Hvězda ranaře stoupá strmě vzhůru! Šéfům RFA dal už podruhé košem. Jaký konec prorokuje Vémolovi?
01.01.2022
Autor: Ondřej Huml
Rok 2021 se povedl...FOTO: se souhlasem Zdeňka Polívky
Jen málokterý bojovník v Česku udělal během minulého roku tak velký výkonnostní i výsledkový progres, jako se to povedlo Zdeňku Polívkovi. Třiadvacetiletému bijci s přiléhavou přezdívkou Gameover, který v Oktagonu zažil přímo pohádkový podzim. V září totiž v kleci pohřbil amerického veterána UFC Erica Spicelyho a v listopadu pak dokázal získat i skalp hvězdného Poláka Roberta Bryczeka, jemuž připravil dost pekelné přivítání ve střední divizi. V ní se Polívka propracoval až na aktuální čtvrté místo a je tak jedním z horkých kandidátů na to se stát se příštím titulovým vyzyvatelem. O svých šancích na pás šampióna, možném konci Karlose Vémoly i nedávných Vánocích pak promluvil v rozhovoru pro kaocko.cz
Byl rok 2021 přelomový v kariéře?
Určitě ano. A to hlavně díky posledním dvěma zápasům, které měly velkou váhu. Já sám to sice zase až tolik nevnímám, pravdou ale je, že zájem fanoušků i médii od té doby vzrostl. A to je samozřejmě super.
Právě výhry nad Spicelym a Bryczekem vás katapultovaly do popředí žebříčku střední váhy. Dá se říct, které z nich si ceníte více?
O tom jsem zatím vůbec nepřemýšlel. Kdybych se měl ale rozhodnout, tak řeknu tu nad Spicelym. Povedlo se mi ho ukončit už v prvním kole, navíc mi tehdy skoro nikdo nevěřil. Nakonec jsem ale dokázal všechny překvapit, čímž to pro mě byl ještě cennější triumf než ten proti Bryczekovi.
Spicelymu jste navíc ukončil kariéru. Koho plánujete poslat do důchodu příští rok?
To ještě netuším (směje se). Mohu ale prozradit, že se přede mnou teď objevila jedna obrovská výzva. Když to fakt vyjde, bude to naprostá senzace. Jedná se totiž o slavného zahraničního zápasníka, který je u nás hodně známý, v Oktagonu ale dosud nebojoval. A rád by tak učinil v roce 2022. Konkrétnější však zatím být nemůžu.
Pojďme tedy k dalšímu tématu, a tím je titul střední divize. Plánujete na něj co nejdříve zaútočit?
Určitě bych byl moc rád, kdyby se to povedlo. A je to i jeden z mých velkých cílů. Navíc si myslím, že už jsem titulové šanci celkem blízko. Pokud se mi podaří vyhrát svůj další zápas, mohl bych se stát prvním vyzyvatelem vítěze bitvy mezi Pirátem a Kinclem.
Ta otázka se tedy přímo nabízí. Přál byste si v bitvě o pás vyzvat spíše Samuela Krištofiče, nebo Patrika Kincla?
Svým stylem by mi byl asi příjemnější Pirát. Kincl je totiž dost technický zápasník, který má navíc velkou sílu. S ním v kleci bych tak nejspíš čelil více hrozbám, než by tomu bylo proti Pirátovi. Já bych si ale velmi přál se utkat s nimi oběma. Oni oba jsou totiž v MMA vysoce uznávaná jména a pro mě by bylo velkou ctí je vyzvat na souboj.
Vůbec nejslavnějším mohykánem střední váhy Oktagonu je pak Karlos Vémola, který se však dává stále dohromady po těžkém zranění. Kdybyste si měl tipnout, dokáže se podle vás ještě vrátit zpátky do akce?
