Pomalý rozjezd? Zapomeňte! Pejsar vletěl na soupeře a za minutu mohl slavit

Titul je doma. Boxer Václav Pejsar potvrdil roli velkého favorita a mohl si oddechnout. Titulový zápas v křížové váze ČUBP proti Davidu Vicenovi v Ústí nad Labem trval jen pár desítek sekund. „Chtěl jsem, aby byl vidět rozdíl mezi průměrným borcem a boxerem mezinárodní úrovně, což se snad povedlo,“ prohlásil v rozhovoru pro kaocko.cz šampion.

Titulový zápas trval lehce přes minutu. Byl jste zaskočený?
Překvapený jsem byl z toho, jak rychle to skončilo. Asi nikdo nečekal, že to bude trvat jen minutu a kousek. Je ale pravda, že jsem chtěl zápas ukončit před limitem, nechtěl jsem s ním jít celých deset kol.

Říká se, že máte pomalejší rozjezdy, tady to byl ale fičák... Byla přesně tohle taktika?
Pomalejší rozjezdy má i Vicena, takže jsme si s týmem řekli, že na něj zkusím vlétnout a zaskočit ho. On měl třeba v hlavě, že to bude na deset kol, nechtěl start přepálit. Já ho chtěl zatlačit a vysypat to do něj. Na téhle taktice se shodl můj kondiční kouč s bulharským trenérem Veselinem Karagyozovem a povedlo se to dokonale.

Takže na pomalé rozjezdy už zapomínáte?
Jdeme do zápasu jinak. Rozlapujeme se intenzivně, první krizí člověk tak trochu projde už v rozcvičovně a do zápasu pak jde v tempu. Tady mi vyšla skvěle druhá kombinace - přední, přední, tvrdá zadní a hned přišlo počítání soupeře. Pak už to bylo v pohodě.

Do zápasu jste šel jako jasný favorit, cítil jste tlak?
Je pravda, že Vicena neměl co ztratit, mohl být uvolněný, nic ho neskličovalo. Mě tyhle pocity v minulosti svazovaly, role jasného favorita mi neseděla. Myslím ale, že jsem se posunul nejen po stránce boxu, ale i po té mentální. Už se netrápím tím, co by někdo třeba řekl, když zápas nezvládnu, nedostávám se sám pod tlak. Pozici, kdy člověk nemá v zápase co ztratit, dobře znám. Byl jsem v ní, když jsem jel naposledy do Ruska.

V souboji s Dmitrijem Kudrjašovem jste tehdy podal vynikající výkon a těžce jste kousal, jak to dopadlo... Možná o to větší chuť jste měl na výhru nyní...
Chuť vyhrát byla opravdu velká. Co se týče Krasnojarsku, štve mě to pořád. Ale už se otevřelo i téma odvety... Co se týče Viceny, mohl v titulovém zápase jen získat, s čím do zápasu šel, to nevím. Do hlavy mu nevidím.

Už jste přemýšlel o vašem dalším programu?
Doma už se něco řeší. Otevírá se myšlenka mého zápasu s Vasilem Ducárem. O něm se ví, že o titul hodně stojí. Možná chtěli fanoušci vidět takový zápas už nyní. Ale já si myslím, že takovému zápasu by slušela třeba prosincová Lucerna, uvidíme, jak to bude.

Odveta proti Šourovi v těžké váze není ve hře?
Když přijde, tak s tím určitě nemám problém. Já jsem vždycky říkal, že mě lákají mistrovské pásy ve dvou vahách. Chtěl jsem vyhrát těžkou a pak křížovou. V prvním případě to nevyšlo, tak na to půjdeme opačně. Křížový titul mám a teď zbývá ten v těžké váze.

Nechal jste se slyšet, že by vás lákaly i mezinárodní pásy. Co vy na to?
Že je to pravda, lákají mě hodně. Už bylo něco rozjednaného na květen, ale kvůli situaci, která je po celém světě, to nedopadlo. To je na koronavirové době nejhorší. Člověk tvrdě makal, trénoval naplno a nebylo jasné, kdy se dočká nějakého zápasu. Zda to bude za tři měsíce, za půl roku, nebo třeba za rok. Akce Lukáše Konečného sice proběhla, ale z pohledu mezinárodních akcí se neví pořád jistě nic.

A co plánovaný boxerský zápas s Karlosem Vémolou?
Ten by mohl být v říjnu v Plzni, z jeho strany to ale není ještě podepsané. On zápasy v boxu nemá, takže by mi to třeba z pohledu mých případných soubojů v zahraničí nic nedalo, ale byla by to hodně dobrá reklama a o té to taky v téhle době hodně je.

Nosíte v hlavě i myšlenky na odvetu s Kudrjašovem?
Určitě ano. Moje manažerka už v tomhle směru komunikuje s ruskou stranou. Oni se té myšlence nebrání, chtěl bych, aby se ten zápas uskutečnil v Plzni v Atom Gymu. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Řeší se termín, jasného není v tuhle chvíli nic.