Cítím se jako profík v těle začátečníka, říká Kotalík. Vládu po Peštovi převezme Petrášek, co on a jeho prison fight?

25.02.2022

Autor: Ondřej Huml

Zpátky v gymu...

Zpátky v gymu...FOTO: se souhlasem Michala Kotalíka


Usilovně dře, aby se už co nejdříve mohl objevit zpět v akci. Otevřeně ale přiznává, že zlepšení přichází jen pomalu. Po třech a půl letech ve výkonu trestu se ani není co divit. Zápasník MMA Michal Kotalík se ale nevzdává a věří, že už brzy bude stát zase v kleci. Proti komu by to mělo být? A jak moc touží v Oktagonu po titulu polotěžké váhy? Nejen o tom promluvil v rozhovoru pro kaocko.cz, jehož první část vám právě přinášíme. 

Jak se momentálně cítíte? 
Jako na houpačce. Celý týden trénuji a mám pocit, že se začínám už zlepšovat. Pak ale v pondělí vyrazím na sparing a vidím, že to tak není. Frustruje mě to. 

Ale zdáte se být v kondici...
Jak se to vezme. Proti někomu normálnímu jsem na tom asi dobře, ale v Reinders gymu trénuji fakt s českou elitou. Asi bych se tak neměl stydět říct, že zatím tahám za kratší konec provazu. S kluky, kteří před mým výkonem trestu byli ještě začátečníci, mám dneska co dělat. Kolikrát mě přeperou nebo dobře trefí. Naštěstí jsou tu ale ke mně všichni hrozně ohleduplní. Přirovnal bych to k tomu, jako když je v partě zdravých dětí jeden z nich na vozíčku. Ti ostatní se k němu chovají tak, jako že je úplně stejný, ale vy prostě víte, že to tak není. Přesně takhle se teď cítím já. 


V čem nejvíc za ostatními zaostáváte? 
Že opadne fýza, bylo jasné, ale ta se dá celkem rychle získat zase zpátky. S tím už mám své zkušenosti. Co jsem ale seděl, vytratil se bohužel i můj timing, cit pro takedowny a podobně. Mé reakce jsou mnohem pomalejší než dřív. Mysl mám pořád nastavenou dobře, to ostatní už ale tolik ne. Jsem jako profík v těle začátečníka. A to mě štve ze všeho nejvíc. V hlavě vím, co bych měl v kleci udělat, ale to provedení je prostě moc pomalé. Naštěstí se to pořád zlepšuje, ale myslel jsem, že to půjde rychleji. André (trenér Reinders) mě však uklidňuje, že pokroky tam vidět jsou, ať jsem ještě trochu trpělivý. Já se ale cítím skoro jako podvodník. Vůči lidem, co do mě třeba investovali, nebo samotnému Andrému. Zkrátka mě mrzí, že nejsem tak dobrý, jak bych chtěl. 

Nejste ale na sebe až zbytečně moc přísný?
Asi je to tak. Chtěl bych všechno hned, ale tak to bohužel nejde a nepůjde. Holt jsem ztratil spoustu času, který mi teď chybí. Sám na sebe jsem si tak vytvořil bič, že to musím co nejrychleji dohnat, že už mi toho času ani moc nezbývá. Připadám si tak trochu jako mezi dvěma mlýnskými koly. 

Kdy vlastně byste chtěl mít zápas?
Když mě pouštěli, myslel jsem, že bych se mohl do klece vrátit v březnu. Pak mi došlo, že tenhle termín nestihnu. Řekl jsem si, že nevadí, že v dubnu bude Ostrava, tak se ukážu tam. V Ostravě jsem ostatně i seděl, tak by to bylo aspoň tématické. Jenže jak poznávám své limity, tím víc se přikláním až ke květnu. Jenže to je Oktagon Underground, takže nejspíš se vrátím ještě o měsíc později. Opravdu teď nevím. Makám každý den, někdy i dvakrát denně, ale je to těžké. Chci se vrátit až v okamžiku, kdy budu na sto procent připravený. Jinak ne. Myslím, že mám za sebou divácky celkem zajímavý příběh, ale musí přijít pointa. Tedy moje vítězství. Když se vrátím a padnu, bude všechno pryč. Ja chci udělat maximum, aby to mělo šťastný konec.

