Těžkotonážní tank napěchovaný emocemi! Tohle je česká naděje, která se umí porvat o úspěch
05.08.2021
Autor: Libor Kalous
Artur Sarkisjan vybojoval před pár dny bronzovou medaili na mistrovství světa kadetů. FOTO: Svaz zápasu České republiky
Zatím je v ústraní širšího zájmu fanoušků a médií, ale český řecko-římský zápas vychovává talent, který se může za pár let probojovat až na olympiádu. Syn arménských rodičů Artur Sarkisjan vybojoval před pár dny bronzovou medaili na mistrovství světa kadetů. Těžká váha uspěla v Budapešti v kategorii do 110 kilogramů.
„Mohlo to být i lepší, hodně jsem si věřil, protože na mistrovství Evropy mi to o kousek uteklo. Strašně jsem chtěl, věřil jsem, že to vyjde. První zápas vyšel, to mi hodně pomohlo. V zápase o medaili jsme věděl, že do toho musím dát všechno. Deset sekund před koncem první periody jsem přes sebe hodil čtyřbodový kříž a dal jsem soupeři lopatky,“ rozpovídal se český reprezentant na pražském olympijském festivalu.
Hlavně zápasit, méně trénovat a nějak proplout školu. Tak vnímá současný svět okolo sebe v sedmnácti letech. K tomu nezapře původ, je hodně emotivní.
„Jsem strašně emocionální, dávám to hodně najevo. Když jsem vyhrál, tak jsem se tak radoval, že jsem dělal i věci, které jsem nechtěl. Já jsem původem z Arménie, když jsem porazil Turka, tak jsem zařval Arménie, což jsem neměl. Byla mezi námi válka, vím, že jsem to neměl, ale v návalu emocí to přišlo. Byla to chyba,“ vzpomíná česká naděje, která trénuje v Havlíčkově Brodě.
Táta byl úspěšným vzpěračem a zápas má v Arménii velkou tradici, stejně jako v Havlíčkově Brodě. Se zápasem začal Sarkisjan už v pěti letech, dvanáct let se pere na žíněnce. Tady je jeho svět, tady se baví.
„Vidím u něj skvělou budoucnost, pokud se něco nepodělá. Může to být zdraví, zranění. Proudí v něm arménská krev, i když on je rozený Čech v Havlíčkově Brodě. On má v sobě emoce, dokáže do toho dát všechno, umí se rvát o úspěch. On se rve, má fyzičku, je jako 110kilový tank,“ přiznává jeho trenér Zdeněk Švec.
Příští rok přejde kadet mezi juniory, také navýší váhu, bude se měřit v kategorii do 130 kilogramů. „Od malička jsem byl narostlý, máme to v rodině, těžká váha je pro mě. Já jím úplně všechno, ale před závody se hlídám. Teď mám pauzu, tak to je jiný,“ připouští mladý zápasník volnější disciplínu přes léto. Však také jídlo bylo odměnou po mistrovství světa. „Po medaili jsme šli do Mekáče, byli tam skoro všichni zápasníci,“ vzpomíná Sarkisjan.
Máme rok 2021, jeho velkou metou se nyní zdá být rok 2028, který bude olympijským. „Dej Bůh,“ zasní se na moment. Zatím jsou před ním jiní, on musí růst, trénovat a sbírat zkušenosti. „Třeba rozcvička a taková základní obratnost mě moc nebaví. Já mám rád boj, rvačku. Fyzička a pasovačka, to jsou moje nejsilnější zbraně. A taky mám v sobě ty emoce, ty mi pomáhají,“ přiznává český zápasník, což potvrzuje i trenér.
„On by chtěl zápasit s nejlepšími, na tréninku je totiž někdy lenoch. On musí mít motivaci v zápase, pak jede. Teď získal medaili, to je pro něj vzpruha. Myslím si, že může bojovat o olympiádu v roce 2028. Má velkou budoucnost, pokud mu do toho nic nevleze. Rodina ho podporuje, to je další plus, věřím mu,“ dodává trenér.