Pro děti chci to nejlepší, proto jsem přijal chlapskou roli, chci zabezpečit rodinu, říká šampion
28.11.2024
Autor: Libor Kalous
Roland Paradeiser.FOTO: OKTAGON MMA
Měsíc do velké bitvy organizace OKTAGON MMA. Měsíc do souboje, který se odehraje 29. prosince v O2 areně. Ronald Paradeiser vs. Losene Keita. Finále v lehké váze pyramidy Tipsport Gamechanger o 300 000 eur (přibližně 7 000 000 korun) pro vítěze. Boj o titul v lehké váze, který nyní drží slovenský bojovník, k tomu se vítěz stane jedničkou organizace napříč vahami. Duel v bitvě do 70 kilogramů, Paradeiser si drží standardně váhu okolo 84 až 86 kilogramů. To značí jediné. Několik měsíců před zápasem držet disciplínu. "Nemám problém. Hlavně mě to naučily děti, stále vám dávají něco do úst, koláče, taťko, dej si chlebík, ale já chlebík už dva měsíce nemohu," usmál se Paradeiser v rozhovoru pro kaocko.cz.
Jak synům vysvětlujete, že některá jídla teď nemůžete?
Nevysvětluju, prostě si nedám. Nemůžu, hotovo. Není tam nějaké vysvětlování, akorát bych se do toho zamotal. Řeknu, že si nedám a oni se to snaží chápat.
Tátou jste se stal ve třiadvaceti letech, nasměrovalo vás tohle někam v kariéře? Uklidnilo, máte zázemí, starosti, radosti…
Určitě mě to v nějakých věcech nastartovalo, určitě jsem dospěl. Od té doby jsem chlap. Hlavně jsem chlap, jak se narodilo druhé dítě, to se všechno změnilo a musíte se starat, musíte být tím tátou. Určitě mě to nastartovalo, když vidím děti, žene mě to dopředu, chci pro ně lepší budoucnost. K tomu se dějí různé věci ve světě, tak je dobré mít zázemí. Pro děti chci to nejlepší, proto jsem přijal chlapskou roli, chci zabezpečit rodinu, aby byli všichni v pohodě.
Dokáže s dětmi úplně vypnout od MMA?
Ani z jednoho vlaku nejde vyskočit, oba jedou dopředu. Abych řekl pravdu, někdy to doma není ideální, všechno padá na ženu, má to extrémně těžké. Já nemůžu říct, jdu domů, netrénuji, dám si volno, to nejde. Vždycky bude nějaká část trpět. Většinou nyní trpí rodina, protože kariéra je nyní na prvním místě, stále jsem na tréninku, ale mentálně jsem se obrnil, že z toho nemám výčitky. Vím, že když vyhraju, na konci dne to rodině pomůže. Mám dobrou ženu, dokáže se o hodně věcí postarat, takže jsem v klidu.
Máte v zádech osm výher v řadě, takže roste sebevědomí, co vaše ego?
Nic mi to nedělá s egem. Já mám dvě děti a to mě drží tak při zemi… můžu si říct, že jsem šampion, pak přijdu domů a je to jinak, dostávám od nich bomby. Sbohem ego. Jsem rád, že jsem tam, kde jsem, děkuju, že to stále jde dopředu. Jsem rád, že dokážu vyhrávat, stojí při mně i trochu štěstíčko, ne vždy trefíte a ukončíte zápas v prvním kole. Jsem vděčný.
Máte za sebou už 29 zápasů, máte zkušenosti, jak dokážete přijímat informace a různé pohledy z okolí?
Musím říct, že si dávám pozor, informace už třídím. Každý chce něco říct, poradit. Kamarádi jsou stále kamarádi, to je v pořádku, ale všichni vám chtějí poradit, něco sdělit, říct kus své pravdy. Já to chápu, ale už třídím, ne každého už poslouchám. Mám pár vyvolených, s těmi to táhnu už dlouho. S nimi jsem se dostal sem, ty poslouchám. Musíte mít jednu cestu a po ní jít, nějaké přeskakování mezi myšlenkami, pohledy, to bych se zbláznil a bylo by to kontraproduktivní.
S Keitou jste už bojoval, když porovnáte sebevědomí před nadcházejícím zápasem a tím prvním, je tam rozdíl?
Na jedné straně tam je rozdíl, ale na druhou stranu si nemyslím, že je to tak velký. Stále jsem měl hlavu šampiona. Šel jsem dopředu v zápase s Keitou, i když jsem ve čtvrtém kole neviděl na jedno oko, do pátého jsem nastoupil a bojoval jsem. Keita mě měl na lopatě, ale nedokázal mě ukončit. Mám pocit, že teď se to v MMA začíná skládat dohromady, sedat si. Moje příprava byla kdysi rozkouskovaná, momentálně cítím, že jsme s trenéry dozráli, všichni jsme se posunuli vzájemně, takže věřím, že to teď všechno prodám. Teď sbíráme plody naší práce, přesto si myslím, že hlavu mám stále stejnou, chci vyhrávat, chci být nejlepší, jen tolik nekřičím, nedávám to najevo, ale vnitřně chci být nejlepší a každého porazit.