Porážka je jako vystřelená kulka, kterou nikdo nevezme. Své tělo budu chránit, má jasno Dvořák
29.03.2022
Autor: Libor Kalous
Co bude dál?FOTO: se souhlasem Davida Dvořáka
MMA tréninky a sparingy půjdou stranou. Na jak dlouho, to je otázka, na kterou nemá zápasník David Dvořák odpověď. Zatím. Po fightu v UFC se vrátil rozbitý. Jeho první kroky povedou po návratu za lékaři. Co má za problém, naznačil, nespecifikoval. Kromě těžkého úderu do hlavy nemá také nohy v ideálním stavu.
„Případný další zápas nebude na sto procent dříve než za půl roku. Musím myslet taky na ten úder do hlavy. Nebylo to klasické vypnutí, to rozhodně ne, ale mám rád své zdraví, mám i další zdravotní problémy, chci se dát do kupy. Chci zápasit dalších pět až šest let, pak mi bude pětatřicet. Nechci být úplně nepoužitelný a strhaný. Chci být normálně rodinný týpek, tou dobou chci být ještě živý, své tělo si budu chránit,“ má jasno Dvořák, který po šestnácti výhrách v sobotu padl.
Co bude teď Dvořák dělat? Trenér Patrik Kincl to vzal s humorem. „Hospodské sporty, takže šipky, možná se vrátí k šachům, tam budou mít teď soupeři výhodu, že mu to tolik nebude pálit, takže tam si na něj troufnu i já.“
Dvořák to vzal trochu vážněji po příletu do Prahy. „Budu muset vymyslet nějaký pohyb, který teď budu moct dělat, už jsme to řešili s trenéry. Pro sportovce je nejhorší, když tělo vychladne a nic nedělá, takže najít dobrý pohyb a pomalu se vracet zpátky. Zatím to vypadá na plavání a kolo. Ani dlouhé procházky mě nečekají,“ přiznal zápasník, který se řadí mezi světovou špičku muší váhy.
Na další boje potřebuje být v pořádku. „Nebudu říkat nic konkrétně, ale mám zraněný obě nohy, ty musím dát dohromady a nechci to podcenit.“
Pokud by o víkendu vyhrál, mohl se přiblížit elitní pětce v UFC. Byl desátý, teď patrně spadne níže. „Tahle porážka je pro mě do budoucna obrovská motivace se zlepšit. Teď jsem selhal, je tu ale zase možnost vyšplhat nahoru. Já byl vždycky nohama na zemi, nebyl jsem ten, který by si moc myslel o sobě,“ nahlédl do budoucnosti Dvořák.
„Teď bude v žebříčku posun dolů, přijde další soupeř. Po třech výhrách a jedné prohře budu v top 15, myslím, že se posunu třeba na dvanácté, třinácté místo, to je pořád kousek od desítky. Věřím, že budu mít možnost to napravit,“ nehází Dvořák flintu do žita.
Také není důvod, vždyť prohrál poprvé za deset let. Co by jiní za tuhle vizitku dali. Pokud chce ale někdo stoupat, musí vyhrávat.
„Člověk přemýšlí – co měl udělat jinak, proč neudělal tohle, co zkazil. Říkám si, že se to nedá změnit, je to jako vystřelená kulka, kterou už nikdo nevezme. Snažím se zbavit těchto myšlenek, myslím, že mě kluci (trenéři) rychle dostali zpátky, abych byl v klidu. Mluvil jsem se svým mentálním koučem Karlem Maršou, vrátím se za ním. Psal jsem i se svým právníkem Márou Strnadem, který mi napsal krásnou věc, že se vrátím silnější. Tohle je ta možnost být silnější. Můj soupeř byl z UFC vyhozen a vrátil se silnější, to samé Moreno. Máknu na sobě, je to motivace,“ usmál se Dvořák, který i přes prohru nepadl. Jen klopýtl. A to je obrovský rozdíl.
