Slovenský bijec drtil formu v zahraničí po boku legend, teď si jde pro titul PML
29.04.2025
Autor: Miroslav Obluk
Leonard Borák je připraven získat titul PML. FOTO: PML - Professional Muaythai League
Den D se blíží. Na slovenského bojovníka Leonarda Boráka čeká o víkendu titulová šichta. Na turnaji PML 15 zabojuje o zlatý grál v divizi do 65 kilogramů, cestu na vrchol se mu pokusí zatarasit krajan Lukáš Mandinec. Před pár týdny se oba bojovníci potkali v ringu, střihli si intenzivní staredown, jinak mezi nimi žádná zlá krev není. Vzájemně se respektují, uznávají, a i z toho důvodu chtějí fanouškům v Žilině naservírovat tu nejlepší možnou show.
Leo, do titulové bitvy zbývá pár dní. Jak se cítíte?
Cítím se dobře, překvapivě necítím nějaký extra tlak, všechno vyjde podle plánu.
Před pár týdny jste si dal se soupeřem intenzivní staredown v ringu. Je něco, co vám toto měření ukázalo?
Asi ne. On se na mě natlačil, ale tohle dělá Manďo pořád. Já jsem spíš takový klidný, podám ruku, dáme klasický staredown, nějak to nehrotím. Ale když soupeř zatlačí, líbit si to nenechám a zatlačím taky.
Říkal jste, že rivalova největší slabina je box, že není dobrý v postoji, umí jen klinč. Věříte tedy, že přijde výhra na KO?
Je těžké ho knokautovat, má přes 100 zápasů a ukončený byl možná jednou, ale udělám vše potřebné, abych ho ukončil, abych byl druhým bojovníkem, který to dokázal.
Před rokem jste bojoval také o titul, z výhry se ovšem radoval Rastislav Klimáček. Po roce na vás opět čeká titulová bitva, co se od té doby změnilo?
Fu, to všechno uvidíme v zápase, kam jsem se posunul, jak jsem se vyvinul. Určitě váha šla trochu nahoru, zesílil jsem, ale uvidíme, až v zápase.
Co nejcennějšího vám dal loňský nezdar?
Když člověk vyhrává, je spokojený, jde dál. Ale když prohraje, říká si: 'Ty kokos, proč jsem prohrál, proč jsem to neudělal jinak?' Zamýšlí se nad těmi věcmi. Ta prohra mi dala hodně. Bylo to poprvé, co jsem bojoval na pět kol, takže teď už vím, jak rozložit ty síly, určitě se budu chtít pomstít. Jsou přeci jen ze stejného oddílu (Klimáček i Mandinec) a budu si chtít vzít ten opasek.
Mandinec se zmínil, že vás chce roztrhat v ringu, vy jste kontroval tím, že vás jeho slovní obraty baví…
Baví mě. Může říkat, co chce, může trhat trička, ale mně se do hlavy nedostane. Manďo je super kluk, nic proti němu nemám, ale jdeme do zápasu. Rád ho popíchnu, to ho očividně štve (s úsměvem), ale nemyslím si, že je to o tom, že by se jeden druhému dostal do hlavy.
Pokud získáte titul, jeden sen se splní. A co dál? Jaké další sny máte?
Fuha, byl jsem teď v Holandsku, spároval jsem s borci z ONE FC, Glory i Enfusionu. A to byl vždycky takový můj sen, bojovat v Enfusionu. Ten trénink mě nakopl. Uvidíme, co přinese čas, kam mě dostane úsilí.
Jak se vám trénovalo se zápasníky ze světových organizací? Dařilo se vám držet krok?
S nimi se držet krok nedá, to jsou neuvěřitelní střelci. My si tady v Česku a na Slovensku myslíme, že jsme dobří, ale když jdeme za hranice, dostáváme strašné bitky. Ale určitě mě to nakoplo, byly tam velké legendy, trénovat s nimi byl masakr, vidět, jak trénují, učit se od nich. Věřím, že to teď zúročím.
Říkáte, že zahraničí je daleko, tak myslíte, že má tuzemský thajský box potenciál přiblížit se k tomu světovému?
Určitě, máme tu kvalitní zápasníky i trenéry, můžeme být na špičce. Když jsem ovšem viděl, jak trénují oni, je to rozdíl. Jedou pořád naplno, plnou parou vpřed. Nácviky jedou sice do rukavic, ale trénink, tam se jede pořád naplno. U nás si bereme ohled. Ty jsi slabší, dobře, budu i já, oni to tak neberou. Tam tohle neexistuje, sparingy tam berou jako zápasy. Žádné zlehka, plná pára.