Vzal tužku a po pěti letech napsal do deníku vytoužená slova. Jede na olympiádu!
23.06.2021
Autor: Libor Kalous
A jede se na olympiádu. FOTO: se souhlasem Davida Klammerta
Co jste dělali v úterý? To patrně víte. Za týden už nebudete vědět. Judista David Klammert si 22. června bude pamatovat do smrti. Včera dostal definitivu, že poletí reprezentovat Českou republiku na olympiádu do Tokia. Roky si každý den psal do deníku, že chce na olympiádu, ve středu ráno se probudil, vzal deník a mohl poprvé napsat, že chce uspět pod pěti kruhy. Energie a štěstí jako z jiné galaxie. 19. června poletí s výpravou do Japonska, 29. července přijde den D. Olympijský a vysněný den. „Bude devět dnů na srovnání, dodělání váhy. V Japonsku býváme třikrát ročně, máme zkušenosti s posunem, to nám bude hrát do karet,“ řekl Klammert v rozhovoru pro kaocko.cz.
Davide, kdy jste se dozvěděl, že vaše účast na olympiádě je oficiální?
Definitivně byl vystaven ranking v úterý, ale podle propočtů jsme měli spočítané dva týdny dozadu, že bych tam měl být. Ale stále to nebylo oficiální.
Když jste viděl pořadí, co jste prožíval?
Byla to obrovská úleva. Nějak jsem s tím počítal, ale řekl jsem to jen svým nejbližším, na zbytek jsem čekal. Jak se říká – neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Jaká byla bezprostřední reakce?
My jsme na to čekali už delší dobu, výsledky měly být už minulou středu, ale federace napsala, že to stále počítají, ať mám trpělivost, tak jsem z toho byl nervóznější. Včera ze mě všechno spadlo, cítil jsem zadostučinění, spokojenost, jsem hrozně rád, že to dopadlo po tak dlouhé cestě.
Komu prvnímu jste řekl, že letíte do Tokia?
Hned jsem psal trenérovi, on všechno se mnou objezdil, kvalifikace byla dlouhá a klikatá. Chvíli jsem tam byl, chvíli ne, tohle bylo těžký období. Trenér mě vždycky držel, když jsem se začal bortit. Tomu jsme poděkoval, tohle je pro nás oba krásná odměna.
V dubnu jste vybojoval bronz na grandslamu, byl tento úspěch klíčovým okamžikem v cestě na olympiádu?
To byl určitě největší krok, taky šlo o můj životní výsledek. Myslím, že jsem ukázal svoji silnou stránku. Ukázal jsem, že na olympiádu patřím a že umím pracovat i pod tlakem. Tento krok byl hodně důležitý. Když jsem to hodně potřeboval, dokázal jsem zabrat.
Poslední roky jste vstával s myšlenkou na olympiádu, ve středu jste vstával poprvé jako olympionik, jaké to bylo?
Já mám deník, kam si píšu svoje cíle. Každý den jsem psal třeba – chci se dostat na olympiádu. Ve středu jsem tam poprvé napsal, že chci uspět na olympiádě. To bylo hezký, byla to pěkná změna asi pěti letech psaní do tréninkového deníku. Tohle je sen. Den D ale teprve přijde, nechci se spokojit jen s účastí.
Vzal jste si ráno na výjimečné psaní novou tužku?
(smích) Za pět let bylo hodně tužek.
Co vás čeká do odletu na olympiádu?
Teď jsme na soustředění na Slovensku, je tu asi dvacet států. Jsme tu na týden, pak bude pětidenní blok v Česku. Závěrečný kemp bude v Poreči, kde bude asi 30 až 40 států, tam budeme v bublině, dáme si pořádně do držky a budeme ladit formu na olympiádu. Poté týden ještě doma, poté odlet do Japonska. Věřím, že se připravíme co nejlépe.
A váš cíl?
Během kvalifikace jsem dřel, měl jsem čistou hlavu, že jsem pro postup udělal všechno, takhle to chci mít i na olympiádě, ukázat co nejlepší výkon, ukázat, že mohou být v Česku hrdí, že jsem na olympiádě. Výkonem bych se chtěl všem odvděčit, že za mnou stáli v těžkých chvílích. Udělám maximum. Věřím, že můžu uspět mezi nejlepšími, věřím, že nejedu jen do počtu, rád bych se zapsal do historie a zanechal za sebou nějaký odkaz.
Letíte s Lukášem Krpálkem, už jste si popřáli?
My jsme teď na soustředění spolu na pokoji. Spolu jsme objížděli kvalifikaci. On měl jistotu dříve, ale s Davidem Pulkrábkem nás podporoval, stál za námi, psal nám, cítili jsme od něj podporu. Davidovi to bohužel nevyšlo, uteklo mu to o kousek, škoda. Lukáš je náš tahoun a snažil se nás podporovat. Teď budeme chtít společně uspět.