Oslovilo ho KSW, dostal laso i z Bellatoru. Teď má Cverna na mušce dva titulové pásy, čeká ho Vémolův sok
13.08.2023
Autor: Ondřej Huml
Alex Cverna. FOTO: Fight Night Challenge
Pokud všechno půjde podle jeho plánu, stane se těžkotonážník Alex Cverna brzy držitelem hned dvou šampionských pásů. V září se pobije o titulovou šanci na I Am Fighter, od šampiona Jevgenije Orlova ho dělí už jen David Závoda. To o měsíc později může svatý grál uzmout na první dobrou. Tedy rovnou při své premiéře ve francouzském Hexagonu. Získá ho v případě, že na turnaji v Holandsku porazí Prince Aounallaha. Toho kdysi přebodoval Karlos Vémola, tohle ale bude zcela jiný zápas. A určitě nebude tak osobní jako ten se Závodou.
Alexi, jak se váš titulový souboj v Hexagonu upekl?
Stojí za tím můj skvělý tým i každodenní tvrdá dřina. Některé organizace si dobře všímají, co a jak dělám, že i ve svém věku jsem pořád schopen dosahovat progres. Navíc snad jako jediný ze Spejbl gymu se věnuji MMA i boxu dohromady, možná i proto je o mě takový zájem. Možnost jít o titul tedy vnímám hlavně jako ocenění své kvalitní práce. Mám radost, že je o mě zájem i v zahraničí. Určitě to ale není první a snad ani poslední nabídka, kterou jsem z ciziny dostal. Čtyřikrát mi přišla pozvánka do KSW, laso jsem obdržel i z Bellatoru. Že mi v Hexagonu dali šanci jít hned o titul, je samozřejmě velké plus.
Vaším soupeřem bude Francouz Prince Aounallah, jehož před čtyřmi lety v XFN přemohl jasně Karlos Vémola. Už jste se ptal Terminátora, kudy na něj?
Něco jsme si k němu řekli. Karlos mi naznačil, že fyzicky na tom Prince bude hodně dobře, možná ale zapomněl, že ten od té doby poskočil o dvě váhovky výš. V posledních zápasech mi tak přišel trochu utahaný. Je pomalejší než dřív. Zkrátka už to není ten jiu-jitsu zápasník, co se všechno snaží brát na zem. Teď to jede víc přes postoj.
Bude to zápas o jedné dobře mířené?
Možná ne. V poslední době jsem totiž svůj styl boje hodně změnil. Já byl vždycky horká hlava, když mě někdo trefí, chci okamžitě zabíjet. Pracujeme ale na tom, abych to na tu jednu ránu až tak nejel, abych zůstával trpělivější. Prostě abych tolik neplašil a počkal si na příležitost. Jsem si jistý, že přijde i s Princem. Moje ruce jsou totiž nabité zbraně.
Na I Am Fighter vás čeká souboj o titulovou šanci. A v něm David Závoda, s nímž jste se dost pohádal, na staredownu došlo dokonce i k bitce...
Přímo do nebes ho poslat nechci. To určitě ne (usmívá se). Zároveň mám ale k němu jisté výhrady a nijak je neskrývám. Především jde o to, že pokud bych byl na jeho místě a chtěl zápas s někým mého věku, udělal bych to určitě jinak. Neprojevoval bych se tak neinteligentně jako on. Mohl bych o něm říct, že je to nula, ale nechci ho ponižovat. Ke všem soupeřům se máte chovat s respektem, měl by to tak dělat i on. Proto říkám, že si o zápas se mnou měl říct jinak.
Na staredownu jste se spolu porvali. Vyříkali jste si to potom?
Rozhodně ne. Přiznám se, že jsem mu tam chtěl dát tvrdé koleno, zavčasu jsem si to ale rozmyslel. V opačném případě by totiž mohlo být hned po zápase. On potom zkoušel rozjet svoje pěstičky, tak jsem mu tam poslal dvě nebo tři přesné rány. Po té poslední utekl, v kleci to bude úplně to samé. Ostatně bomby dávám už na sparingách. Ani kluci, co toho mají hodně za sebou, to tam se mnou občas neustojí.
Máte to nastavené tak, že v I Am Fighter je pro vás Závoda jen předkrm před hlavním chodem? Tedy jakási příprava na Jevgenije Orlova?
Nerozlišuji, jestli je nějaký zápas těžší nebo lehčí. Každou překážku beru jako součást cesty a právě cesta je cíl. Do něj nejspíš dojdu až ve chvíli, kdy už nebudu na tomhle světě. Kdy už ze mě zůstane jen vzpomínka. Odkaz, který jsem tu zanechal fanouškům, hlavně svým dětem.
Máte představu, dokdy byste chtěl aktivně zápasit?
Možná skončím v padesáti letech, což je už za rok a půl. Myslím, že pak bych mohl odejít do věčných lovišť, ale uvidíme. Třeba na příští rok mám už hodně naslibovaných zápasů, patří mezi ně i ten na Fight Night Challenge v Praze. A čeká mě tam vážně hodně zajímavý soupeř. V prosinci si v Bratislavě zboxuju s Kirym, pak dostanu ještě mnohem větší jméno. Prozradit ho sice teď nemůžu, ale vážně se máte na co těšit.
Když byla řeč o té padesátce, Jaromíru Jágrovi je 51 let a oficiálně hokej stále nezabalil. Co ho napodobit v MMA?
Jsme oba Kladeňáci, už jen proto by bylo správné skončit ve stejném věku. Oba jsme toho ale odvedli už dost, mám pocit, že si nás na Kladně náležitě váží. A je to jen dobře. Stejně jako to, že Jarda Jágr hraje pořád hokej.
To Karlos Vémola se chystá skončit po odvetě s Attilou Véghem. Věříte, že se tak stane?
Především se mi líbí myšlenka, že by jejich zápas mohl proběhnout na fotbalovém stadionu. Oktagon to má vymyšlené velice dobře. Na Štvanici jedna slavná éra skončila, ta nová ale někde jinde brzy začne. A bude nejspíš mnohem větší. Jestli ale Karlos po souboji s Attilou skončí, to je vážně ve hvězdách. Osobně si myslím, že na domácí scéně bude zápasit klidně dalších deset let.
A co vy a Oktagon? Když jsme spolu mluvili naposledy, vyjádřil jste přání se tam vrátit a dobýt trůn těžké váhy. Nosíte to stále v hlavě?
Podle mě bude záležet i na tom, jak dopadnu v zápasech, které mě čekají do konce letošního roku. Pokud udržím vítěznou šňůru, Oktagon by mohl být mému návratu určitě otevřený. Navíc si myslím, že by mě chtěla vidět zpátky i většina fanoušků, lidé mě mají celkem rádi. Ať už vyhraju či prohraju, na mé zápasy se většinou všichni těší. Zájem o mě pořád je. Třeba by mohl být i znovu z Oktagonu.