Rozjetý obr ze Slovenska září v UFC. Po zdolání další mety chce velké zvíře
26.09.2023
Autor: Ondřej Huml
Martin Buday.FOTO: se souhlasem Martina Budaye
Před šesti lety padl poprvé a naposledy, od té doby ničí v kleci vše živé. Coby šampion Oktagonu si populární Martin Buday (13-1) vybojoval v roce 2021 vstupenku do slavné UFC a mezi světovou elitou řádí jako černá ruka. Po čtyřech výhrách se stal vůbec prvním Slovákem, jenž se tam prodral mezi patnáct nejlepších své váhy. Cítí satisfakci vůči těm, co mu nevěřili? Na koho by měl chuť teď nebo co dělá, když zrovna netrénuje? I o tom všem mluvil dobrosrdečný obr v rozhovoru pro kaocko.cz.
Martine, co pro vás znamená dostat se mezi nejlepší patnáctku těžké váhy UFC?
Že jsem si splnil další ze svých velkých snů a cílů. Nejdřív jsem chtěl se do UFC vůbec dostat, potom tam obsadit místo v rankingu. Byla to pro mě další meta a já jsem moc rád, že se mi povedlo jí dosáhnout. Je to pro mě velká čest. Zvlášť když mám kolem sebe tak zvučná jména.
Prodral jste se mezi ně už po čtyřech zápasech. Upřímně, čekal jste, že by to v UFC mohlo nabrat takhle rychlý spád?
Abych řekl pravdu, nad tímhle jsem vůbec nepřemýšlel. Bylo mi jedno, jestli se mezi patnáct nejlepších dostanu teď nebo později, prostě jsem chtěl vyhrát každý zápas. Že jsem ještě nepadl, je samozřejmě skvělé.
Vaše výkony mají vzestupnou tendenci. Po třech výhrách na body jste narazil na Joshe Parisiana a ukončil ho už v prvním kole. Cítíte se v kleci lépe a lépe?
Je to hlavně o tom, že já i celý můj tým se snažíme neustále posouvat. Pracovat na tom, abych v oktagonu byl pořád jen lepší. Skvělou přípravu jsem měl i před Parisianem. Hlavně jsem ale zůstal celou dobu zdravý. Nic mě nebolelo, všechno jsem odjel na sto procent. A v kleci se to projevilo. Že jsem tam soupeře ukončil mou oblíbenou technikou (kimurou), byl pak takový krásný bonus navíc.
Po zápase vás dost nahlas chválil i slavný Daniel Cormier…
Potěší to, ale nedělal bych z toho žádné haló. Chválil mě při komentování, tam on vyzdvihuje kde koho. Je to jeho robota.
Co Dana White? Gratuloval vám k tomu, jak se vám daří?
Ten podle mě ani neví, že existuju (směje se). Potkali jsme se při Contenderu, jinak ale ne. On má těch zápasníků tolik, že ještě za každým chodit a gratulovat mu, to od něj asi nikdo z nás nečeká. Koneckonců vyhrávat je naše práce, za kterou jsme odměněni.
Když jste do UFC odcházel, hodně lidí vám nevěřilo, pochybovali o vás. Co byste jim nyní vzkázal?
Konkrétně asi nic. Myslím, že není třeba říkat nic jiného, než že člověk musí věřit sám v sebe, dřít na sobě a jít si za svým snem. Když pro to děláte fakt maximum, ono to pak přijde.
Cítíte satisfakci?
Trochu ano. Spíš než vůči ostatním ji však cítím vůči sobě. Jsem šťastný, že jsem to dokázal.
Jak čtyři výhry v UFC změnily váš osobní život? Poznávají vás lidé doma na Slovensku? Chtějí podpis, fotku, potřást vám pravicí?
Ano, děje se mi to čím dál víc. Výsledky v UFC mi určitě dodaly na popularitě. S tímhle ale nemám žádný problém. Zkrátka dělám, co mě baví.
A jak nejraději trávíte čas, když zrovna nejste v přípravě na zápas?
V tréninku se udržuji neustále, také mě strašně baví jízda na kole. A hraní počítačových her.
Co teď hrajete?
Momentálně hlavně New World. Mastím hry s kamarády po internetu, pobavíme se a ještě si zahrajeme. Třeba dřív jsem ujížděl na Call of Duty, vyhraněný typ však v tomhle směru asi nejsem. Baví mě tak nějak všechno. Je jedno, jestli to je střílečka nebo sport. Klidně si dám i nějakou strategii.
Jste v počítačových hrách stejné zvíře jako v kleci?
Tak to bohužel nejsem (směje se).
Když se vrátím zpět k UFC, věříte, že stihnete zápas číslo 5 ještě do konce roku?
Já bych moc chtěl. Žádné informace o tom, zda to vyjde nebo ne, ale bohužel zatím nemám. Nezbývá mi než čekat, až se mi z UFC ozvou. V tuhle chvíli sám nevím, jaké jsou se mnou dál plány.
Na Twitteru jste si nedávno řekl o souboj se třináctkou váhy. Ukázal jste na amerického Salsa Boye Walda Cortese-Acostu. Proč zrovna on?
V žebříčku je těsně přede mnou, přišlo mi to jako zajímavý zápas. Zvlášť když si naposledy poradil s Lukaszem Brzeskim, jehož jsem předtím porazil i já. Napadlo mě, že by nebylo od věci nás teď dát proti sobě.
Bohužel to nevyjde. Cortes-Acosta už dalšího soupeře dostal, v pondělí byl ohlášen jeho souboj s Andrejem Arlovskim…
Vím o tom. Trochu jsme se spolu popichovali, ale to se nedá nic dělat. Když nevyšel on, vyjde někdo jiný. Hlavně doufám, že to bude někdo z té top 15. Myslím, že je tam kolem mě hodně zajímavých jmen, s nimiž bych se mohl utkat.
Tak pojďme do nich…
Je tam třeba Jairzinho Rozenstruik, ten by byl určitě dost zajímavý. Pro fanoušky i pro mě. Navíc si myslím, že na rozdíl od ostatních nemá vypsaný žádný zápas, takže s ním bych si to rád dal. Nebo s osmičkou váhy Taiem Tuivasou. Jelikož je po třech prohrách, tak by to možná šlo. Ale nechám to na UFC. Sám jsem zvědavý, koho mi teď dají. Všechno to jsou vážně velká jména, tak se nechme překvapit.