Jen talent nestačí. Bez jazykové vybavenosti se může rozvoj kariéry sportovce v zahraničí zaseknout
Jiří Procházka, zápasník UFC. Hovoří anglicky a stále svoji úroveň zvyšuje učením. FOTO: OKTAGON MMA
Dobrá jazyková vybavenost je jedním ze základních předpokladů pro úspěšnou aklimatizaci mladých sportovců při zahraničních angažmá. Pokud se hráč není schopen v novém prostředí dobře domluvit se spoluhráči, trenéry a lidmi v okolí, může se jeho kariérní rozvoj výrazně zkomplikovat a přestup skončit nezdarem. Ideální je proto již od brzkého věku nepodceňovat důležitost dovedností na tomto poli a věnovat jim odpovídající čas.
Mladí talentovaní sportovci jsou v dnešní době zpravidla již od nejútlejšího dětství připravováni na budoucí vrcholovou kariéru. V rámci ní se zejména v případě kolektivních sportů, jako je fotbal či hokej, často již v teenagerském věku stěhují z vlasti do zahraniční. Klíčová je pro ně tedy dobrá znalost cizích jazyků, která může hrát v rámci aklimatizace na nové prostředí klíčovou roli.
"Znalost jazyků v čele s angličtinou je pro možnost prosazení se mimo tuzemsko zcela zásadní. Především u evropských hráčů očekávají v zahraničí základní komunikační znalost v angličtině pro maximálně rychlou adaptaci v prostředí, v týmu i v samotném sportovním či tréninkovém procesu. V neposlední řadě dnes v případě přestupů chtějí kluby nové posily co nejlépe poznat," upozorňuje Pavel Pillár, ředitel komunikace agentury Sport Invest.
Samozřejmostí jsou tak osobní setkání s trenérem, sportovním vedením či generálním manažerem. Bez jazykových dovedností, a tedy s nutností využití tlumočníka, přichází hráč o možnost přirozené osobní interakce, což má významný vliv na kvalitu zanechaného prvního dojmu. "Zejména u mladších mluvčí je v podobných situacích typická nejistota a plachost. Často převáží strach z toho, že nebudou schopni hovořit správně bez chyb. Člověk tak raději přestane mluvit úplně, což je ale vždy ve výsledku horší," vysvětluje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.
Cizí jazyky zároveň na sportovce již nečekají pouze při přestupu do zahraničí. I české prostředí se v tomto směru stále výrazněji internacionalizuje a v řadě špičkových tuzemských klubů napříč sportovními odvětvími dnes působí zahraniční trenéři či asistenti. Příkladem může být fotbalová Sparta, mužská hokejová, házenkářská a basketbalová reprezentace nebo český ženský hokejový a volejbalový výběr. V případě individuálních sportů, jako je tenis nebo golf, je pak spolupráce se zahraničními kouči zcela běžná.
Škola versus sport
U sportovně talentované mládeže však často dochází ke vzniku třecích ploch mezi aktivitou, které se věnují, a školními povinnostmi. Přespříliš časté absence, kupříkladu již na prvním stupni základní školy, mohou podle odborníků znamenat nejen mezery v učivu, včetně angličtiny, ale i problémy v rámci přirozené socializace. "Jednotná škola má svůj smysl především v socializaci dítěte. Nejde jen o kolektiv a vztahy v něm, ale i vytváření návyků nějakého režimu, povinností a jejich plnění, časového harmonogramu a budování schopnosti plánovat a řídit podle toho sám sebe," popisuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel společnosti EDUin.
Z pohledu vrcholového sportu jsou podle Hřebeckého právě dovednosti sebeřízení, plánování času a plnění úkolů klíčové pro slaďování tréninků s individuálním vzdělávacím plánem.
"Pokud má žák tyto dovednosti vybudované, dosáhne mnohem větší výkonnosti a pracovní efektivity, i když je oproti běžným spolužákům ve škole méně. Naopak sportovec bez těchto návyků je odsouzen takřka zákonitě ke studijnímu nezdaru a je otázka, zda se absence smyslu pro režim a plnění povinností neodrazí časem i na sportovní kariéře," dodává odborník z EDUinu.
Důležitost mimoškolní výuky
Právě na úroveň jazykových dovedností se častější absence mohou v negativním smyslu podepsat nejviditelněji. Podle Pavla Pillára jsou sice dnešní schopnosti mladých sportovců na poli cizích řečí lepší než v případě jejich generačních předchůdců, přesto je žádoucí rozvíjet v tomto směru své dovednosti i nad rámec školní výuky. "Dnešní mladá generace se s výukou jazyků setkává nejpozději na prvním stupni základní školy a základní výbava je v drtivé většině případů samozřejmostí. Na druhou stranu stále není standardem přidávat si nad rámec školních povinností a zdokonalit se opravdu na úroveň plynulé komunikace," uvádí.
Alternativu pro mladé talenty při zlepšování dovedností v cizích řečech v rámci mimoškolní výuky představují zejména jazykové kurzy. "Běžná školní výuka mnohdy nestačí na to, aby se člověk v teenagerském věku v zahraničí plnohodnotně domluvil. Tím spíš, pokud se z důvodu sportovních akcí žák hodin ve větší míře neúčastní," vysvětluje Simona Škurková.
Při vzdělávání studentů z řad mladých sportovců je podle ředitelky jazykové školy strategie mírně odlišná než u ostatní mládeže. Lektoři se totiž více zaměřují na sportovní terminologii a domluvu mezi hráči či s trenéry. Zároveň se intenzivněji věnují tématům, jako je cestování, stěhování a se studenty pracují na zlepšování organizační slovní zásoby.
Kromě angličtiny mají podle Simony Škurkové mladí sportovci zájem i o další jazyky. "Hráči často v mladém věku přesně netuší, kam budou jejich první kariérní kroky v rámci přestupu do zahraničí směřovat. Angličtina je díky svému postavení samozřejmě základem, zájem je však i o němčinu," uzavírá.