KSW furt popichuju, že Praha by nebyla špatná. Měl bych to blízko, měl bych konečně pořádnou podporu. I v Třinci to bylo ale skvělý. Lidi fandili fakt krásně, bohužel já jsem selhal. Chtěl bych reparát. Ideálně právě v Praze, abych fanouškům doručil při návratu vítězství.
Co váš další zápas? Co už k němu můžete říct?
Jednáme o soupeři. Termínově to vypadá na přelom jara s létem. Jméno ale prozradit zatím nemůžu, je to výhradní právo KSW. Zatím to je to tak na 70 %, ale já to nepodceňuju. Už měsíc tvrdě makám, každý druhý týden plánuji odjíždět do Ankosu. Prostě chci udělat všechno, abych vyhrál. Se*e mě, že mám dvě prohry v řadě, i když jedna byla kontroverzní. Cítil jsem se jako vítěz, i fanoušci mě tak viděli. Ale červený políčko tam zkrátka je a já se na něj nechci koukat. Udělám maximum, abych se vrátil v plné síle. Připraven více než kdy jindy.
Jaké jsou vaše vztahy s KSW?
Na výborné úrovni. S borcem, co tam 20 let dělá střih, jsme neustále v kontaktu, píšeme si. Baví mě, že tady to je prostě otevřený, lidský. Martin Lewandowski (šéf KSW) klidně vezme moderátora, co je můj fanoušek a dělá pro Novu, na oběd. A nemusí to dělat. Tady jsou prostě slušní, fakt mám z toho velmi dobrý pocit. Lidi se tu respektují, mají se rádi. A je jedno, jestli jste podavač vody nebo kdokoliv jiný. Všichni jsou tu slušní, což se mi na tom hrozně líbí. Necítím tu žádnou negaci, ale příjemnou atmosféru.
Jaké jsou vaše plány na letošní rok?
Chtěl bych letos stihnout dva až tři zápasy. Bohužel nemládnu, třicet let kariéry si už vybírá svou daň. Samozřejmě bych se chtěl vrátit na vlnu, kdy jsem stihl tři zápasy za rok, kdy jsem byl mašina, co chodila furt dopředu. Teď po jednom zranění přijde další, operace, pak půl roku pauza a jdu se Stošičem semifinále o titul… Nechci se na nic vymlouvat. Jenom říkám, že kdybych byl vyzápasenej, cítil bych se komfortněji. Na téhle úrovni je totiž vyzápasenost hrozně důležitá. Alespoň takový je můj názor.
Pořád vás MMA baví jako na začátku?
Určitě. Já miluju každý den, kdy můžu jít do tělocvičny. Každý den něco řeším, každý den koukám na nějaký videa. Pošlu trenérovi Brazilce, co si o něm myslí, takhle to funguje. V MMA se pořád snažíte něco ladit. Až jednoho dne ukončím kariéru, rád bych se podílel na školení mladší generace. Záleží mi na tom, aby kluci měli správné know how. I proto jezdíme ven. Učíme se, předáváme si informace. Na těch kartách je to vidět. Už tam nejsou jen staří mazáci, ale i mladší generace, která dostává prostor. Že to občas nedopadne, je jasný, bavíme se tady o KSW. Podívejte se na Sherdog Materly. Nebo Smoldareva z ACA. Osm knockoutů dal, osm jich dostal a pořád je to jedna z nejrespektovanějších těžkých vah v organizaci. O tom je náš sport. Tady se furt nosí ten západní styl, že jseš vítěz, jseš frajer. Prohráváš, jseš močka, vystřel. Já říkám, že jseš tak dobrej, s kým zápasíš. A čím těžší tvůj soupeř je, tím těžší je vyhrát.
A jak důležitá je pokora mezi zápasníky? Je to něco, čím MMA ční nad ostatními sporty?
Za mě by to tak mělo být. Samozřejmě každý z nás má životní scénář nějak daný. Někdo potřebuje agresi, někdo to rád vyhajpuje. Za mě je ale největší frajeřina to, když je člověk pokorný. Když je tam nějaká message mladším lidem. Jsme silní kluci, co disponujeme nějakými schopnostmi, zároveň se ale umíme chovat jako lidi. To je důležité. Tahle jsem byl vychován už v hokeji. Někoho v kleci možná nudím, ok. Když se na mě ale bude dívat čtrnáctiletý kluk, vím, že ho ne*kurvím tím, že bych se choval jako ko*ot.