Vážně skvělý bojovník. Jsem rád, že někdo takový stál proti mně, vysekl Idranyi poklonu svému titulovému přemožiteli
30.07.2023
Autor: Ondřej Huml
Vladimír Idrányi.FOTO: RFA
Měl to být jejich velký večer. Další důkaz, že tyhle hvězdy nestárnou. Legendární mohykáni Tomáš Hron s Vladimírem Idranyim chtěli v sobotu na Yangames získat světové pásy organizace WAKO PRO, oba měli parádní podporu v zádech. Jenže bohužel to nevyšlo. Nedávno dvaačtyřicetiletý kickboxer z Brna se už po pár vteřinách zranil, o dva roky mladší Slovák absolvoval válku na pět kol. Se slavným Francouzem Bilalem Bakhouchem (28) se bil jako lev, na body však podlehl 1:2.
Vlado, jak byste zhodnotil svůj výkon?
Dá se říct, že s výkonem jsem vesměs spokojený, s výsledkem samozřejmě ne. Vzhledem k soupeřově rozsahu, k těm jeho dlouhým nohám, ale dění v ringu zkrátka trochu diktoval. Já se to tam samozřejmě snažil co nejvíce zkracovat, ale bylo to jako když tonoucí se stébla chytá. Občas sem tam protlačil pěkné spodky, ale on je ustál. Byl to šikovný a tvrdý chlap. Nemrzí mě, že jsem s ním prohrál. Naopak to beru jako další cennou zkušenost.
Cítil jste během bitvy, že výsledek jde spíše na druhou stranu?
To se nedá takhle říct. Pořád je to postojářská disciplína, v níž může padnout nějaký ten lucky punch. Já se tedy hodně snažil nachytat ho na žebra. Myslím, že na ně toho schytal celkem dost. Doufal jsem, že v jednu chvíli povolí, že ten spodek trochu vzdá. Ale byl fakt dobrej a vydržel to. Prostě vážně skvělý bojovník. Jsem rád, že někdo takový stál proti mně.
A jak se vám líbilo to netradiční prostředí? Tedy že domovem Yangames nebyly letos Žluté lázně, ale Hotel Grand Bohemia?
Bylo to tu menší a komornější, ovšem proč ne. Alespoň šlo zas o něco trochu jiného, dělalo to na mě dojem výjimečnosti. Jen mě tedy samozřejmě mrzí, že nemohlo dorazit víc fanoušků. Bylo to tady fakt malý, neměli by si kam stoupnout.
Vy sám byste raději zápasil pod širým nebem, nebo právě tady?
Takhle já nepřemýšlím. Je mi vážně jedno, kde budu mít zápas, dám si ho klidně ve vodě i na souši. Hlavně když pro soupeře budou ty podmínky vždy stejné.
Co jste říkal na skvělou podporu, které se vám dostávalo z publika?
Měl jsem tady svoji rodinu i spoustu přátel, jejich podporu jsem samozřejmě cítil. Bylo to super.
Nemohl jsem si nevšimnout, jak hlasitě vám z první řady radil Petr Vondráček…
Péťa je takovej výjimečnej člověk. Samozřejmě jsem ho slyšel taky (směje se).
A co plánujete teď? Máte v merku další zápas či soupeře?
Něco se tam rýsuje. Ale zatím o tom nechci příliš mluvit, neboť to ještě není potvrzené. Já každopádně čekám na nové výzvy. A půjdu jim sám naproti.
Ani by mě nenapadlo, že byste snad chtěl končit…
To určitě nechci. Jen Vladimír sám si rozhodne, kdy bude konec. A přijde až ve chvíli, kdy mu to hlava sama řekne (s úsměvem).