V gymu se ho nedočkala, v baru ano. Byla jsem z něj hotová, řekla česká kráska o setkání s McGregorem
28.04.2023
Autor: Ondřej Huml
Profi premiéra v RFA byla vítězná.FOTO: RFA
Jeden měsíc trénuje v Česku, ten další v Irsku pod dohledem legendárního Johna Kavanagha. A hezkých pár let se na tom nejspíš nic nezmění. Talentovaná fighterka RFA Veronika Zajícová se totiž nedávno stala posilou prestižního SB gymu, kam si ji vybral přímo trenér Conora McGregora. Nejslavnějšího bojovníka světa sice v tělocvičně ještě nepotkala, i tak to tam však stojí za to. "Zprvu se mi tam moc nechtělo, koneckonců mám v Česku zázemí i spoustu kamarádů. Když se na to ale dívám zpětně, přesun do Irska vnímám jako ten nejlepší možný krok," přiznala sympatická slečna v rozhovoru pro kaocko.cz.
V čem hlavně to byla trefa do černého?
Tréninky mi tam dávají fakt hodně, je to něco trochu jiného než tady. Zvlášť s ohledem na to, že v Česku nebyly se mnou v gymu vůbec žádné holky, neměla jsem tak parťačky na sparingy. To v Irsku je jich hodně, navíc už všechny mají profi smlouvy. Už jen příprava s nimi mě může hodně posunout, totéž platí i o trenérech.
Vaším hlavním koučem je tam legendární John Kavanagh. Jak byste popsala jeho styl, není někdy až moc přísný?
S ním je to trochu těžké. Na tréninku je v jednu chvíli třeba 40 lidí a on pokaždé stojí v rohu a jenom se dívá. Sem tam chodí i okolo a něco někomu řekne. Ale nejde za každým a já měla vždycky hroznou radost, když nakráčel zrovna ke mně. Teď už jsem u něj přímo zapsaná, věnuje se mi tak ještě víc. A já jsem za to strašně šťastná.
Nedivím se, navíc vás prý do gymu přivést moc chtěl.
Ono to celé vzniklo tak, že já jsem si byla v Irsku zatrénovat už někdy v únoru. A měla jsem to štěstí, že mě vybrali do klece ke cvičnému sparingu. Byl to spíš takový zápas, 3x3 minuty a s trenérem v rohu. Asi jsem v něm udělala dobrý dojem, určitě lepší než má soupeřka. Když jsem se pak vrátila zpátky do Čech, netrvalo dlouho a Kavanagh mi začal psát. Ptal se mě, jakou chodím váhu a tak, samozřejmě si hned vyžádal číslo na taťku. Pak už komunikoval hlavně s ním. Oslovil ho s nabídkou, zda bych nechtěla přejít k nim do týmu.
Jak se na to táta tvářil?
Moji rodiče nechávají tyhle věci hodně na mně, snaží se mě ve všem podpořit. Nakonec ale táta celkem naléhal, ať si to tam jdu alespoň zkusit. Jsem moc ráda, že jsem ho poslechla.
Vaším velkým oblíbencem není nikdo menší než Conor McGregor, teď už vlastně týmový parťák. Potkáváte ho v gymu často?
Nepotkala jsem ho tam ještě vůbec, on tam ani moc nebývá. Zato jsem ho jednou uviděla u něj v baru.
Mluvila jste tam s ním?
Právě že ne. Já z něj byla úplně hotová, šla jsem na záchod se učesat, abych si s ním dala fotku. Jenže se vrátím a on samozřejmě nikde. Hledala jsem ho po celém baru, pak mě napadlo jít ven. On zrovna nasedal do svého Bentley a mně přímo před očima odjížděl někam pryč. Alespoň jsem si ho natočila, jak sedí v autě.
Byl střízlivý?
Myslím, že ne. Ani být nemusel, v autě měl totiž svého šoféra.
Čím se v Irsku zabavíte vy, když zrovna netrénujete?
Ono toho času zase tolik není, spíše jenom o víkendu. A to chodím s kamarády z gymu někam ven. Jsme tam celkem dobrá parta, určitě se nenudíme. Nedávno jsem třeba byla na narozkách Johnnyho Walkera, ale úplně se to nepovedlo. Chtěli jsme je totiž oslavit v Conorově baru, nakonec nás tam ale nepustili. A to kvůli tomu, že jeden z Johnnyho trenérů měl na sobě tepláky.
Těšíte se vždycky zpátky domů, nebo byste klidně v Irsku zůstala už natrvalo?
Vždycky když do Irska přiletím, první tréninky jsou tam pro mě hodně těžké. Pak mě to tam ale začne tolik bavit, že už se mi domů ani tolik nechce. Na jednu stranu ale samozřejmě ano. Mám v Česku rodiče, přítele i kamarády. A vždycky je moc ráda vidím.
A jak se vám Irsko líbí jako země?
Jako země se mi nelíbí, je to jeden velký hrb. Navíc tam furt jen prší, počasí tam stojí fakt za prd. Zase je tam ale moc hezké centrum a i lidi jsou dost přátelští.