Procházka promluvil. Smyčka se stahovala, přestal jsem trpělivě lovit soupeře
15.11.2023
Autor: Libor Kalous
Jiří Procházka.FOTO: UFC
Porážky se těžko skousávají, bolí, mrzí, nejdou vrátit. Přesně tento stav nyní zažívá Jiří Procházka, který o víkendu prohrál v New Yorku bitvu o titul v polotěžké divizi organizace UFC. Šampionem se stal Alex Pereira. Jak český bojovník vidí zápas po pár dnech, kde byla chyba? "Věřím, že bych to ještě otočil. Udělal jsem chybu a zaplatil za ní," řekl také Procházka.
Jiří, vaše první slova k zápasu?
Zápas nevyšel z jednoho prostého důvodu. Udělal jsem chybu. Na této úrovni se chyby neodpouštějí. Ani ty nejmenší. Podobné chyby jsem se dopustil při své poslední prohře v roce 2015. Tehdy jsem letěl úplně bezhlavě po svém soupeři, hrnul jsem se dopředu, automaticky jsem pracoval. Minulou sobotu jsem nejel na autopilota, ale chybou bylo především to, že jsem se bezhlavě hrnul dopředu. A to s vidinou toho, že chci boj ukončit a přestal jsem trpělivě lovit svého soupeře, tak jak jsem to dělal do toho okamžiku.
Překvapil vás něčím Pereira?
Ne, nepřekvapil, právě naopak. Než mě trefil, tak do té doby to šlo podle mé vůle, a to i včetně calfkicků, které jsem schytával. Na ně jsem byl připravený. Tohle bylo taky v pohodě.
Jak byste zhodnotil celý zápas?
Dá se říct, že fungovalo všechno, pár věcí nechci úplně prozrazovat, nechci je ze svého stylu úplně jmenovat, ale některé věci se mi nedařilo čistě trefovat. Možná to chtělo větší tlak z mé strany, dostat zápas do větších otáček. Tam v té chvíli, v té zátěži jsem to mohl využít lépe. Ale dá se říct, že všechny techniky, věci tam postupně padaly tak, že se stahovala smyčka, ale s člověkem na této úrovni nelze dělat ani ty nejmenší chyby. Já doplatil na svou zbrklost. Většina lidí v tomhle tlaku stáhne ocas. Musím říct, že Alex má vybudované podvědomé návyky, které zareagovaly za něj, než že by to vědomě rozhodl. Což byla ta zadní s levým hákem.
Taktika byla jaká do zápasu?
Taktika byla trestat ho v postoji, strategie byla zvítězit. Jasně a rozhodně, ale taktéž podle toho, jak se bude zápas vyvíjet. Dle vývoje vzít Alexe na zem a tam ho dobít, upáčit, uškrtit. Trochu mě štve, že když už jsme byli na kontaktní vzdálenost, že jsem to opravdu nezkoušel víc tahat na zem. Na zemi jsem si na něj věřil silově, byl jsem lepší vytrvalostně, kondičně jsem cítil větší baterky. Poučení, jedeme dál.
Jak vidíte ukončení zápasu, které se teď hodně probírá, jestli nebylo unáhlené?
Rozhodčí do toho mohl vstoupit maximálně nejdříve až tak za dvě, tři, čtyři sekundy potom, co to ukončil. Vím ze své podstaty, že v zápase dokážu zvrátit sebehorší situaci. Právě proto a se znalostí této informace, ten rozhodčí to ukončovat neměl dříve než bych byl totálně out a soupeř by do mě mlátil jak do mrtvoly. Tehdy to může zastavit. Věřím, že bych to ještě otočil. Udělal jsem chybu a zaplatil za ní. To je vše.