Pukač šel po zápase za Kozmou. Nic osobního, jen respekt a láska
23.02.2025
Autor: Libor Kalous
Robert Pukač a slzy po zápase.FOTO: OKTAGON MMA
První kolo a konec na KO. Přesnou ranou Davida Kozmu načal, poté ho natrefoval, až si ublížil, přesto Robert Pukač běhal po kleci šťastný, euforii nemohl zastavit. V sobotu v Třinci porazil Růžového pantera a připsal si jedno z nejvýraznějších vítězství v kariéře. "Mám obrovskou radost. Byly i slzičky štěstí a dojetí," byl Pukač šťastný při rozhovoru po zápase v zákulisí. Mezitím ledoval ruku, kterou si patrně zlomil.
Robo, ptát se na vaše pocity je asi zbytečné, je to tak?
Mám velkou radost. Upřímně mám obrovskou radost, jsem rád.
Byl to osobní zápas, přece jen před ním tam bylo trochu více živo?
Absolutně ne. Byl jsem teď za Davidem (po zápase). Není tam nic osobního, známe se, je to a navždy bude velký bojovník. Držel nejdéle titul v Oktagonu, nikdo nemá takový úspěch.
Co jste si řekli?
Jen respekt a láska.
Byla tam i nějaká omluva za slova o omamných látkách, po nich se na vás Kozma naštval?
Omluva ne, ale spíš vysvětlení. Já jsem to tak nemyslel, celé to bylo špatně pochopené, takže jen vysvětlení.
A to Kozma přijal?
Jasně.
Vyhrál jste třetí zápas v řadě, kam tento úspěch řadíte v kariéře?
Určitě jedno z největších vítězství, David je známý zápasník. Historicky nejúspěšnější v Oktagonu, takže velké vítězství pro mě, a to jak do prestiže, mediálně, jsem rád.
Hlídal jste si na začátku, aby Kozma neskočil po takedownu?
Ano. Nevěděl jsem, jaký bude. Jestli se bude chtít prosadit přes ruce, že se nebojí, nebo to bude mixovat. Četl jsem to, co přinese. Věděl jsem, že umím se vzdáleností dobře pracovat, potřeboval jsem vědět, jakou hru rozehraje.
Jaké jste si dával šance před zápasem, podle sázkových kanceláří byl favoritem Kozma...
Já jsem si věřil, opravdu jsem měl dobře natrénováno.
Po zápase jste přeskočil klec a proběhla tam nějaká komunikace, o co šlo?
Byl tam hlavně Attila (Végh). Před zápasem se ptali československých zápasníků, koho tipují a jediný Attila řekl mě, to mě dojalo, šel jsem za ním, je to legenda. Tohle mě potěšilo.
Jak byste okomentoval ukončení zápasu?
Brutální. Přední a zadní jsme měli natrénovanou, potom už jen dokončení. Málokdo Davida ukončil na jednu ránu, většinou když dostane, je nahulený, jde po takedownu, hodně snese, dokáže to zvrátit, postavit se, na to jsem si dával pozor. Hned mi skákal po nohách, nemohl jsem plašit, musel jsem se dostat do dobré pozice, abych to ukončil.
Hned po konci jste běhal po kleci, na dálku mi přišlo, že tam byly slzy?
Jasné, byly slzičky štěstí a dojetí.
Ledujete ruku, co je za problém?
Ruka je asi zlomená. Půjdu na tiskovku, pak na hotel, dají mi dlahu a potom to pořeším až v Bratislavě. Pravou jsem ho nahulil, pak levou trefoval do hlavy, z toho to asi mám.
Jak budete slavit?
Dobře se najím, pěkný čas s rodinou, to je asi tak vše.
A další plány v kleci?
Chtěl bych zkusit Christiana Jungwirtha, uvidím, jak se k tomu dostaví páni majitelé.