S Oktagonem jste už na všem domluvený?
De facto ano. Mají pro mě připravenou čtyřizápasovou smlouvu, k podpisu by mělo dojít už v sobotu při turnaji v O2 areně. 


Polotěžkou váhu teď opustil šampion Viktor Pešta, takže se uvolnilo místo na trůnu...
Já jsem přesvědčený, že novým vládcem naší divize se stane Miloš Petrášek. Až se dá do kupy, tak to tam vystřílí a utká se o titul se Stephanem Pützem. Hrozně moc bych mu to přál. Je to můj velký kamarád a vzor. Přitom když jsme začínali, moc rádi jsme se neměli. On je z Poděbrad, já z Nymburka, takže jsme byli jako dva kohouti na jednom smetišti. Ale to už je pryč a já mu strašně moc fandím. Zvlášť když vím, co všechno boji obětoval.

Co vy a titul šampiona?
Hrozně moc bych ho chtěl. To je jasné. Podle mě se to vyvrbí tak, že až Miloš získá pás šampiona, odejde do zahraničí a titul tak bude opět volný. Třeba by se tím otevřela cesta i pro mne. Bylo by to krásný, ale teď fakt nevím, jak na tom budu. Všechno se bude odvíjet od toho, jak zvládnu první zápas. Musím předvést co nejlepší výkon a od něj se odrazit dál.


Budete nervóznější než jindy?
Nervozitu jsem zatím cítil každý zápas. Ale je pravdou, že můj příští souboj bude ten nejdůležitější v celé mé dosavadní kariéře. Jsem si jistý, že bude mít i největší pozornost. Ať už mě někdo bude chtít vidět vyhrát nebo prohrát, asi každý bude zvědavý, jak si při návratu povedu. 

Máte strach, že zklamete?
Přesně tak. Bojím se, že selžu. Že zklamu fanoušky, Andrého i Ondru, který mi dal smlouvu. Nejvíc ze všeho se ale bojím, že zklamu sám sebe. Tři a půl roku jsem totiž nemyslel na nic jiného, než že budu zase bojovat. V průběhu trestu se mě dozorci i spoluvězni často ptali, co budu dělat, až se vrátím. Každému jsem říkal, že zápasit, byť pak už jsem i já sám začal trochu pochybovat. Měl jsem obavu, jak mě ten svět MMA přijme zase zpátky. A musím říct, že výsledek byl až nad očekávání. Všichni vypadali hrozně rádi, že mě opět vidí. Udělalo mi to strašnou radost, opravdu jo. I zájem médií mě hrozně mile překvapil. A to jsem se fakt bál toho, že už nebudu nikoho zajímat. Naštěstí je opak pravdou. Na druhou stranu, zase se vrátím k mému příštímu zápasu. Když totiž prohraju, tak celé ta bublina je rázem pryč.

Máte v hlavě jméno soupeře, jenž by měl stát při návratu proti vám? 
Zatím vážně nevím. Zvlášť když jsme na vážkách, zda vůbec vzít v dubnu tu Ostravu. Za sebe říkám, že spíš ne, že do ní se vrátit ještě nestihnu. Ale uvidíme. Pokud se vrátím až v červnu a třeba na turnaji v Německu, je mi jasné, že proti mně bude nejspíš stát někdo z domácích borců. Těžko ale říct, navíc to nezáleží až tak na mně. Jedno vytoužené jméno by tam ale bylo.

Které?
Chtěl bych odvetu s Martinem Šolcem. Teď sice sedí, ale měli by ho pouštět. Pokud se tak stane a on by zápas se mnou vzal, bylo by to rozuzlení jako hrom. Myslím, že i fanoušek by náš zápas hodně ocenil. Šlo by o takový prison fight, ale proč ne. Navíc když už spolu máme nějaký příběh. V tuto chvíli si však myslím, že je náš další souboj spíše nereálný.