Jsem hrdý, že jsem světu ukázal legendární polskou sílu, je šťastný Blachowicz po historické výhře v UFC
Jan Blachowicz obhájil mistrovský pás v UFC...ZDROJ: UFC
Bitva na pět kol, pětadvacet minut boje o titul v UFC. Šampion Jan Blachowicz obhájil mistrovský pás v polotěžké váze, když na body porazil v Las Vegas na UFC 259 Israele Adesanyu. Nigérijec si připsal první porážku v profesionální MMA kariéře. Jak zhodnotil Polák zápas, kterým se zapsal do historie?
Byl to tvrdý zápas, to je jistý, byl to souboj zblízka. Israeal kopal o něco víc než já, ale myslím si, že můj box byl o něco lepší než jeho a můj wrestling byl mnohem lepší než jeho. Fight jsem vyhrál, a to je vše. Děkuji mu za tento souboj.
Bylo mi potěšením bojovat proti někomu, jako je on. Jsem šťastný. Jsem rád, že jsem ho mohl porazit jako první, on je jeden z nejlepších na světě. Jsem skutečný šampión a zasloužím si, co jsem dostal.
Dnes večer to pro mě byla těžká práce, ale snažil jsem se. Udělali jsme téměř všechno, co jsme si připravili v gymu, to jsme pak předvedli i v zápase. Jsem šťastný.
Měl jsem s ním začít trochu dříve zápasit, měl jsem na něj vyvíjet větší tlak a předvést více boxerských kombinací, ale on je skvělý bojovník, nenechal mě. Přesto jsem udělal téměř všechno, co jsme natrénovali.
V zápase nastal okamžik, kdy se mi těžko dýchalo. Nevím, co se stalo, protože když jsem jel sparingy, všechno bylo perfektní. Asi po 30 sekundách jsem se začal více soustředit, uvolnil jsem se a můj dech se vrátil do normálu. Pak jsem věděl, že je vše v pořádku a tenhle okamžik jsem přežil. Možná to bylo po nějakém kopu, nevím, nepamatuji si to, ale byl to jen jeden okamžik v zápase.
Jsem rád, že zápas proběhl na pět kol, byla to pro mě zkouška, měli jsme dobré tempo. Jsem rád, že jsem s Israelem vydržel bojovat pět kol, a nakonec jsem vyhrál.
Chci a rád reprezentuji svou zemi. Představuji možná nejen svoji zemi, ale opravdový sport a legendární polskou sílu. Jsem hrdý na to, že jsem mohl celému světu ukázat legendární polskou sílu. Přestal jsem poslouchat, co lidé říkají. Pro mě je nejdůležitější to, co říká moje rodina, co říkají moji trenéři, co říkají moji přátelé.
Pokaždé, když vyhrajete zápas, je to pro bojovníka něco úžasného. Když jsem se stal šampionem, bylo to ... Páni. Teď je to něco jiného, jako bych tomu nevěřil, ale zítra, když se probudím, řeknu si: „Dobře, obhájil jsem pás a dokázal jsem, že jsem pravý šampión, takže ok, je to zase něco velkého v mém životě".
Tohle mi ale dojde až po několika dnech.