Já bych mu to samozřejmě hrozně přál. Můj osobní názor ale je, že už to asi úplně nepůjde. Nevím sice, jak komplikované to momentálně má, nicméně už musel odložit několik zápasů a i on sám již začal mluvit o konci kariéry. I z toho bohužel usuzuji, že je to pořád dosti vážné. Podle mě tak teď bude hlavně chtít odejít se ctí. Třeba nějakým velkým zápasem, v němž se důstojně rozloučí s fanoušky.
Když byl Vémola zdravý, vylámal si na něm těžce zuby nejeden protivník. Troufl byste si na něj i vy, pokud by byl samozřejmě fit?
Kdyby ta možnost přišla, tak rozhodně ano. Nikdy jsem to ale v sobě neměl nastavené tak, že bych právě s ním musel za každou cenu zápasit. Na druhou stranu je to hrozně slavný fighter, ikona celé naší divize. A s někým takovým by si přál mít souboj každý.
Když ještě zabrousím k Vánocům, tak jak jste si je užil a kde jste je vlastně trávil?
Na Štědrý večer jsem byl s mou sestrou, jejím přítelem a malou neteří u sebe doma v pražských Kyjích. Následující dny jsem pak pendloval mezi blízkými. A jelikož mám velkou rodinu, tak mi to zabralo čas skoro až do Silvestra.
Jaký nejlepší dárek jste našel pod stromečkem?
Řekl bych to tak, že ten úplně nejkrásnější dárek pro mě bude titul v Oktagonu. A ten si rozbalím až v roce 2022 (usmívá se). Jinak co týče dárků klasických, tak ty jsem samozřejmě dostal, i když já si ani žádné nepřeju. Na všem, co chci mít, pracuju už během celého roku. A mým největším přáním je tak hlavně zdraví celé svojí rodině.
Dopřál jste si během svátků cukroví, co hrdlo ráčí?
No jasně. Úplně nejradši mám vosí hnízda, těch sním vždycky kila. Bez nich by to pro mě ani nebyly tradiční Vánoce. A dopřál jsem si i nějaké to pivo nebo rumíček. Už se sice dávám zvolna zase do kondice, ale nijak extra to nehrotím.
Díval jste se během Vánoc i na pohádky, nebo na ně vás moc neužije?
Já miluju pohádky! Jejich fanouškem jsem byl vlastně vždycky, takže pro mě jsou Vánoce svátkem, jak má být.
Vy jste si k nim mohl dát předčasný dárek v podobě přesunu do nové organizace RFA, která vám nabízela hodně lukrativní podmínky. Vy jste ale jasně odmítl. Bylo to těžké rozhodování?
Mohu mluvit za celý náš tým, že jsme v tomhle měli ihned jasno. Rozhodli jsme se zůstat dále v Oktagonu. I jsem se pak k tomu vyjádřil na mém Instagramu, což vzbudilo velkou vlnu emocí. Někteří zápasníci se cítili mými slovy dotčení, že jsem mířil právě na ně, ale tak to vůbec nebylo. Já jsem mluvil jenom za sebe a za to, jak to vidím já. Nikoho jiného jsem osočit nechtěl. A že to pár naštvaných lidí vztáhlo honem na sebe, tak to už je pak zase jiný příběh.
A prozradíte, o kolik vám RFA nabízela více než Oktagon?
Úplně přesně to nevím. Oni totiž nejednali konkrétně se mnou, ale snažili se mě oslovit přes můj tým. Tu danou částku mi však trenér ani neřekl. Ale vzhledem k tomu, co nabízejí ostatním, to mohlo být zhruba třikrát tolik nebo někde v těchto relacích. Jenže u nás nepochodili. A stejně dopadli i několik měsíců předtím, kdy ještě o RFA skoro nikdo nevěděl. Už tehdy se mě snažili oslovit s nabídkou finančně zajímavé smlouvy, jenže u mě jim pšenka prostě nekvetla. Já se pevně rozhodl pro Oktagon.