Miluje svou dceru, chce ji dát všechno. Táta jde po třech letech do klece
01.11.2021
Autor: Libor Kalous
Největší fanynka. FOTO: se souhlasem Jaroslava Pokorného
Vše pro svoji dceru. Před třemi lety musel skončit. Procházel si zraněními, dlouhé časy strávil po nemocnicích. Návrat, to bylo slovo, v které okolí postupem času moc nevěřilo. Jaroslav Jubox Pokorný byl ze hry tři roky. Na MMA se mohl jen koukat, vzpomínat. Teď se to ale změní. Do klece se vrátí na turnaji Oktagon Prime 4 v Pardubicích 6. listopadu. Navíc tam bude mít svoji největší fanynku. V hale bude také jeho čtyřletá dcera.
„Návrat trval dlouho, vlastně tři roky, byl jsem v kolotoči, kdy jsem chodil po operacích. Pokaždé jsem věřil, že je to ta poslední operace, ale bohužel se to takhle protáhlo,“ přiznal dlouhou anabázi Pokorný, který je znám svým speciálním nástupem, když se před vstupem do arény potřebuje vyřvat. Tahle specialita je možná i pro comeback.
„Usínám šťastný, protože jsem šťastný. Opravdu mi to chybělo. Jestli budu řvát, tak budu řvát z důvodu, že jsem šťastný. Chci vyhrát, chci ukázat v oktagonu ještě velký věci."
Případná výhra bude věnována dceři?
Všechna vítězství teď věnuji své dceři. Všechen svůj čas věnuji dceři a všechny své peníze dám dceři. Ona je pro mě úplně všechno. Zápasím určitě i kvůli ní, aby viděla, že tatínek má něco rád, aby byla součástí mého života, aby byla případně na mě v budoucnu hrdá.
Bude v Pardubicích na zápase?
Moje dcera je démon a usíná v jedenáct hodin každý den, takže si galavečer určitě užije. Asi nebude na všechny zápasy, ale tatínkovi určitě přijede fandit.
Nebojíte se, že bude mít strach?
Moje dcera mi sama dává rány, ona je zvyklá, chodí se mnou i na tréninky, takže si nemyslím, že z toho bude nějak vyjukaná. Zase nemůžeme k dětem přistupovat s největší bavlnkou. Je jim potřeba také ukázat, že nějaký úspěch a dřina bolí. Určitě z toho nebude vyjukaná, už mě viděla se prát.
Vnímá ona, že se něco blíží, že budete mít zápas?
Už má svůj pokřik, určitě mi fandí. Nevím, jestli to úplně vnímá, ale je to moje největší fanynka.
Jaký je její pokřik?
Tati do toho, neboj se ničeno. Jsou to jenom červi, patří do konzervy.
Půjde s vámi ke kleci jako doprovod?
To nechci, protože se bojím, že budu řvát. Je zvyklá, že dostávám rány, ale není zvyklá na křičícího tátu, takže bude na sedačce a bude čekat, až přijdu k oktagonu.
A po zápase máte v plánu se sejít v kleci?
Když vyhraju a půjdu po svých, tak určitě za mnou dorazí. Na to se těším.