Šílenou bitvu vyhrál Buchinger. Boráros znovu padl. A jeden výprask za 29 sekund
12.09.2021
Autor: Ondřej Propper
Tank Vlasto Čepo.FOTO: OKTAGON MMA
Jasným králem sobotního turnaje Oktagon 27 se v Bratislavě stal legendární Ivan Buchinger, jenž v pětikolové bitvě přetlačil Vojta Barboríka a po lehké váze ovládl i tu pérovou. Důležité triumfy si ve welteru připsali Bojan Veličkovič nebo Máté Kértész, třetí porážku v řadě pak neodvrátil Gábor Boráros. Pojďme si připomenout průběh všech devíti MMA duelů.
Štefan Vojčák - Jevgenij Golub
Co všechno se dá stihnout za pouhých 29 vteřin? Třeba zcela ovládnout svůj první zápas v profesionálním MMA, jako se to v sobotu v Bratislavě podařilo Slovákovi Štefanu Vojčákovi. Ten v bitvě dvou těžkotonážníků udělil nemilosrdný výprask o poznání zkušenějšímu Ukrajinci Jevgeniji Golubovi, kterého krátce po startu srazil loktem a tam ho zasypal tak tvrdými ranami, až do toho zasáhl rozhodčí, jenž jich duel raději ukončil.
Michal Plesník – Matej Šurin
V celkem jednoznačnou záležitost se proměnila slovenská bitva Michala Plesníka s Matějem Šurinem, který duel opanoval na body. Převahu měl ostatně v každém ze tří kol, přičemž jeho recept na úspěch byl vcelku jednoduchý. Když to nešlo v postoji, tak válku přenesl na zem, kde mu jeho soupeř nedokázal vzdorovat. A byť nakonec Plesník v kleci vydržel až do konce, bodový verdikt rozhodčích vyzněl zaslouženě pro Šurina, jenž tak po dvou prohrách zaznamenal konečně vítězství.
Roman Paulus – Szymon Rakowycz
Další souboj na prelims kartě nabídl teprve třetí MMA bitvu domácího talentu Romana Pauluse, jenž vyzval polského tvrďáka Szymona Rakowycze. A byla z toho hodně nelítostná řež, která se dala rozdělit na dvě odlišné části. V první polovině měl možná trochu nečekaně navrch Rakowycz, který Pauluse dostal brzy k zemi a tam ho trápil až do konce prvního kola. Od poloviny toho druhého se ale role zvolna obracely. Vítěz páté řady Oktagon Výzvy začínal být o poznání tvrdší v postoji a na konci zápasu už v kleci dominoval, což mu nakonec vyneslo zasloužené vítězství 2:0 na body.
Jonas Mågård – Elnur Veliev
V posledním duelu prelims karty si to mezi sebou rozdali dva borci z bantamové váhy, kteří se v Oktagonu představili vůbec poprvé. A roli vysokého favorita potvrdil Dán Jonas Mågård, jenž měl ale v prvním kole s houževnatým Ukrajincem Elnurem Velievem možná více práce, než on sám očekával. V tom druhém už však přitlačil na pilu a výsledkem byla vcelku jasná převaha, kterou korunoval strhem na zem, kde svého soka velmi rychle uškrtil. „Jakmile jsem ho chytil, věděl jsem, že bude muset odklepat,“ poznamenal šťastný seveřan, který si tak připsal dvanáctý triumf kariéry. A hned má zálusk na opasek, když si ihned po utkání řekl o titulový souboj s Filipem Mackem. „Co vím, tak oba bratři Basharatové jsou mimo hru, takže proč ne,“ reagoval český bijec.
Vlasto Čepo - Milos Kostic
Hned na startu hlavního programu pak roli obřího favorita potvrdil Vlasto Čepo. Proslulý gladiátor bezezbytku splnil to, co slíbil a už za 50 vteřin doslova umlátil svého srbského krajana Milose Kostice. Ten jeho tvrdým úderům vůbec nedokázal čelit a záhy se skácel k zemi, kde si dal ruce před obličej a už jenom čekal, až ho za burácejícího potlesku zaplněné haly z tohoto pekla vysvobodí sudí. Populární „El Chapo“ tak překonal i poslední překážku na cestě k vytouženému soupeři Matěji Peňázovi. Na něj by mě narazit už v prosinci, tedy pokud za 14 dní dokáže vyhrát i „Money“, jehož čeká souboj s polským Pavoukem Mateuszem Strzelczykem. „Rozměním ho na halíře,“ vzkázal tvrďák Čepo.
