Vina a trest! Čeho přesně se Kotalík před lety dopustil a jak se měl zachovat dle policie?
11.03.2022
Autor: Ondřej Huml
Michal Kotalík...FOTO: se souhlasem Michala Kotalíka
Tři a a půl roku. Tak dlouho strávil za mřížemi český fighter Michal Kotalík. Populární bijec Oktagonu, jemuž stopku nevystavila bitka v kleci, ale ta na diskotéce. Jak k tomu všemu došlo? Proč by bylo lepší, kdyby vzal do rukou nůž a provokatéra pobodal? A jak moc lituje toho, co se tenkrát v noci přihodilo? O tom všem promluvil šestadvacetiletý bijec polotěžké váhy v rozhovoru pro kaocko.cz.
Chcete se ještě vrátit k tomu, co se v onen osudný den vlastně stalo?
Nejdřív musím říct, že kolem důvodu mého uvěznění panuje stále hodně dezinformací. Jednou z nich je třeba to, že jsem měl někam převážet drogy. Pak jsem zase slyšel, že jsem kdesi zabil stařenku. To jsem se až smál, že jsem měl asi hodně dobrého advokáta, když jsem za něco takového dostal jen čtyři roky. Nebo tu starou paní asi nikdo neměl rád, protože jinak fakt nevím... Tohle všechno jsou samozřejmě strašné nesmysly, kterým snad ani nemohl nikdo normální věřit.
Nakonec ale zůstala snad jen jedna verze. A sice ta, že jste na diskotéce bránil svoji přítelkyni...
To je pravda. Popral jsem se tam s klukem, který byl opilý a dost nevybíravým způsobem začal sahat na mou tehdejší přítelkyni. A to je ještě dost slabé slovo. Strašné přitom je, že ten kluk seděl chvíli předtím u nás u stolu. A já byl ten, kdo ho tam pozval.
Opravdu?
Bohužel jo. Celé to začalo tím, že on tam provokoval nějaké dva lidi, kteří ho za to chtěli zmlátit. Tak jsem je odtrhl s tím, že přece nepůjdou dva na jednoho. Bylo to u nás na okrese, kde jsem byl celkem známý, tak toho oba hned nechali. Ale kladli mi na srdce, ať už neblbne a dál neprovokuje ostatní lidi. Já řekl, že to samozřejmě chápu. A pak přišla má osudová chyba. Tedy ta, že jsem ho pozval k nám ke stolu.
Jak to probíhalo dál?
Kecali jsme a lehce popíjeli, i když já tedy moc ne, protože jsem měl krátce před zápasem. A netancoval jsem. Ta moje ale tancovat chtěla a zeptala se, jestli tedy může jít na parket s ním. Byl sice dost opilý, ale u našeho stolu se choval slušně, tak jsem řekl, proč ne. Pak jsem ale stál u baru a vidím, jak ji začíná mlátit, jak se k ní chová fakt hnusným způsobem. Než jsem se k nim dostal, ještě o ni stačil típnout cigáro. Tak jsem ho rychle vzal do mezipatra a tam to všechno začalo.
Co přesně se tam stalo?
Začal jsem na něj silně řvát. Ale fakt přísahám, že v tu chvíli jsem ho ještě nechtěl mlátit, jen vyhodit pryč. Křičel jsem na něj s tím, co si to jako dovoluje. On mi na to řekl, že já jsem stejně jen arogantní č*rák a ona pouze debilní k*rva. A vrhnul se na mě. Já mu fakt z reflexu zasadil pár ran a jedna z nich mu prý měla poškodit slezinu. Já si nic takového nevybavuji, ale asi ano. Pak už tam vtrhli jeho kámoši a on spolu s nimi zdrhnul někam pryč. Od té doby jsem ho neviděl. Až mi za půl roku zazvonila u dveří policie s tím, že jsem způsobil těžké ublížení na zdraví.
Jak to pak probíhalo u soudu?
Podle očekávání. Slyšel jsem tam takovou tu legendární větu, že jsem chodící zbraň a ta má být vždy zajištěna. Takže čtyři roky. Soudce mi pak řekl, že kdybych nedělal MMA, ale třeba fotbal, tak mi dá jen podmínku. Na to jsem reagoval, že jestli to pomůže, tak dřív jsem fotbal hrál. Ale to už asi nebylo nic platné.
Takže kdybyste nedělal bojové sporty...
Přesně tak. Oni to celé otočili jenom na tom. Odvolací i dovolací soud mi řekl, že sice chápe, že nejdřív útočil on na mě, ale že ve výsledku to vlastně nic neznamená. Sice to označili za zavrženíhodné, ale já jako profesionál jsem měl prý zavolat policii a počkat do jejich příjezdu, kvůli pozdější identifikaci pachatele. Takhle přesně to znělo. Pak mi ještě řekli, že kdybych vzal nůž a pobodal ho, vyjdu z toho mnohem lépe.
Měli za to, že jste měl v úmyslu ho zabít?
Přesně tak. Navíc ještě zbraní, na kterou jsem byl trénovaný. Víte, co by mě zajímalo? Kdyby mě někdo chytil za nohy, roztočil a trefil se mnou někoho jiného, jestli by mu za to uložili trest jako za útok zbraní... Podle toho, co tvrdí, tak asi ano.
Mimochodem, viděl jste slavný americký film Con Air?
To je přesně ono! Viděl jsem ho až za mřížemi a mí spoluvězni se mě ptali, zda se v tom malinko nepoznávám. Musel jsem souhlasit, že ano. Bylo to tomu hodně podobné. Ale musím znovu vyvrátit ty dezinformace, že to byl kluk, co šel jen náhodou kolem, co v tom byl úplně nevinně. Ne, to opravdu ne. Není to pravda. Ať si ale každý myslí, co chce. Jak to přesně bylo, jsem řekl teď vám.
Vy jste ho toho kluka předtím vůbec neznal?
Neznal. Nikdy předtím jsem ho neviděl. Byl to prostě ožralý člověk, co ten večer dělal problémy už všude kolem. Bohužel pak zkřížil zrovna naši cestu a já na to dost slušně doplatil. On však samozřejmě taky. A zcela upřímně říkám, že je mi velmi líto toho, co se stalo. Ani si nemyslím, že je to zlý člověk. Vůbec ne. Jen mu prostě ten den hodně nesedl alkohol a já i on jsme měli smůlu, že jsme se zrovna v ten okamžik potkali. Takhle to dopadnout nemělo. A udělal bych maximum, aby byl zas úplně zdravý. Ale nejde to. Jasně, chtěl jsem ho eliminovat, měl jsem na něj pěkný vztek. Ale rozhodně jsem ho nechtěl nijak zranit nebo mu ublížit. To určitě ne.
Potkali jste se pak ještě někdy?
Nepotkali. A upřímně říkám, že i kdyby jo, už ho ani nepoznám.