Šampion IAF míří do KSW. Ještě předtím však bude jedním z vrcholů Heroes Gate
30.05.2025
Autor: Barbora Poláková
David Zoula.FOTO: I Am Fighter
David Zoula do poslední chvíle netušil, jestli bude zápasit, bude soupeř. Nakonec bude jedním z vrcholů celého galavečera Heroes Gate 31. V sobotu se v Praze na Podvinném mlýně utká s pětatřicetiletým Brazilcem Henriquem Madureirou se zkušenostmi z Oktagonu i PFL. Za kvalitního oponenta je rád. Už se nechce cítit, jako kdyby měl jít mlátit čtrnáctiletého kluka. Šampion IAF má také brzy zamířit do polské stáje KSW, kde s radostí vyhlíží velké výzvy.
Davide, je těžké vám najít soupeře?
Myslím, že všem mladším klukům, kteří jsou na začátku kariéry a mají lepší skóre, je těžké najít soupeře. Už jsem to zažíval mezi amatéry. Jsem na to zvyklý. Je potřeba jít do větší organizace jako KSW nebo Oktagon, jinak se to bude dít pořád.
Byl jste do poslední chvíle připraven?
Popravdě jsem ani nepočítal, že bych nakonec zápasil. Váhu jsem pro jistotu dělal, ale mentálně jsem nastavený už nebyl. Myslel jsem si, že to nebude. Pak jsem se musel celý přenastavit a nakonec jsem rád. Připravuji se už dlouho a zápasit mě baví.
Jak jste na tom tedy s váhou?
Váhu jsem dělal, aby mi pak neřekli, že mají soupeře a já bych to musel odmítnout, protože mám 76 kilogramů. (smích). Normálně chodím 66, tady byla ve hře 70. Nakonec se domluvila catchweight 68 kilo, což je ideální. Teď (den před vážením) mám asi 70 kilogramů.
Kdy jste se to dozvěděl?
V pondělí jsem se dozvěděl, že mám soupeře. Ve středu jsem se dozvěděl, že ho nemám a pak zase, že mám. Ale zase jiného.
Co jste si tedy stihl o něm nastudovat?
Jediné, co vím, že má skóre 6-7. Zápasil v Oktagonu a v PFL. Má už nějaké jméno, bude to dobrý soupeř.
Jste rád za těžké soupeře?
První dva, tři zápasy v IAF jsem neměl soupeře úplně dávačky, ale výzva to také nebyla. Jednou se mi změnil soupeř v den zápasu, to pak byla úplná dávačka. To člověka ani nebaví. Kdybych chodil někam do práce a dvakrát třikrát na trénink, tak ok, tak si dám rád zápas třeba i s někým horším. Ale já trénuji každý den, je to mé primární nastavení. Pak mě štve, když vlezu do klece s někým, na kom je vidět, že tam ani být nechce. Že je to úplně zbytečné. Jsem rád, že mám teď lepšího soupeře.
V IAF jste začínal, nyní jste i jeho šampionem. Nenastal čas poděkovat a jít dál?
Už jsem nad tím hodně přemýšlel a také se s nimi o tom bavil. Jsme domluveni, že bych mohl jít do KSW s tím, že oni mívají otevřené smlouvy, takže bych si mohl ještě odskočit zpět do IAF. Mohlo by se to překrývat.
Naposledy jste porazil Matěje Vala a získal titul, nechystá se odveta?
Máme to spolu 1-1, trilogie by se nabízela. Prý mi ho nabízeli i teď na Heroes Gate, to jsme odmítli. Nechci s ním jít třikrát po sobě. Už takhle se mi kamarádi smějí, že budu chodit do konce života jen s ním. Teď má šňůru proher, tak ať si taky ještě dá jeden, dva zápasy a pak s tím nemám problém. Ale aby teď po porážkách šel o titul, to by nevypadalo dobře.
V KSW jsou pro vás dveře otevřené?
Ano, už dlouho. Jen čekám na nejlepší čas. Nechávám to na trenérovi. Teď už to snad konečně klapne.
Jste připraven na tamější dravce?
Člověk, který hledá slabé soupeře, nemá v takové organizaci co dělat. Každý, kdo má nějaké zápasnické ego, věří si a chce být nejlepší, je rád za silné soupeře. Nikdo nechce zápasit proti někomu, kdo tam ani nechce být nebo si jde jen pro peníze. Mám rád adrenalin a když se mnou soupeř chce opravdu bojovat. Těším se, až budu zápasit jen s takovými lidmi. Proto dělám bojový sport. Asi dvakrát v životě jsem si připadal, jak kdyby dvacetiletý kluk mlátil čtrnáctiletého. A takhle se už nikdy cítit nechci.
Začínal jste zápasit za covidu na parkovišti obchoďáku. Viděl jste se už tehdy ve velkých halách?
Od začátku jsem měl sebevědomí a věřil jsem si. Proto jsem i amatérskou ligou vlastně jen prolítl. Zápasil jsem tam s kluky, kteří trénovali párkrát do týdne. Oni si to šli třeba jen zkusit, ale já jsem chtěl být už tehdy šampion. Pak jsem také přešel do Reinders gymu, který je výkonnostně hodně odskočený. Když porovnám Praha a kupříkladu Mladou Boleslav, tak je to něco jiného.
Ale v dnešní době už je to taky jiné. Když jsem se byl podívat na amatérskou ligu, je to jinde. Nebo i děti u nás v gymu. Všichni makají každý den a všichni chtějí být šampionem. Úroveň se hodně zvedla. Dneska se nedá vyhrát amatérská liga s dvěma tréninky týdně.