Sen se splnil. Máma šla bojovat do klece. A obdržela i bonus
21.02.2022
Autor: Libor Kalous
Jak se dostat do formy po porodu?VIDEO/FOTO: kaocko.cz
Je to tam. A dokonce dvakrát. Přání splněno. Na začátku roku jsme točili se Sárou Doležalovou. Maminkou roční dcery, která snila o tom, že zažije MMA zápas. O víkendu se dočkala. Navíc si na amatérské lize pod Českým svazem MMA dala v Praze hned dva souboje. Nečekaný bonus. Jak vzpomíná bojovnice z Penta gymu na tento velký sportovní krok? „Očekávání, si myslím, byla více než splněna,“ svěřila se pro kaocko.cz.
Člověk očekává od zápasu cokoliv, jak to bylo u vás, naplnila se očekávání?
Nevěděla jsem, co očekávat. Měla jsem trochu nervy týden před zápasem, hodně jsem si hlídala váhu, pak jsem se dozvěděla, že soupeřky budou rovnou dvě a k tomu každá jiná, tak jsem si řekla, že zkusím ze sebe vydat maximum a uvidíme, jak se to vyvrbí. Hlavně jsem si to šla užít. Očekávání, si myslím, byla více než splněna, hlavně když ke mně přišel po zápasech Honza Voborník mi říct, že mi dal v prvním zápase všechna kola a pogratuloval mi k vítězství v druhém zápase, toho si asi vážím nejvíc. Kromě toho je samozřejmě dobrý pocit, když k vám přijdou zápasníci, trenéři i cutmeni vám říct, že to byl skvělý zápas.
V prvním zápase proti Ivě Koubíkové jsem ráda, že jsem vydržela docela v tempu a že mi prošlo hodně úderů i kopů, trochu mě mrzí ty takedowny a kontrola na zemi, ale chybami se člověk učí a vím, na čem zapracovat. Myslím, že na svůj první zápas to nebyl úplně špatný výkon. Chybělo jen trochu a bylo to tam, ale nevadí.
Druhý zápas byl proti Anně Wrzecionkové. Do něj jsem nastupovala už hodně unavená a s rozkopanou nohou z prvního zápasu. Anna měla první zápas plno energie a měla výškově i dosahem převahu, navíc levý guard a modrý pásek v bjj. Takže taktika byla nejít na zem. No... to úplně nevyšlo a nakonec to, k překvapení všech, znamenalo pro Pentu vítězství, i když ve druhém kole jsem měla hodně namále.
Samozřejmě si oba zápasy pořád přehrávám v hlavě a naskakuje mi tolik myšlenek, jak to mohlo být jinak, ale tak to mají asi všichni.
A co nervozita těsně před zápasem?
Nervózní jsem byla jen do vážení, pak jsem si řekla, že vlastně o nic nejde a je to pro mě hlavně zážitek. Pokud z toho vyjdu vítězně, bude to super, pokud ne, tak jsem si aspoň užila den. Takže po vážení nervozita opadla a byla jsem překvapivě úplně v klidu a mohla se plně soustředit.
Můžete popsat zápasy, co se povedlo, nepovedlo?
Zápasy mi daly zkušenosti a poukázaly mi, na čem zapracovat. Výhodou je, že jsem si uvědomila, co mi jde, co bych mohla používat a naopak co se mi úplně nevyplatí.
Dál bych se tento rok zkusila zápasům trochu více věnovat. Myslím, že v dubnu zase něco bude, ale zatím se rozhoduji. Příští rok bych si chtěla dát pauzu a budu se věnovat víc rodině a pak se uvidí, kam mě cesta zavede dál, jestli se vrátím do zápasení, nebo jestli zkusím zase něco jiného.
Co vám zápas dal a vzal?
Co mi zápas vzal? Myslím, že jen spoustu energie, protože mě večer doběhla únava a bolest nohou, jak jsem chodila celý den naboso na tvrdém povrchu. To pak bylo dost nepříjemné.
Pravdou je, že jsem se celý den těšila, až si večer dám kebab. Takže večer, když jsme uložili malou spát, jsme si s manželem objednali kebab a pizzu, pustili si Hobbita a v půl 10 jsme padli do postele.
Kdy se vracíte do tréninku?
Do tréninku se vracím už teď ve čtvrtek, až mě přestane bolet celé tělo. Motivaci mám zhruba stejnou. Tím, že je pro mě priorita moje rodina, nechci se na nic upínat. Dokud to jde, chci trénovat a případně i zápasit. To ale záleží na mnoha faktorech - ono to vypadá, že všechno zvládám sama, ale pravdou je, že největší kus práce odvádí moje rodina, především maminka mého muže a moje maminka. Pomáhají mi všechno zvládat, podporují mě, pomáhají mi se starat o dceru. Díky nim a ostatním členům rodiny mám tu možnost takhle trénovat a plnit si svůj sen. Samozřejmě se o mě bojí a na to musím také myslet a dát jim za pravdu, že to není asi nejzdravější sport, který jsem si mohla vybrat.
Takže dokud budu mít tu možnost, chci si všechno užít naplno, až to možné nebude, uvidím, kam půjdu dál.