Škvor propadl nové zálibě. Jde mu při ní o život
13.09.2025
Autor: Barbora Poláková
Daniel Škvor v akci. FOTO: OKTAGON MMA
Daniel Škvor byl jedním z těch, kteří vzali zápas na poslední chvíli v Edenu. To chce pořádnou kuráž. On bez přípravy vystoupil před více než dvacet tisíc diváků. Dee Dee byl však v klidu. Našel novou zálibu v lezení, a tam mu to došlo. V kleci ti hrozí maximálně zranění, neúspěch, na skále ti jde o život.
Z produkce Hanibal.cz vznikl dokument o českém zápasníkovi Danielu Škvorovi. Ten kdysi platil za elitního kickboxera, pak se přerodil na MMA zápasníka a dnes patří mezi špičku organizace Oktagon. Kromě boje v kleci však našel i novou lásku. Lezení. Co je nebezpečnější?
V červnu skočil ze skály rovnou do klece uprostřed fotbalového stadionu. Tam hladce vyhrál a druhý den už byl zase na skále. "Zápas včera, to byla lehce terapeutická rozcvička. Tohle bylo, jako kdyby na mně každé kolo točili čerstvého Fleuryho s Machem (Muradovem)," zhodnotil své výkony na vrcholku pískovce.
Jeho trenér André Reinders na něj prásknul, jaký je Škvor věčný stěžovatel. "Dan je hypochondr. Vždycky si najde něco, proč je něco špatně. 'Blbě jsem se vyspal, protože je blbá matrace na hotelu. Mám rýmičku. Všichni kolem mě jsou nemocní, já to určitě chytnu.' Paradoxně tím ze sebe setřese nějaký stres," vtipně popsal jeho chování před zápasem.
"Před zápasem trošku brečí, ale jak vleze do klece, tak je to zabiják," zdůraznil na závěr trenér.
V poslední době se však Dee Dee ukazuje v tělocvičně méně. Okouzlil ho jiný sport. Adrenalin ale opět nechybí. "Pomáhá mi lezení. Tak si říkám, co mi může soupeř udělat horšího, než že se mi někde urve šutr nebo mi praskne smyčka. Soupeř mě maximálně uškrtí nebo vypne granátem. Tady se reálně můžeš zabít, tam máš rozhodčího. Tam máš strach, že zklameš lidi nebo sám sebe, ale nemáš strach o život. Tady se zmrzačíš, zabiješ," srovnává MMA a skalní lezení zápasník.
"Mě nebaví se prát venku nebo zmlátit někoho, kdo je slabší. Já to beru tak, že soupeř je na to připravený, je to sportovní výkon. Jestli si s ním půjdu zasprintovat do kopce nebo zaboxovat, tak v tom nevidím moc rozdíl," vysvětluje svůj vztah k bojovým sportům.
Dokonce ani když jako mladý začínající zápasník pracoval v klubu jako vyhazovač, vše dokázal vyřešit s grácií. "Když jsem se přestěhoval z Chebu do Prahy, jediná volba pro mladé kluky, zápasníky, bylo jít dělat na dveře. Potřeboval jsi mít čas na trénink a regeneraci. Trénoval jsem dvoufázově, což při běžné práci moc nešlo. Všichni jsme makali po klubech. Je to dobrá zkušenost, ale zpětně to není dobrá cesta. Něco mi to ale i přineslo. Naučíš se ovládat, protože musíš zůstat v klidu. Já jsem nikdy žádný konflikt neměl, vše jsem vyřešil v poklidu," říká 194 centimetrů vysoký, respekt budící Škvor.