Žezlo předávat nikomu nehodlám. Jsem připraven na holandskou sekanou, usmívá se legenda
02.12.2023
Autor: Ondřej Huml
Tomáš Hron na začátku kariéry a dnes.FOTO: se souhlasem Tomáše Hrona
Je to legenda. Bojovník s duší i vším ostatním. I proto se ve 42 letech vrací zpátky na kolbiště, dnes večer čeká válečníka Tomáše Hrona premiéra na Heroes Gate a v ní Holanďan Fred Sikking. Navíc už o měsíc později by měl k titulovému boji vyzvat Bena Salema. Svého posledního soupeře, proti němuž ho v létě na Yangames zradilo koleno. O půl roku dřív si v něm totiž odrovnal vše možné. "Zápasím celý život, je to pro mě jako droga. Nemůžu bez toho být," svěřil se slavný český kickboxer v rozhovoru pro kaocko.cz.
Tomáši, zdravotně jste už zcela v pořádku?
Noha mě nebolí, i když sem tam se koleno ještě ozve. Podle doktora trvá úplné zahojení tak rok nebo dva, ostatně stoprocentní to nebude už asi nikdy. Ale to nevadí. Hned dvakrát jsem byl na vypalování nervů. Podruhé jen krátce před turnajem a cítím se fakt fajn. Připraven se předvést.
V posledních dvou zápasech jste v boji strávil dohromady necelé dvě minuty. Máte o to větší chuť to teď rozbalit a dokázat, že pořád patříte k nejlepším?
Přesně tak. Fakt mě štve, že jsem na ty zápasy tak dřel a oba skončily moc brzy. Myslím si, že v létě jsem svůj návrat možná trochu uspěchal. Asi jsem měl ještě počkat a jít do boje až teď, ale ta chuť už prostě byla až moc velká. Zápasím celý život, je to pro mě jako droga. Nemůžu bez toho být. Baví mě samotný souboj i všechno kolem. Příprava a adrenalin, který se dostaví v šatně krátce předtím.
Co víte o soupeři?
Že je to fakt tvrďák. Se Sikkingem jsem trénoval v Amsterdamu, pár let zpátky i v Utrechtu. Hodně dobře ho znám. Dokonce jsme už spolu měli jednou zápasit.
Jste kamarádi?
Vycházeli jsme spolu vždycky úplně v pohodě. V boji se ale nebudeme šetřit, dáme si tam do držky. Jdu ho porazit, zároveň k němu chovám veškerý respekt. Je to šampion Nizozemska, má kolem 90 zápasů. Doufám, že spolu uděláme super souboj a pak skočíme na pivo. Těším se fakt na to.
V čem by si měl na vás dát největší pozor? A v čem naopak vy na něj?
On na mě úplně ve všem. Budu rychlej a tvrdej, to je jasný. Jen si musím pohlídat ten jeho začátek. Určitě do toho skočí hned ze startu, bude se valit dopředu. Mně však tenhle holandský styl vyhovuje. Rozhodně mnohem víc než soupeři, co se jenom hýbou a jedou taktickou hru. Třeba jako Roman Kryklya, s nímž to pro mě bylo dost těžké. Teď jsem ale připravený na pravou holandskou sekanou!
Čím se obdarujete, až zvítězíte?
Mám objednané nové hady do své sbírky, ale dojde na ně až v příštím roce. Mě hlavně čeká na konci prosince další zápas. V Lucerně si dám odvetu s Benem Salemem, s nímž jsem bojoval v létě na Yangames. Hrozně se na ten zápas těším, ten největší dárek si tedy dám až pak. S přítelkyní odletíme na měsíc do Thajska.
Takže povánoční dovolená?
Dá se to tak říct. Odlétám vlastně hned na Silvestra. Budu tam regenerovat, prohlédnu si džungli, zároveň to už ale beru i jako lehkou přípravu na příští rok. Jen tedy doufám, že do Thajska poletím zdravotně v pohodě. Že zvládnu vyhrát oba zápasy a v žádném z nich se nezraním.
Celý dnešní turnaj je pojat jako předávání žezla mladší generaci. Vás se tohle ale ještě netýká, mám pravdu?
To si pište, já žezlo předávat nikomu nehodlám. Láďa Kutil ale ano. Čeká ho poslední zápas kariéry a budou u toho i jeho synové, takže to pro něj bude krásná a hodně emotivní chvíle. Mě se ale tohle netýká. Závěrečné slovo jsem ještě neřekl. Jelikož jsem v roce 2001 získal v Lucerně svůj první titul kariéry, rád bych tam za měsíc získal i ten poslední, kariéru tím ale rozhodně nebalím. Chci bojovat dál, i když to třeba nemusí být o pás šampiona. Ovšem tak daleko se zatím nekoukám. Všechno bude záležet na tom, jak se já sám budu cítit, v tuhle chvíli se ale cítím fakt moc dobře. Fyzicky jsem na tom přímo skvěle. Když jsem odjel trénink v Nizozemsku, trenér se mě ptal, jestli beru nějaké povzbuzováky, že nejsem vůbec zadýchaný. Odpověděl jsem mu, že to opravdu nemám zapotřebí. Když trénujete 20 let, tak se to holt musí někde projevit.
Na Heroes Gate vás čeká premiéra. Proč jste tam nestartoval už dřív?
S Pavlem Toušem jsme mou účast řešili už několik let zpátky, zatím nikdy se to ale nedotáhlo do konce. Teď se do toho však vložil Andy Smrčka a vyjednal to. Jsem moc rád, že si 129. zápas kariéry střihnu právě na Heroes Gate. Jdeme do toho!
A na jakém čísle se hodláte zastavit? 150 je lákavě kulaté…
Bylo by to krásný, ale až tolik fakt nechci (směje se). Říkal jsem si, že dám 130 a uvidím, zda mě to bude ještě vůbec bavit. Jenže ono mě to baví pořád strašně. Sice už dávno nemám komu co dokazovat, možná o to víc si to ale užívám. Chci dělat skvělé zápasy. Navíc se po dlouhé době cítím fakt v pohodě. Ani zdravotně mě teď nic netrápí, takže chci lidem nabídnout skutečnou sekanou. Ať jsou rádi, že na ni přišli. Doufám, že to dobře dopadne, že vyhraju teď i potom v Lucerně. Že tam toho kluka z Francie zarazím do země a vezmu si svůj pásek. Hlavně jsem ale rád, že ve svém věku mohu pořád zápasit. Děkuji moc všem, co mi fandí. A hlavně Jihomoravskému kraji za to, že mě stále tak podporuje.