Šampionka bez milosti! Lokty rozjela jako šicí stroj. Poté Číňanka padla na zadek a odevzdala titul

Tento kop sedl a favoritka šla k zemi...ZDROJ: UFC

Dvě bitvy o titul v ženském podání nabídlo UFC 261 na Floridě, kam poprvé dorazili po roce fanoušci, bylo jich patnáct tisíc. Oba tyto souboje o mistrovské pásy doznaly předčasných ukončení. Valentina Shevchenko potvrdila roli favoritky a vyhrála, naopak Weili Zhang padla velmi rychle a přišla o titul šampionky.

Bylo jasné, že Brazilka se svým boxem dominovat nebude. Cesta tak měla vést přes obrovskou sílu, kterou disponuje, takedowny a dominanci na zemi.

Jenže i tahle cesta se ukázala jako slepá. V prvním kole Shevchenko celkem pětkrát přenesla boj na zem. Soupeřka ji absolutně nedokázala vzdorovat, poté už ani vstávat. Za první kolo z Brazilky vysála spoustu energie a hlavně mentální síly.

Strategie fungovala, tak proč ji měnit. Druhé kolo začalo obdobně. Neuvěřitelné, jak Brazilka, která pravidelně dělala soupeřkám letecký den, se šampionkou ani nepohnula. Bylo to přesně naopak. Shevchenko využila svůj sedmý strh v zápase, zalehla Andrade v poloze „krucifixu“ a rozjela lokty v rytmu šicího stroje. Bezbranná Andrade si ochutnala vlastní medicíny. Drtivé převaze šampionky nedokázala vzdorovat a rozhodčí zápas ukončil.

„Můj plán byl přijít do klece a zničit soupeřku. Ráda překvapuji lidi,“ s úsměvem vysvětlila pro ni netypickou taktiku v rozhovoru po zápase vízězka.

Jestli Valentina Shevchenko bojuje bez emocí, vítězství vždy umí oslavit tanečkem s úsměvem na tváři. 

Kdy dostane další příležitost tančit v kleci? UFC bude mít hodně práce hledat jakoukoliv soupeřku alespoň s nějakým potenciálem k poražení šampionky. Ta se po zápase vyjádřila jasně. Miluje boj, líbí se jí být šampionkou a ráda svou pozici bude obhajovat proti komukoli.

Čínská šampionka však budila dojem neporazitelnosti. A ona vlastně neporažená byla, tedy kromě jejího prvního zápasu v MMA v roce 2013. S Joannou Jędrzejczyk ukázala, že dokáže ustát pětikolový tvrdý zápas. S Jessicou Andrade dokázala opak, že si umí pro vítězství dojít i velmi rychle.

Nyní ji ale karty nehrály. Číňanka si přízeň fanoušků v hale moc neužila. Při představování se ozývalo pouze bučení. O to víc burácelo 15 000 diváků při vyslovení jména Rose Namajunas. Ta však zůstala soustředěná. Potichu si opakovala „I’m the best. I’m the best.“

Ještě před gongem Američanka naznačila, že žádné přátelské plácnutí na úvod nebude. Rovnou rozjela svou válku. Skvěle se hýbala a zůstávala tak nezaměřitelná. A také nečitelná. V 78. vteřině zápasu švihla přední nohou téměř neviditelný kop na hlavu. A šampionka padla na zadek. Namajunas nic nenechala náhodě, přiskočila k otřesené Číňance a poslala ji ještě pár kladívek, než to rozhodčí ukončil.

V tu chvíli začaly lítat emoce. Poražená šampionka se začala vztekat, strkat do rozhodčího, rozčilovat se snad na všechny kolem. I po opadnutí emocí a shlédnutí opakovaného záběru si stála za svým „Myslím, že zápas byl ukončen trochu předčasně.“

Zato staronová šampionka Rose Namajunas si uvědomila, co dokázala. Poté, co chladnokrevně porazila čínského zabijáka, propukla v pláč. Emoce mohly najednou ven, její štěstí dolehlo snad i do posledních řad diváků v plné hale. Po dvou letech ji opět nasadili mistrovský pás.