Spadnul jsem jako pytel brambor, popsal klíčový moment Dvořák. Teď bude řešit zdraví po prohře v UFC
28.03.2022
Autor: Libor Kalous
David Dvořák (druhý zleva) přiletěl s trenéry z USA.FOTO: kaocko.cz
Čtyřikrát se vracel z UFC, třikrát vítězně, naposledy jako poražený. David Dvořák se v pondělí odpoledne vrátil z Columbusu, kde prohrál na body. Výhru slavil Brazilec Matheus Nicolau. „Šrámů bude hodně, budu kontaktovat svého doktora. Od UFC jsem dostal měsíční stopku, ale myslím si, že můj stav je daleko horší než na měsíční stopku, problémy budeme řešit,“ řekl po příletu zápasník MMA. Do podrobností se nechtěl pouštět.
Davide, první porážka…
Cítím se jako poražený, znám ten pocit, je to nepříjemný, moc mě to mrzí, moc jsem chtěl vyhrát. Nechal jsem tam co šlo. Musím to brát tak, že je to nová motivace ke zlepšení. Může to být taková malá výhra, mám prostor se hodně zlepšit.
Ke konci druhého kola přišel hák, po kterém jste šel k zemi…
Tohle se mnou hodně otřáslo, byl to silný úder, po kterém jsem spadnul jako pytel brambor. Pak přišel reflex to chytnout, svázat se, nenechat se na zemi dobít, což se mi podařilo. Vrátil jsem se potom zpátky, nic jsem nevypustil, třetí kolo jsem celé odjel, furt jsem chtěl vítězství, ale ta rána byla opravdu velká.
Byl jste na chvíli mimo?
Byl jsem… pro mě to byl asi nejtvrdší úder, který jsem dostal, takže jo.
Po druhém kole minuta pauza, jak se startuje hlava po takové ráně, která vás posadila?
Dal jsem se do kupy celkem rychle, hned jsem trenérům říkal, že teď do toho musíme šlápnout, protože druhý kolo jsem jasně prohrál. Chtěl jsem dělat tempo, ale bohužel se to nepovedlo úplně podle představ. Soupeř kvůli tomu vyhrál.
Ono bylo znát, že koordinace ve třetím kole nebyla ideální, je to tak?
Každý kdo se na video podívá, uvidí rozdíl mezi prvním a třetím kolem, kde se mi nohy motaly. Laici to možná neviděli, ale trenéři to viděli, nohy nebyly stabilní, vlastně nic nebylo jak mělo být. V rámci toho to dopadlo ještě dobře.
Jak dlouho jste byl mimo?
Pár vteřin, člověk dostane ránu a zacupitá si. Není to tak, že bych dostal ránu a zabořil se hlavou do země. Tohle bylo jiný, tohle nebylo KO, když člověk spadne, leží a je konec.
A když jste byl dole, myslel jste si, že je konec?
Vůbec ne. Naopak. Já mám tyhle scénáře najetý, vím, co chci dělat, jak se chci chovat. Takže chytat, svazovat a být aktivní. Člověk nesmí na vteřinu povolit. Když rozhodčí uvidí, že se efektivně nebráníte, může to kdykoliv ukončit, proto jsem se snažil bránit, hýbat se, dostat se zpátky do zápasu.
Když došlo na vyhlášení, věřil jste, že může jít výhra za vámi?
Nevěřil jsem tomu, myslel jsem si to. Kluci mi říkali, první kolo je tvoje, druhý jsme prohráli, o třetím si mysleli, jak jsem jel zem, že když jsem tam držel pozici, že by to mohlo dopadnout. Mohli by mi to dát, ale taky nemuseli. Sám jsem zažil svůj první zápas v UFC, když jsem v Brazílii těsně na body vyhrál zase já. Nesmím nechávat zápasy na rozhodčích, pokud chci vyhrávat, musím být dominantní, ideálně vyhrát před limitem, pak není žádných pochyb.
Prohrál jste po deseti letech, pocit, který jste dlouho nezažil...
Je to sportovní prohra, ale mě prohry provází celý život i mimo sport. Tyhle věci prostě přijdou, pokud člověk nemá štěstí jako Chabib (Nurmagomedov a jeho bilance 29:0). Takových lidí je opravdu málo. Každý z nás prohrává. I když mě to mrzí sebevíc, nic s tím neudělám, musím se přes to přenést. Kluci mě hodně rychle dokázali srovnat. Patrik (trenér Kincl) mi řekl, skončil zápas, jdi do sprchy, tam ze sebe všechno smyješ. Dal jsem sprchu a tímto zápas skončil, vrátili jsme se zpátky čistý.