Vémola v Thajsku přecenil síly. Běžel k monumentální soše, skončil bez peněz a úplně vyřízený
28.03.2024
Autor: Miroslav Obluk
Karlos Vémola.FOTO: OKTAGON MMA
Vyrazil do zahraničí, ladil formu, cestoval, užíval si exotiky. Karlos Vémola měl v posledních týdnech pořádně napilno. Trénoval po boku bývalého šampiona UFC Seana Stricklanda i po boku thajských mistrů.
Vše podřizoval tomu, aby byl skvěle připravený na letní odvetnou bitvu s Attilou Véghem. Terminátor v Asii dřel i cestoval. Potil krev v tělocvičnách, pak si užíval se slony. Na svá bedra si naložil pořádnou nálož, své síly přecenil.
Pobyt v Thajsku končil, Vémola začal balit své kufry na zpáteční cestu. Ještě před odletem však musel splnit jednu misi. Chtěl se podívat na ikonickou, monumentální sochu sedícího Buddhy, která se nachází na prosluněném Phuketu.
První Čech, jenž okusil půdu slavné UFC, vyrazil na tuto výpravu sám. Nikdo ze spolucestujících jít nechtěl. Vémola se ovšem nenechal odradit. Jednu z nejdůležitějších památek ostrova si zkrátka nemohl nechat ujít. Rozhodl se tedy, že půjde sám.
Usmyslel si, že k monumentálnímu Buddhovi doběhne.
Většina lidí se na vrchol dostává za pomocí strojů, motorek. Terminátor ale vsadil na své tělo. Zavázal tkaničky, dal se do běhu. Když dorazil na vrchol, takřka padl vyčerpáním. Svou výpravu si ovšem nemohl vynachválit. "Přiznám se, že jsem si ten výhled tak ještě nikdy neužil," vydechl na Instagramu.
"Je to úplně něco jinýho, když to vyběhnete, než když to jedete na motorce. Každopádně jsem se maličko přecenil, protože jsem to chtěl dát pod třicet (minut), tak jsem si říkal, že do toho posledního půl kiláku šlápnu a ten je samozřejmě ten největší krpál. Zároveň jsem to taky dost nedomyslel, protože jsem jediný člen výpravy, kterému se sem chtělo běžet. Ostatní ještě spinkaj. A neuvědomil jsem si, že jsem to sice vyběhnul, ale úplně jsem si odvařil záda, necejtím nohy. Jednu kapsu mám prázdnou, druhou vysypanou. Nemůžu si koupit ani pití, nemůžu si vzít taxíka zpátky a teď to musím ještě běžet zpátky," popisoval svou situaci šampion polotěžké divize Oktagonu.
"Vím, že někdo z vás řekne, že běžet dolů je jednodušší než nahoru, ale mně se teď nechce ani ležet, natož běžet. Plus jsem to samozřejmě nechal na poslední chvíli a pokud sebou nehnu, uletí mi letadlo, což samozřejmě nechci, protože se těším na děti, na zvířata, tak mi držte palce," usmál se olomoucký rodák a běžel zase o dům dál.