Bojové sporty mám proložené pečením dortů a sušenek. Můj algoritmus na sítích to ví
14.03.2026
Autor: Libor Kalous
Boj, to jsou i tržné rány. Jde to i s úsměvem. FOTO: OKTAGON MMA
Směr Žilina PML 19. To je příští bojová zastávka pro Kamilu Šimkovou, která má jinak kontrakt s Oktagonem. 21. března bude na Slovensku bojovat s Karolínou Vaňkovou. Ta si připsala premiéru v MMA v KSW, tam padla. Za týden zažije druhý souboj. Tyto dvě zápasnice už měly spolu bojovat, ale ze zápasu sešlo. "Když zápas zrušili, tak jsem měla samozřejmě pochopení pro ten důvod. KSW je příležitost, která se neodmítá. Ale člověka to stejně štve a mrzí, i když těm důvodům rozumí," rozpovídala se Šimková pro kaocko.cz.
Kamilo, za soupeřku máte Vaňkovou, která vám zrušila minule zápas, máte o to větší motivaci nyní?
Určitě mám velkou motivaci, na tenhle zápas už čekám víc jak půl roku. Když nabídka přišla, tak jsem neváhala ani chvilku. Chci zúročit veškerou práci, kterou jsem loni do přípravy vložila.
Když byl zápas zrušen, je to zklamání, naštvání na soupeřku. Co teď?
Když zápas zrušili, tak jsem měla samozřejmě pochopení pro ten důvod. KSW je příležitost, která se neodmítá. Ale člověka to stejně štve a mrzí, i když těm důvodům rozumí.
Vaňková má porážku v KSW, jde do druhého MMA duelu, která z vás je favoritkou?
Je to MMA, moje disciplína. Vaňková má kvality v postoji, ale dost často mají postojáři a postojářky s přechodem do MMA problém. Takže vnímám sama sebe jako favoritku, která má spoustu výhod na své straně.
Chodíte do práce, létáte i po Evropě, jak lehké/složité je držet se v přípravě?
Připravovat se na zápasy je s ohledem na práci čím dál složitější. Práce mě živí, MMA ze své práce dotuju. Naštěstí mám v práci podporu, můžu si čas do nějaké míry přizpůsobit. Ale už nemám tolik energie, takže se musím hodně hlídat a dávat si pozor, abych to nepřepálila. Snažím se teď trénovat čím dál chytřeji, nedělat vše za každou cenu.
Co je v přípravě nejtěžší?
Na přípravě je pro mě asi nejnáročnější nedostatek času sama pro sebe. Když mám dva tréninky denně, mezitím jsem v práci, tak moc času na jiné koníčky než sport mi nezbývá. Potřebuju občas vypnout u skládání puzzlí, občas si jít zaběhat a vyčistit hlavu, dala jsem se i na háčkování, tam není potřeba moc energie. Do toho zajet na Vysočinu za rodinou a vidět se s kamarádkami. To v přípravě moc nestíhám a každý ráno si připadám jako křeček v kolečku, který pořád někam běží, ale nikdy nedoběhne.
Tréninky, hodně energie, dělání váhy, jak zaháníte chutě?
V začátcích mojí sportovní éry byl tohle hodně velký problém, musela jsem se svojí hlavou hrozně bojovat. Teď už to tolik neřeším, pochopila jsem, že mi ty dobrůtky neutečou a dám si je po zápase. Taky jsem přestoupila do vyšší váhy, takže se nemusím tolik škrtit. Ale miluju třeba Peče celá země, dívám se na ty dorty a zákusky, který si dát teď před zápasem stejně nemůžu. Ví to o mně i můj algoritmus na sítích, takže tam mám většinou bojové sporty proložené pečením dortů a sušenek.
Dělání váhy, skoky, jak reaguje tělo na tento styl za roky v proti MMA? Je nějaká rada, jak tohle ve zdraví přežít?
Dělání váhy je vlastně hrozné peklo a těším se, až tohle budu moct pustit z hlavy. Vím, že po shazování jsem vždycky tak dva týdny úplně vyčerpaná, bere si to svoji daň. Je pravda, že nejhorší stavy jsem měla, když jsem hubla do nižší váhovky. Měla jsem výkyvy nálad, málo energie, pořád jsem myslela jen na jídlo. Přechod do vyšší váhovky mi v tom pomohl. A taky asi roky terapií, kdy jsem si musela v hlavě přenastavovat, že nemusím být úplně vysekaná, abych si mohla říkat zápasnice. Svému mladšímu já bych řekla, ať nedá na rady okolí, že na moji výšku mám jít do 57 kg. Ať si občas v práci dá tu sušenku a neváží každý gram mrkve, nedělá všechno obsesivně na 100 %. Když je tělo v pohodě, tak je v pohodě i hlava a naopak.
Když jdete po zápase mezi lidi s monokly, jak reagují?
S monokly zachytávám hodně zvláštní pohledy z okolí. Dost často mám po zápasech nějakou pracovní akci, kde jsem hodně vidět, tak raději říkám rovnou, že mě doma nikdo nebije. A občas si z toho dělám legraci, jednou jsem třeba na zahraniční stáži řekla jedné účastnici, že jsem byla na plastice nosu. Až po pár dnech jí někdo ukázal fotky ze zápasu a prozradil jí, čemu se to vlastně věnuju. Ale cizí lidi jsou mi jedno, spíš se nechci rozmlácená ukazovat rodině. K rodičům pak jezdím vždycky aspoň s týdenní pauzou, aby všechny modřiny a monokly splaskly.
Nemáte už v hlavě, že může přijít konec MMA kariéry v 37 letech?
S myšlenkou, že už na to kašlu, že jsem stará na to, abych se prala s kluky, kterým bych mohla dělat mámu, si hraju už docela dlouho. Říkám si, že by byla vlastně úleva nemít na sobě ten tlak. Po tomhle zápase si už opravdu vezmu dlouhou dovolenou, vyčistím si hlavu od sportu i práce a rozmyslím si, jak dál. Spíš si chci zápasy už trochu víc vybírat, teď jsem brala skoro všechno, co dávalo aspoň trochu smysl. Pokud přijde hezká nabídka, tak se tomu bránit nebudu, ale už třeba nechci být v přípravě, když toho mám třeba v práci fakt hodně a ten zápas stejně není jistý.