Srdce rozhodlo, radost z bitev se vytratila. Gottvald objasnil nečekaný konec kariéry
04.04.2023
Autor: Ondřej Huml
Jan Gottvald ukončil kariéru.FOTO: OKTAGON MMA
Příští týden ho měl na Oktagonu v Liberci čekat Francouz Jorick Montagnac, nakonec je ale všechno jinak. Vyhlášený tvrďák Jan Gottvald (10-3) do klece nevstoupí. Teď a zřejmě ani nikdy jindy. V devětadvaceti letech se rozhodl ukončit kariéru. A měl k tomu dost pádné důvody. "Chci se už zkrátka vydat jiným směrem. Dělat věci, které mě fakt naplňují. Řídit se srdcem," vysvětlil bývalý šampion GMC a Fusion v rozhovoru pro kaocko.cz.
Honzo, co vás vedlo k tomu ukončit kariéru?
Proměnných tam bylo víc. Jeden z hlavních důvodů tkvěl ale v tom, že jsem už necítil oheň uvnitř sebe. Vlastně ani nevím, proč jsem ještě bojoval, kvůli mně to ale nebylo. Radost z bitev se vytratila. Po dohodě s trenérem, který končil dost podobně, jsem se tedy rozhodl toho včas zanechat. Ostatně už delší dobu jsem měl v hlavě, že až mi bude 30, začnu novou životní kapitolu. Třicáté narozeniny slavím právě letos, nakonec jsem se tedy rozhodl to malinko uspíšit. Nemělo by žádný smysl dávat ještě dva zápasy, když už to tak zkrátka necítím. Jen bych si tím ničil svoje jméno.
Přitom loni jste se do klece vrátil po třech letech a slavil jste vítězství. Ani triumf nad Edilsonem Francou vás nepřiměl zůstat?
Ani ne. Vítězství bylo samozřejmě super, v kleci jsem byl ale trochu líný, na můj vkus to bylo až moc opatrné. Prostě už to nebylo jako dřív. Cítil jsem se nesvůj, ten vnitřní oheň bohužel vyprchal. Ale možná je to i věkem. Jak člověk stárne, mění se mu priority, alespoň u mě to tak je. Za svou dráhu v MMA jsem však samozřejmě vděčný. V profesionálním sportu jsem strávil jedenáct let, těžit z toho budu až do konce života.
Už za necelé dva týdny jste měl v Liberci nastoupit s Montagnacem. Jak moc jste zvažoval, zda tenhle souboj ještě nepodstoupit?
Řešil jsem to hodně. Samozřejmě jsem si říkal, že se ještě hecnu a vydržím zápasit do konce roku, jenže vnitřně jsem to tak už nechtěl. Bylo by to vážně hodně na sílu, což většinou nedopadá dobře. Chci se už zkrátka vydat jiným směrem. Dělat věci, které mě fakt naplňují. Řídit se srdcem.
Jak rozhodnutí skončit vzala vaše rodina a nejbližší?
Máma je samozřejmě jenom ráda, ta se o mě vždycky hodně bála. V pohodě jsou s tím ale i kamarádi. Většina z nich už někdy zápasila, mou situaci tedy velmi dobře chápou. Život je holt hrozně krátký a člověk by měl dělat pouze to, z čeho má doopravdy radost.
Ondřej Novotný s Paľem Nerudou to vidí stejně?
Napřímo jsem o tom s nimi ještě nemluvil, řešil to za mě můj trenér Martin Karaivanov. S Ondrou to však jistě brzy probereme.
Co když vás zkusí přemluvit, ať si konec rozmyslíte?
I kdyby to vážně zkusil, v tuhle chvíli by to bylo zbytečné. Neříkám, že bych se třeba jednou nevrátil na rozlučkový zápas. Chodit cvičit budu samozřejmě dál, navíc nikdy neříkej nikdy. Třeba se ta chuť ve mně ještě jednou probudí, momentálně se chci ale zaobírat jinými věcmi. Moje priority jsou už jinde.
Na jaký úspěch v MMA budete nejraději vzpomínat?
Nejvíc hrdý jsem na pás GMC a bronzovou medaili z mistrovství světa. Tam to bylo fakt vydřený, musel jsem překonat řadu těžkých soupeřů. O to větší pro mě tahle placka měla význam.
A je naopak něco, co jste v MMA hodně chtěl a nestihl?
Chtěl jsem pro sebe urvat ještě jeden pás. Třeba právě v Oktagonu, ale bohužel.
Zmínil jste, že byste se teď chtěl začít věnovat jiným věcem. Prozradíte, jaké máte plány?
Projektů nosím v hlavě hned několik, průběžně se věnuji víc záležitostem. Postupně bych je všechny rád realizoval, kromě toho zůstávám dál v armádě. Já jsem hlavně člověk, kterého baví se učit nové věci, poznávat nové oblasti. Nemám rád stereotyp, zápasení ale bohužel určitý stereotyp je. Strávil jsem jedenáct let na žíněnce a už mě to trochu omrzelo.
Bojových sportů se tak vaše plány vůbec netýkají?
Teď určitě ne.
V budoucnu to ale nevylučujete…
Představit si to dokážu. Spíš než fighty nebo box bych to ale viděl třeba na wrestling či jiu-jitsu, zkrátka něco takového. Ve formě se budu snažit udržovat dál, na kariéru v profi sportu to ale moc nevidím. Už to pro mě není priorita.