Legendární Číňan se vrací. A překvapil vypsanou váhou. Můžete čekat velkou bitku, vzkazuje
28.11.2025
Autor: Libor Kalous
Jaroslav Poborský (vlevo) a Josef Král před 11 lety.FOTO: se souhlasem Jaroslava Poborského
Je to úkaz. Legenda se vrací. Žádný konec. Průkopník českého MMA jde do boje. Šestačtyřicetiletý Jaroslav Číňan Poborský zažije opět zápas. V sobotu se představí ve Frýdku-Místku pod organizací Svarog Fight Night. Tento český veterán jde do MMA souboje číslo 107! "Připravený jsem dobře, takže můžete čekat velkou bitku," je Poborský naladěn, což potvrdil v rozhovoru pro kaocko.cz.
Jardo, je vám 46 let a po sedmi letech se vracíte do klece, proč?
Já jsem chtěl i během té pauzy zápasit, ale tělo to nedávalo, tak jsem si dal chvíli pauzu a chodil jsem normálně do práce. Pak jsem chtěl nějaký zápas, třeba na Oktagonu ve Varech, ale Novotný mi zápas nedal. Já se nebudu nikoho doprošovat, pak mi zavolal Hanzák, že je tady možnost ve Frýdku na Svarogu, tak jsem řekl, že jdu do toho.
Jak dlouho jste byl v přípravě?
Dva měsíce. Já si myslím, že to bude stačit.
Jdete váhu do 90 kilogramů, přitom vy jste chodil nižší, je to tak?
Jasně, zápasil jsem v sedmdesátce, teď jdu v devadesáti.
Člověk zraje a kila přibývají?
Kila šla nahoru. Soupeř měl taky dlouhou pauzu, tak jsem řekl, že do toho jdu. S mladým klukem bych do toho už nešel.
Do váhy devadesáti kilo ještě shazujete?
Shazoval jsem třináct kilo, ty jsem dal dolů za dva měsíce.
Kolik měříte?
171 centimetrů. Mně to nevadí, soupeře jsem měl v kariéře vždycky větší. Menší byl jen Pepa Král, nikdo jiný.
Co čekáte od zápasu?
Připravený jsem dobře, takže můžete čekat velkou bitku, tohle můžete čekat od mého zápasu číslo 107.
Jak se tvářili doma, když jste oznámil návrat?
Manželka z toho nebyla nadšená, já jsem vždycky před zápasem nervózní.
Máte před sebou poslední zápas?
Uvidíme, jak to dopadne. Myslím si, že tohle nebude poslední zápas. Chtěl bych zápasit třeba do padesáti let.
Takže padesát let, případně 110 zápasů?
Sedm let jsem měl pauzu, do čtyřiceti jsem byl úplně rozlámaný, měl jsem artrózu ramen, měl jsem stupeň tři, čtyřka je nejvíc. Chodil jsem na rentgeny, pořád jsem trénoval a vše se dalo dohromady, vyléčil jsem se sám. Bolest je jen pocit, bolest mě nezajímá.
První zápas jste měl v roce 2002 v Rakousku, což je 23 let, udělal byste něco jinak teď?
Asi ne. Rozhodl jsem se být zápasníkem, tak jsem zápasil. Já bral zápasy, já měl i tři zápasy za měsíc. Když mi zavolali, já jsem šel všude. Nic bych nezměnil.
A posunul byste čas, abyste nyní měl vrchol kariéry?
Byl bych radši, teď je úplně jiná doba, to by byla bomba, ale věk nezastavíte. Mrzí mě to, ale je to takhle, nic už nezměním.
Máte vysněný konec své kariéry?
Když byl Oktagon v Karlových Varech, tak jsem Ondrovi Novotnému psal. Když teď udělám pěkný zápas, tak se mnou musí příště počítat.
Takže si tímto zápasem můžete říct i o pěknou tečku kariéry, ne?
Je to možný, ale já cítím, že tohle nebude poslední zápas, já můžu zápasit až do smrti.
Sledujete domácí scénu?
Koukám na všechny, občas si koupím i PPV, hlavně sleduju Oktagon. Fandím hlavně těm, se kterými jsem bojovat začínal. Fandím klukům.
Takových už tam moc není…
Baví mě sledovat Davida Kozmu, to je můj srdcař. Věřím, že se David vrátí na vítěznou vlnu. Záleží na zápase, když se zavře klec, jak se ten bojovník cítí. Můžeš prohrát dvacetkrát, pak tam přijdeš, všechno si sedne a přijde výhra.
Jak se trénuje v šestačtyřiceti letech?
Dobře, dobře. Já chodím ještě do práce, dělám na laně, dělám výškové práce. Skončím a jdu trénovat. Teď jsem dával dva měsíce dvě fáze. Regenerace je v pohodě, žádný problém. Nic mě nebolí, nejsem zraněný, na zápas se těším, což je hlavní.