Největší motivátor. Jeho cesta mě žene dopředu, říká Lengálův parťák, co kácí stromy i soupeře
24.02.2023
Autor: Ondřej Huml
Michal Jančuška (vpravo) a Vlado Lengál.FOTO: se souhlasem Michala Jančušky
Chystal se na zápas s velkým slovenským talentem, na možnost sesekat šampiona páté série Oktagon Výzvy. Nepříjemné zranění však Michala Jančušku do klece s Romanem Paulusem nakonec nepustí. Sobotní turnaj Fabriq MMA tak bude sledovat jen zpovzdálí, už brzy by tam ale rád hrál hlavní roli. A v ní získal vstupenku na party o patro výš. "Mým velkým snem je dostat se do Oktagonu," prozradil hlavní sparing partner Vlada Lengála v rozhovoru pro kaocko.cz.
Michale, co přesně vás vyřadilo ze hry?
Zablokovaný nerv v lopatce. Úplně mi odrovnal levačku, triceps i prsní sval. Stalo se to přímo na tréninku, už druhý den mě bolela celá ruka. Začal jsem hned objíždět všechny možné fyzioterapeuty, pořád jsem doufal, že jejich léčba stihne zabrat včas. Bohužel ale ne. Několik dní jsem radši ani netrénoval, můj stav však zůstává dál skoro stejný. Jeden ze svalů jsem měl už zkrátka dost přetížený, což zkratovalo nerv v lopatce. A tohle je výsledek.
Jak moc vás mrzí, že jste přišel zrovna o zápas s Paulusem?
Mrzí mě to fakt strašně. Upřímně říkám, že na žádný zápas jsem se ještě nikdy netěšil tolik jako teď. Fabriq MMA je skvělá nová organizace, Romas Paulus zase hodně známé jméno. Kdybych ho porazil, hned bych byl víc vidět. V tuhle chvíli mi však nezbývá než doufat, že se s ním potkám na nějakém jiném galavečeru. Budu moc rád, když to bude právě na Fabriq, ještě větší radost by mi samozřejmě udělala nabídka přímo z Oktagonu.
Jste s jeho vedením už v kontaktu?
Trochu ano. Přes Pavla Touše a hlavně mého dobrého kamaráda Vlada Lengála, který na šéfy naléhá, aby mi tam dali šanci. Věřím tomu, že to brzy klapne.
Byl by to splněný sen?
To si pište! Já MMA fakt miluju, snažím se makat jako profík a k tomu samozřejmě chodím normálně do práce. Dostat nabídku z tak obrovské organizace by byla odměna za to všechno.
Profesionálnímu MMA se věnujete od roku 2015, k osmi výhrám jste si připsal jen tři porážky. Od května 2019 jste však stihl pouze dva zápasy. Proč jich nebylo víc?
Nabídky jsem měl, bohužel mě však provázela smůla na zranění. Třeba po posledním zápase jsem do nohy dostal tak těžký zánět, že jsem několik měsíců nemohl ani chodit. Půl roku jsem byl mimo, o to víc mě potěšila možnost utkat se s Paulusem. Navíc jsem měl skvěle natrénováno, po dlouhé době mě v přípravě nic netrápilo. Až přišlo teď tohle.
Rána osudu v tu nejhorší možnou chvíli…
Přesně tak, přitom všechno vypadalo skvěle. Pracuji jako dřevorubec, takže dopoledne jsem kácel stromy a odpoledne chodil dřít do gymu. Cítil jsem se fakt moc dobře, i proto doufám, že co nejdřív budu mít další šanci zápasit. Rád bych do toho teď trochu šlápnul, bojoval častěji než v minulých letech.
Síla z klece se vám jistě může hodit i při řeholi v lese. Je to vysněná práce?
Pro mě určitě ano. Vlastně si nechci vůbec představit, že bych musel dělat něco jiného. Člověk je v přírodě, má tam svatý klid a dělá si to své. Občas je to sice trochu makačka, ale taková, co vás baví a dá se v klidu snést.
Totéž asi platí i o sparinzích s Lengálem. Jak velkou je vám inspirací, kam se Vlado za velmi krátkou dobu v MMA vyšvihl?
Musím říct, že Vlado je můj největší motivátor, jeho cesta mě teď žene neskutečně dopředu. Je vážně skvělé, jak do toho loni vlétl, že přijal tolik soubojů a skoro ve všech zvítězil. Je důkazem toho, co všechno lze dokázat, když za tím fakt jdete. Moc bych mu přál, aby to v Oktagonu dotáhl až k titulu.
Svedl by porazit i takového Losena Keitu?
Samozřejmě. Ukončil by ho ještě před limitem, uspal by ho loktem z otočky (směje se).
A jaký je vlastně Vlado na tréninku? Dokáže se třeba i rozčílit?
Nemyslím si. On je v jádru strašný kliďas. V gymu i všude jinde, peklo na zemi si schovává jen do zápasu.