V 11 letech začal u Kincla. Na tu rychtu nikdy nezapomenu, je dnes vděčný český talent
08.12.2024
Autor: Libor Kalous
Za pár dní do boje.FOTO: se souhlasem Václava Štěpána
Zpět na místo činu, do haly, kde odstartoval profesionální kariéru. Václav Štěpán se na akci Heroes Gate 28 blýskl fantastickým výkonem, profi debut vyšperkoval finišem v prvním kole. Po roce se ukáže na Heroes Gate 30, a to 14. prosince. "Je to rok, je to pár dní zpátky. Nyní mě čeká třetí zápas. Myslel jsem, že budu mít víc zápasů, ale holt to tak mělo asi být, dám si teď třetí a příští rok aspoň čtyři," věří v rychlejší jízdu zápasník, který se rozpovídal pro kaocko.cz před tréninkem v Gorila MMA.
Jste rok mezi profesionály, je to to, co jste si představoval?
Není to jiný, nejsem ani zklamaný, nečekal jsem extra změnu, protože každý profi sport na začátku není bůhví co. Jiný je to v tom, že profi MMA je tvrdší, menší rukavice a delší kola.
Máte první zkušenosti v profi, měnil jste něco v tréninku?
Člověku to ukáže, že v jednoduchosti je krása. Stačí dobře umět přední zadní a v těch malých rukavicích to může napáchat škody během jednoho kola, ale v amatérech to může padnout až ve třetím kole. Je tam asi to uvědomění dbát na základy ještě víc, než jsem si myslel. Někdy je míň víc.
Takže kvalita?
Ano. Snažím se být pestrý, střídat různé techniky, ale víceméně základy vyhrávají zápasy. Kolikrát přední vyladěný jab může stačit.
Co čekáte, že bude za rok?
Budoucnost si vizualizuju, ale zase nejsem člověk, který kouká moc dopředu. Teď koukám na sobotní zápas, každopádně počítám, že příští rok přijdou větší organizace, celkově větší pozornost, větší haly. Myslím si, že v příštím roce pocítím větší změnu.
Jednáte o nějakém kontraktu?
Zatím ne, ale myslím si, že po zápase na Heroes Gate to přijde. Je na čase jít zase o krok dál, posouvat se.
Cílíte na dlouhodobější smlouvu?
Na dva zápasy by to bylo super. Nechci se někde upsat na dva roky a pak zbytečně litovat, že jsem někde zakopaný a nemůžu se rozlítnout do světa, pokud by přišla nabídka.
Chcete smlouvu na domácí scéně? Nebo myslíte třeba i na Polsko?
Jedna z variant bude Polsko a jedna z variant bude i domácí scéna. Co bude, kdo ví. Neplánuju. Měl jsem dříve preference, ale teď už ne, spíš se těším, co přijde.
A někam vás to táhne? Určitě máte informace ze zákulisí.
Je to tak, informace mám, o to je to složitější, každá organizace má svoje. A já jak se vyvíjím, tak se mi mění názory. Bude záležet i na osobním setkání, pocitu.
Studujete vysokou školu, k tomu profi MMA, který bude ten hlavní směr?
Chci dostudovat minimálně bakaláře. Když už tam jsem, byla by škoda to zahodit. Dostuduji, ale tohle není můj směr do budoucna. Směr je MMA.
Je vám dvaadvacet let, trénujete MMA od jedenácti. Nezalitoval jste někdy?
Vůbec ne, nikdy. Naopak jsem vděčný, že jsem se dal tímto směrem. Den ode dne si více vážím, že jsem na této cestě. Baví mě to, zkoumat tu hru, neberu to jen tak, že se tam jdu pobít, ale krůček po krůčku zkoumat pohyby. Jsem tím posedlý, jak říkal kdysi Conor McGregor. Hrozně mě baví ta cesta zápasníka, rozvíjení se. Je tam široká škála a já jsem ten hráč, který to hraje.
Tou odpovědí mi připomínáte vašeho trenéra Patrika Kincla, který má velké zápasové IQ…
Fakt? Pocházím z jeho školy, něco na tom bude. Mě baví jeho pohled na MMA. Vidím tu plno pohledů, neříkám, že jsou špatné, ale nešel bych těmi cestami. Každý si musí najít svoje. Čím více je zápasník komplexnější, tím větší má šanci najít tu techniku a úder na ukončení.
V jedenácti letech vám Patrik na tréninku vynadal, vzpomenete si na to občas?
Na to nikdy nezapomenu, tyhle momenty jsem zažíval rok. Bylo to strašný. Bylo to strašné na psychiku, ale tam to zažívali všichni, David Dvořák to zažil na začátku taky. Bylo to fakt tvrdý, kdo vydrží, má šanci uspět, ale v těch jedenácti jsem to nevěděl, že mě to směřuje k nějakému posilnění. Já jsem si myslel, že mě nechce v gymu, že nejsem jeho kůň. Postupem času jsem zjistil, že to byla velice silná škola, kterou mi mohl dát, protože Patrik má přirozený respekt. A to ať kamkoliv přijde. Na rychtu od něj nikdy nezapomenu. Když jsem chodil domů, nevěděl jsem, co se sebou. Doma se mě ptali, jestli mi to za to stojí. Teď vím, že to v sobě mám. Nezapomenu.