Bojan Veličkovič - Carlo Prater
Poměrně zvláštní průběh měl prestižní zápas welteru mezi dvěma veterány UFC - Srbem Bojanem Veličkovičem a Brazilcem Carlem Praterem. Rozhodly ho nelítostné kopy levačkou, které prvně jmenovaný pravidelně vysílal, i tak se ale čtyřicetiletý Jihoameričan dlouho držel statečně na nohou. Paradoxně ho uzemnil až moment, kdy to nikdo nečekal. A to ani sám Veličkovič. Jeho povedený kop totiž o břicho Brazilce spíš jen štrejchnul, i tak se ale Prater schoulil k zemi a byl konec. „Omlouvám se všem fanouškům. Čekali velkou show, ale já pokračovat prostě nemohl,“ kál se sám poražený.
Gábor Boráros - Mickael Lebout
Zápas pravdy pak čekal na Gábora Borárose, jenž po dvou porážkách v řadě potřeboval nutně zaknihovat vítězství. Francouzský Ragnar Mickael Lebout se však bohužel pro něj ukázal být až příliš tvrdým oříškem. Zápas začal ovládat od druhé půlky prvního kola, na jehož konci byl hodně blízko soupeřově ukončení. Borárose zasáhl do oka a ten se netakticky skácel k zemi, rozhodčí ale jejich zápas nepřerušil. Rezultátem byl ohromný Leboutův tlak, tyto těžké chvíle ovšem Slovák ještě přežil. Bodovým způsobem ale zápas jasně prohrál. „Věděl jsem, že to nebude žádná lehká válka. Chtěl jsem vyzkoušet různé věci z tréninku a budu je zkoušet dál, abych byl příště ještě lepší. I když na mě třeba nadáváte, já jsem moc rád, že tu s vámi mohu být. Nikdo mě nezastaví, zápasit budu dál,“ uvedl slovenský granátník a pak poklekl a požádal svou přítelkyni o ruku.
Robo Pukač - Máté Kértész
V taktické šachy se proměnila očekávaná welterová bitva mezi Slovákem Robem Pukačem a jeho maďarským soupeřem Mátém Kertészém. V ní měl od počátku mírně navrch druhý jmenovaný, jenž se ale zároveň bránil jít do nějaké bezhlavé přestřelky. Povedeným taktickým výkonem tak tlačil zápas k vytouženému cíli a hlavně na konci druhého kola byl celkem blízko ukončení zápasu. Jeho pokusu o rear naked choke sice Pukač odolal, na obrat duelu ale neměl dost sil. A to i kvůli nesmlouvavým low kickům, kterými ho Kertézs okopával od začátku do konce. Dojde teď na prestižní souboj urputného Maďara s Veličkovičem, který slavil výhru jen pár minut před ním?
Ivan Buchinger - Vojto Barborík
Tu nejlepší podívanou pak nabídlo samotné finále, v němž se o trůn pro nejlepšího vládce pérové divize pobili Ivan Buchinger s Vojtou Barboríkem. A i když se o titul rval nakonec jen prvně jmenovaný, byla z toho šílená řežba, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. Všechno odstartovalo hned v prvním kole, které se odehrávalo v postoji a kde byl Buchinger několikrát blízko vítězství, Barborík ale s vypětím všech sil dokázal přežít. V kole druhém šel pak rychle po takedownu, brzy byli ale oba borci zpátky na nohou. A rozhodně se nešetřili. Zápas pokračoval v neskutečném tempu, přičemž k vidění byly skvělé finesy i nečekaná zmrtvýchvstání, mírně navrch měl ale pořád Buchinger.
Ten pak šokoval svým nástupem v závěrečném kole, kdy otřeseného Barboríka málem knockoutoval, jeho sok ale i přes ošklivou tržnou ránu vydržel bojovat až do konce. Závěrečný verdikt rozhodčích byl ale neoblomný. Vítězem duelu a jediným šampiónem hned dvou váhových organizací Oktagonu se stal Buchinger. „Klobouk dolů před Vojtou, že bych takhle silný až do konce. Prý je nějaký bonus od Tipsportu, ale ten si asi nezasloužím,“ rozesmál se Buki. „Dělal jsem, co jsem mohl. To snad lidé viděli. Bohužel to nestačilo, ale dám se do kupy a zase se vrátím,“ reagoval poražený Barborík.