Srdcař! Po zápase ho podpírali. Bavilo mě to, jsem šťastný i přes prohru, přiznal Jubox
07.11.2021
Autor: Libor Kalous
Jaroslav Jubox Pokorný prohrál. FOTO: OKTAGON MMA
Vrátil se, zázrak. Jaroslav Pokorný prožil MMA zápas po třech letech. Za uplynulé dva roky prošel šesti operacemi kolene, měl infekci, hrozilo, že přijde o nohu. Černý scénář se nekonal. Český bojovník se v sobotu vrátil na Oktagon Prime 4 v Pardubicích. Nakonec prohrál. Porazil ho černohorský protivník Miloš Janičic. I když Jubox padl, odešel s načechraným obličejem, nebyl nešťastný.
„Dobrý, dobrý, dobrý. Vypadá to, že to je nádhera, že to byl těžký zápas, těžké chvíle, dlouhá pauza, ale i tak mě to bavilo a jsem šťastný i přes prohru,“ řekl pár minut po zápase, když si předtím stihl popovídat i se svoji malou dcerou.
Jardo, co fyzička, nechyběla?
Necítil jsem, že toho mám plný zuby, ale soupeř byl váhově těžší, já chodím o váhu níž, takže mi tolik nevycházel pohyb, jak bych chtěl mít. Sám jsem byl těžší, fyzička byla docela v pohodě, ale hůř se mi hýbalo.
Co koleno?
Koleno jsem vůbec necítil, vlastně jsem ve fightu necítil vůbec nic, cítil jsem jen chuť po vítězství. Bohužel výhra nepřišla.
Vnímal jsme fanoušky?
Je to nádherný pocit, že na mě lidi po třech letech nezapomněli a stále oceňují mé výkony, i když nejsou vždy vítězný, i tak mě přivítají potleskem a když odcházím z ringu, loučí se potleskem. Nejsem nešťastný, že jsem prohrál, jsem šťastný, že jsem mohl být v oktagonu. Po všech problémech, které jsem měl, je i tohle pro mě vítězství.
Zápas jste těsně před koncem odklepal…
Abych pravdu řekl, tak plácání bylo trošku s nějakým rozumem. Ne že by mě to bavilo, ale věděl jsem, že je deset vteřin před koncem, nechtěl jsem riskovat zranění.
Měl jste v zápase krizi?
Pohyb, byl to pohyb. Věděl jsem, že nemůžu zůstat statický, ale nebyl jsem tak lehký na nohách, jak bych chtěl. Postupem času mě to užíralo a užíralo, i když jsem bojoval. Věděl jsem, že je ve fightu něco špatně.
Co bude dále s kariérou?
Smlouvu s Oktagonem nemám, záleží, jak se dohodneme dále, jestli se jim můj výkon líbil, nelíbil, jestli se mnou budou chtít spolupracovat. Tohle ukáže čas.
V kleci vás trenéři podpírali po zápase, vy jste přesto řekl, že tohle milujete…
Kdo nezažije v oktagonu ten pocit, kdo nezažije v zápase všechny emoce… já jako zápasník, který to zažívám, tak to dokážu těžko popsat. Je to ale hrozně hezký a hrozně mě to baví.