Velký šampion na dně. Ze slovenské hvězdy je bezdomovec
05.09.2024
Autor: Bohumil Králík
Adam Cibuľa před 20 lety...FOTO: Profimedia.cz
Je pětinásobným mistrem Evropy, z mistrovství světa má dva bronzy a ve své době býval označovaný za obrovský talent světové kulturistiky. Současná realita je ale pro bývalou slovenskou hvězdu Adama Cibuľu tristní. Je z něj bezdomovec, který nemá ani peníze na jídlo.
Server Slovak Spectator uvádí, že rodák z města Hnúšťa žije na ulici už několik let. Své medaile dal už dávno do zástavy, aby měl na jídlo. Nyní je zcela závislý na různých dávkách a charitě a z mizérie se mu nedaří vybřednout.
Zlom v jeho životě prý nastal po rozvodu. "Když jsme se rozvedli, žena mě vyhodila na ulici. Od té doby jsem bezdomovec. Nemůžu provozovat sport, nemám jídlo a nikdo mě nezaměstná, protože mně táhne už na 60 let. Mám těžký život," cituje siláka Slovak Spectator.
Cibuľa je velmi pestrou osobností, která je na Slovensku hodně známá. Dokázal se dokonce umístit na čtvrtém místě ankety o slovenského sportovce roku. Na druhou stranu má ale za sebou třeba tříletý distanc za odmítnutí dopingového testu a řadu dalších průšvihů. Mimochodem se angažoval také v politice. Býval členem strany Hnutia za demokraciu (HZD).
S rodinou žil v malé chatrči
Kvůli problémům s alkoholem a dluhy několikrát přišel o byt. V jednu chvíli se odstěhoval i se svojí početnou rodinou do romské osady v Klenovci. Postavil si tu chatrč ze dřeva a hlíny, kterou zevnitř omítl sádrou. Přestěhoval sem kompletní osmičlennou domácnost, která si musela vystačit s jednou místností o rozměrech 4 x 4 metry. Tři postele, židle, pec a skříň. Voda z místního potoka. V těchto podmínkách strávil pět let.
Zažil mnoho drsných pádů, ale pokaždé se dokázal i za pomoci ostatních zvednout. Jenže z bezdomovectví se mu nyní zatím dostat nedaří.
"Chodím po městě, občas mi lidi dají jedno dvě eura na jídlo a pak si hledám místo na přespání. A druhý den je to samé dokola. V zimě je to nejhorší. Snažíte se najít aspoň trochu tepla, ale ne vždy se to podaří. Když je člověk unavený, vyspí se i na betonu," líčil bezdomovecký život v nedávném rozhovoru pro SME.
Lidé na ulici ho prý stále poznávají. "No jasně, vždycky se mě zeptají, jak se mám a dají pár drobných. Někteří se se mnou chtějí vyfotit, tak musím napnout svaly. Ty mám stále silné. Ale byly by silnější, kdybych nebyl na ulici. Nemám kde bydlet, a i přestože bych chtěl cvičit a soutěžit, tak na to nemám prostředky. Síla mi nechybí, takže bych chtěl pro tento stát ještě něco vykonat," uvedl.
Myšlenky na návrat na závodní scénu myslí zcela vážně. "Sice brzy oslavím šedesátku a roky žiju na ulici, ale formu mám pořád dobrou. Svaly nesplaskly. Určitě bych se zase postavil na vlastní nohy. Ale sám to nedokážu, potřebuju pomoc," dodal.