Spadl mi kámen ze srdce, oddechl si Kozma a přiznal dva kritické momenty
15.02.2026
Autor: Libor Kalous
David Kozma po třech prohrách vyhrál.FOTO: OKTAGON MMA
Výhra. Tohle bylo jediné slovo, které chtěl David Kozma slyšet po svém sobotním souboji na Oktagonu 84 v Ostravě. Bývalý šestinásobný šampion Oktagonu šel do boje se třemi porážkami v řadě. Stejně tak i jeho soupeř Jozef Wittner, ten nakonec prohrál na body. On pokračuje v černé sérii, Růžový panter naladil nový odstín. "Vím, že to byla výhra, kterou jsem nutně potřeboval. Nejsem úplně spokojen se svým výkonem, bylo tam spousta chyb, na kterých musím ještě pracovat," byl přesto Kozma po vítězství kritický.
Davide, nejvíce kritický okamžik v zápase - druhé kolo a páčení ruky?
Asi jo. Byly tam vlastně dva kritické momenty. První rána v prvním kole, kterou mě trefil, ta se mnou trochu otřásla, ale ustál jsem to. Prověřil jsem si, že jsem ještě nevypnutelný. Kimuru jsem cítil, ale nebylo to ještě na odplácnutí.
Byl jste nervózní před zápasem?
Nervozita je vždycky, ale myslím si, že už s tím umím pracovat. Každý je nervózní, na tohle jsem si už zvykl.
Soupeř vás nevypnul, měl jste obavu ze "skleněné" brady?
Obava vzadu někde byla, ale jsem rád, že když mě trefil, tak jsem to přežil a přesvědčil se, že ne každý úder mě vypne.
Co vám řekl trenér André Reinders?
Trenér byl spokojený, ale taky říkal, že máme na čem pracovat, já věřím, že to zlepšíme.
Poprvé jste měl za zády i mentálního kouče, jak jste viděl tuhle podporu?
Byl v rohu, byl mi oporou, připomínal mi, co jsme vše dělali. Byly to vizualizace, dýchání, různé situace před zápasem, představování si soupeře. Bylo tam více technik, jsem rád, že tady byl, byla to pro mě psychická podpora. Mluvil na mě i během zápasu, připomínal mi různá slova, což byla určitá znamení. Děkuju Milanu Balunovi, že na tento zápas přišel, že se mnou strávil čas.
V kleci jste měl na vyhlášení přítelkyni, což není obvyklé. Proč ta změna?
Je Valentýn, tak jsem ji chtěl popřát. Ne, Toušák (rozhodčí Pavel Touš) ji nechal protáhnout, ať je blízko na můj zápas u klece, tak jsem toho využil a pozval ji do klece.
Rok jste neměl zápas, provedl jste hodně změn - nový gym, noví trenéři, mentální kouč, zvolil jste správně?
Povedlo se to, vyhrál jsem, tuhle výhru jsem nutně potřeboval. Kdybych prohrál, tak by to možná byl konec kariéry. V tomhle mi spadl hodně kámen ze srdce. V hlavě jsem měl, že musím zápas vyhrát. Hrozně se mi ulevilo, ale je to taková radost na osmdesát procent, zápas jsem neukončil, jel jsem spíše na jistotu, nechtěl jsem udělat chybu.
Další soupeř?
Měl jsem v plánu jednoho soupeře, ale tím, že výkon nebyl přesvědčivý, jak jsem si přál, tak tyhle plány ještě odložím a nechám tomu volný průběh. S Andrém se dohodneme, budeme pokračovat, ale teď ještě nevím, jak to bude.
Na vás byl o to větší tlak, protože jste měl zápas doma, byla to nakonec výhoda?
Diváci mě vždycky ženou dopředu. Vidím kolem sebe růžové dresy, růžové brýle. Taková podpora mi dodává strašně sílu, pro tohle to dělám, že dělám lidem radost, tohle si užívám naplno.