Bývalý český basketbalista skočil do MMA. Měří 207 centimetrů. Za půl roku zhubl 33 kilo
15.07.2021
Autor: Libor Kalous
Jiří Stariat, chlap, který má 207 centimetrů.FOTO: I Am Fighter
Od pěti lety hrál basketbal, dokráčel až do chlapů USK. Tento sport poznal také v Americe, Jiří Stariat ale provedl změnu. Studoval vysokou školu, začal s thajským boxem a u bojových sportů postupně zůstal. Nad drtivou většinou soupeřů ční, měří 207 centimetrů a váží téměř 120 kilo. Za pár hodin ho čeká MMA zápas pod organizací I Am Fighter. „Je to jiný, basket je týmový sport. Když je dobrá chemie, dá se tam schovat, pokud jednotlivec nemá úplně kvality. Bojové sporty mně vyhovuji, neživí mě, mám volný čas, chodím si do práce podle potřeb. Mám koníčky a mezitím si trénuji a udržuji se ve slušné formě, což by v basketu už nešlo,“ přiznává osmadvacetiletý obr z TKBC, který pracuje jako manager v rodinných firmách.
Máte téměř 120 kilo, když jste chodil K-1, vážil jste více, ne?
K-1 chodím relativně dlouho. V posledním zápase jsem si zlomil kotník a dostal jsem se až na 145 kilo. Čtyři sekundy před koncem zápasu tam něco padlo a sedl jsem si na nohu a rozsedl jsem si kotník, k tomu jsem měl utržený vazy. Třičtvrtě roku jsem byl na berlích. Pak jsem se začal pomalu vracet, zkusil jsem MMA a necelý rok zkouším zem a komplexní MMA.
Proč skok do tohoto sportu?
Obecně mě ten sport baví, ale neřekl bych, že já jsem zrovna cesta bojovníka. Baví mě různé bojové styly, chodím pravidelně střílet, dlouho jsem dělal postoj. Po zranění jsem o tom přemýšlel, nějaký zápas v postoji mám, tak jsem se rozhodl pro MMA. Určitě je pro mě postoj zábavnější, zem je strašná dřina a technicky náročnější, ale mám touhu být komplexní. Přesto jsem srdcem stále postojář.
Máte na dvacet zápasů v postoji, jak bojujete s fyzičkou na zemi, kde rychle mizí...
To je pravda. Pro velký ještě víc, navíc, když se to člověk učí a jde se hodně silou, rychle se utavíte. Za poslední půlrok jsem zhubl 33 kilo, už jsem měl i 152 kilo, byl jsem vyžraný. Shodil jsem a přišla taky lepší fyzička, cítím se teď fajn.
Jak hledáte se svými proporcemi sparingpartnery?
V těžké váze není moc sparingů v Čechách obecně, ale nějaké kluky tu máme. I ti, kteří mají přes devadesát kilo, jsou nepříjemní. Nedochází jim fýza, bomby mají. Na tréninku se chceme něco naučit, tak se váha úplně neprojeví, takže vás nezataví. Někdy bych si rád ale vyzkoušel jít s těžším a větším soupeřem, abych já měl lepší fyzičku. Tohle se mi ještě nepoštěstilo.
Spolupracujete s jinými kluby, pomáháte si?
Kluci profíci jezdí do Polska. Během covidu to bylo omezený, takže přesně nevím. Já trénuji v TKBC, tady mám všechno – postoj, zem, kruháče. Připravuji se výhradně doma.
Přemýšlíte o budoucnosti v MMA, v těžké váze není taková konkurence, vy jste hodně narostlý…
Nepřemýšlím o tom nějak. Asi tam je cesta, kdybych se tomu věnoval víc, asi bych něco mohl, ale bude mi devětadvacet, mám závazky, práci, která mě slušně živí, jsem spokojený, dává mi volnost. Nechtělo by se mi riskovat a dát tomu sto procent. Jsem v rodinných firmách, které fungují třicet let, je tam zodpovědnost, jestli by to beze mě zvládli. Já jsem takhle spokojený, takto mě MMA baví, dělám ho pro zábavu, je to druhá kolej, na který nejsem závislý. Když mám čas a chuť, dám si zápas. Určitě bych si rád dal ještě pár zápasů, chtěl bych zkusit i klasický box, ale nechci dělat v bojových sportech kariéru. Snažím se ale zlepšovat.
Hlavní je tedy u vás spokojená hlava?
Přesně tak. Rád si dám zápas, když je chuť, ať je zábava.