Radostí jsem brečela, byla jsem hodně šťastná, popsala Bledá vstup do UFC
12.10.2022
Autor: Libor Kalous
Je to tam, Tereza Bledá podepsala kontrakt s UFC.FOTO: OKTAGON MMA
Hlava dokáže s tělem a životem neuvěřitelné věci. Absolutně rozdílné pocity během pár týdnů zažila MMA zápasnice Tereza Bledá. Na začátku září vyhrála v Contenderu, ale kontrakt do slavné UFC nezískala, po boji v USA přišlo obrovské zklamání, Češka se uzavřela do sebe. V neděli prožila pravý opak a v úterý podepsala kontrakt na čtyři zápasy pod nejprestižnější bojovou organizací na světě.
"V neděli večer jsem se to dozvěděla. Měla jsem na telefonu hodně zpráv a volání od managementu a Andrého (trenér André Reinders). Pak jsem se dozvěděla nejlepší zprávu, jaká mohla přijít. Vůbec jsem to nečekala," přiznala pro kaocko.cz šťastná Bledá po středečním dopoledním tréninku. Tady je první část rozhovoru.
Terezo, vaše první reakce?
Byla jsem hodně šťastná, upřímně jsem nečekala, že tohle přijde v dohledné době. André mi říkal, že šance tam je, já jsem mu to moc nevěřila, tak jsem si říkala, že to budu hrát na to, abych měla co nejvíce zápasů, co největší a čisté skóre a časem přijde smlouva. Nepočítala jsem, že by se tohle mohlo stát do konce roku.
Přemohlo vás dojetí?
Když mi volali, tak jsem radostí brečela, byla jsem úplně nadšená a radovala se strašně dlouho. Spát jsem šla později, ale přijela jsem z kempu, takže jsem byla unavená a spala jsem dobře. Je to úžasný, cítím se jako jiný člověk.
30. listopadu máte narozeniny, takže předčasný dárek od UFC?
Je to takový dárek. Nebudu už nejmladší, ale brzy bude zápas, takže je všechno fajn, ve dvaceti letech jsem podepsala kontrakt s UFC.
Když se vrátíme na začátek září. Vyhrála jste zápas o postup do UFC, ale šéf Dana White vám nedal smlouvu…
Byl to nejhorší okamžik v životě. Nejhorší.
Vy jste se poté uzavřela do sebe, nechtěla jste o tom mluvit…
Měla jsem neblahý tušení už po zápase. Všichni mě uklidňovali, že to bude dobrý, ale byl to nejhorší matchmaking, který mohli udělat. Dali dohromady někoho, kdo preferuje grappling a wrestling s někým, kdo taky jede grappling a má černý pásek, proti modrému. Čekali, že to bude přestřelka v postoji. Soupeřka byla těžká, ona se hodně posunula, zlepšila se a měla hodně defenzivní styl. Cokoliv jsem udělala, ona kontrovala, chtěla všechno blokovat a nechtěla pracovat, pak je těžký vytvořit zápas a dostat se někam s někým, když má obrovské zkušenosti na zemi. Jejím cílem nebylo vyhrát zápas, cílem bylo přežít.
Vy jste ještě neprohrála v kariéře, dominantně jste vyhrála při draftu UFC, všichni vás uklidňovali, ale smlouva nepřišla. Jde následně racionálně vše přijmout?
V životě jsem se necítila tak blbě. Jeden z nejhorších pocitů byl ten, když jsem byla první na řadě a nedostala jsem kontrakt. Přešli mě a ostatní kolem byli šťastní, protože smlouvy dostali.
Rána do srdce?
Určitě jo. Hrozně dlouho jsem se s tím srovnávala a věděla jsem, že jediný způsob, jak to přejít, je dál zápasit. A to co nejdřív. V pátek jsem přiletěla z kempu ve Francii, tam jsem musela makat, soustředit se, tam jsem se cítila trochu líp, trochu jsem to dokázala přijmout.
Pár dní po Contenderu přišla nabídka na zápas v UFC, ale na short notice, je to tak?
Chyběla jim 61, já měla v tu dobu 59 kilo, nedařilo se mi přibrat a smlouvu bych musela dokončit v 61, to nepřipadalo v úvahu. Já jsem lehká i na muší váhu, v zápasech mám méně než ostatní. V UFC mají holky docela dost kilo. Nesnáším shazování a nestojí mi za to jít do 52, minimálně ne teď a 61 je nesmysl, tam by měly holky šíleně navíc.
Ale když přišla ta nabídka, neřekla jste si, teď máte zájem, teď bych vám byla dobrá, nebylo to tam?
Chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale byla by extrémní blbost to vzít. Věřila jsem, že bych vyhrála, ale musela bych zůstat potom v bantamu. A to je váha, ve které jít nechci. Je to na mě strašně vysoký, jiné holky by měly třeba o 10 až 15 kilo víc, to je šílený.
Týdny plynuly a přišla neděle…
Rozhodně cítím, že jsem teď jiný člověk, opravdu jsem se cítila špatně po Contenderu. Když jsem trénovala, tak jsem na to trochu nemyslela, jinak jsem celé dny seděla, byla jsem smutná a jen nad tím přemýšlela. Nebylo to někde vzadu v mozku, byla to jediná věc, na nic jiného myslet nešlo. Po kempu se mi ulevilo, pak přišla neděle a přišla ohromná zpráva a vše zmizelo. Samozřejmě mě ale mrzí, že jsem smlouvu nedostala už na začátku září.
Co se ve vás změnilo od začátku září?
Hodně mě to nakoplo v určitých věcech. Vždycky jsem hodně trénovala, tvrdě, dávala jsem si navíc, ale třeba jídlo, blokování modrého světa a věci okolo, to jsem zanedbávala, od září se na to soustředím. Pomohlo mi to, řekla jsem si, že musím být kompletní profesionálkou.
A v neděli výstřel do euforie…
Dva dny jsem se snažila to nikomu neříkat, téměř se mi to povedlo. Všichni mi teď gratulují, byla to skvělá práce od mého managementu, teď je na mně, abych ukázala, že tam patřím.