Schovával se na záchodě, vyhodili ho ze školy i práce. Vysmívaný outsider teď jde do boje o olympijské zlato
03.08.2021
Autor: Bohumil Králík
Problémový rošťák Ben Whittaker se mění v britského národního hrdinu.FOTO: TEAM ENGLAND
Schovával se na záchodech, vyhodili ho ze školy i několika zaměstnání. Problémový rošťák Ben Whittaker se ale mění v britského národního hrdinu. Ve středu ho na olympiádě v Tokiu čeká boxerské finále, a tudíž boj o zlato. Po semifinálovém vítězství nad Rusem Imamem Chatajevem se rozpovídal před novináři o tom, jak se z problémového dětství vydal po stopách svého idolu Muhammada Aliho.
„Vyrůstal jsem s ADHD. Při vyučování ve třídě jsem vůbec nemohl fungovat. Bylo mi trapně o tom s lidmi mluvit, a tak jsem hrál trochu gangsterskou roli. Byl jsem zlobivý, dělal jsem všude zmatky a taky jsem byl dost nejistý. Vyhodili mě ze školy a táta mi řekl, že si musím najít práci, abych dostal trochu disciplíny,“ cituje rodáka z West Bromwiche server Yahoo.
První práci si vyzkoušel v obchodu se sportovním zbožím, ale moc úspěšný nebyl: „Moje sociální schopnosti byly příšerné, schovával jsem se na záchodech, a pak jsem dostal vyhazov. Můj táta dělal na fotbalovém stadionu Wolverhampton Wanderers a zařídil mně tam práci. Dělal jsem stevarda, jenže jsem měl jen 69 kilo, byl jsem hrozně hubený,“ vzpomínal.
„Nebavilo mě to a zase jsem se schovával na záchodech. Chytli mě, jak jím koláče pod sušákem na ruce a zase mě vyrazili,“ popsal další pracovní neúspěch.
Boxerské začátky mu komplikoval fakt, že nebyl schopen vytrénovat fyzičku, přestože v pěstech už měl rozpoznatelnou kvalitu.
Trénink nesnášel
„Bojoval jsem v místních klubech. Nebyl jsem ale v kondici. Nikdy jsem si nezvykl na trénink. Popravdě - nesnášel jsem ho. Kdo si taky chce nechat namlátit do obličeje, že? Byl jsem ale velmi talentovaný a i jen díky talentu jsem dokázal vyhrát zápasy,“ pokračoval.
Pak ale přišel zlom: „Říkal jsem si, že se trochu zvednu, začnu běhat a dělat sparingy častěji než jednou za měsíc, můžu něco dosáhnout. A ukázat to i bývalé škole, kde říkali, že ze mě nic nebude,“ popisuje začátek přerodu 34letý boxer.
Už teď to dokázal. Z Tokia si odveze minimálně stříbro. Ale může se pochopitelně stát i olympijským šampionem, pokud ve středečním finále vyhraje nad Kubáncem Arlenem Lópezem, jenž už má zlato z Ria ve střední váze.
Jako Ali?
„Můj kouč mi každé Vánoce koupil fotku Muhammada Aliho z olympiády (v Římě 1960), na níž pózuje se zlatou medailí z kategorie do 81 kil. Kouč mi vždy říkal: ´Tohle budeš jednou ty. Věř mi, se svým stylem to vyhraješ.´ Koupil mi ji i minulé Vánoce a říkal: ´Už jsi na prahu. Jdi a dokaž to.´ Podíval jsem se na to fotku a uvědomil si: ´Já to můžu dokázat´.“
Po zlaté medaili pochopitelně touží. Nezviklal ho ani slavný Floyd Mayweather, jenž ho už dříve nabádal, aby se na olympiádu vykašlal a přestoupil co nejdříve k profesionálům.
„Ptal se mě, kdy už půjdu k profíkům. Odpověděl jsem mu, že po olympiádě,“ prozradil Whittaker v rozhovoru pro Daily Star. Překvapený Mayweather mu prý tehdy odpověděl: „Pane bože, to snad ne. Kašli na trofeje, ty jsou dobré jen k tomu, aby na ně sedal prach.“
Whittaker si ale myslí své: „Trochu (Mayweather) kecal. Protože sám na olympiádě byl a získal medaili. Na ní možná sedá prach, ale otevřela mu spoustu dveří. A to samé udělá mně.“