Konec přišel v pravou chvíli. V průběhu let jsem utrpěl poškození mozku, přiznala legenda UFC
07.09.2023
Autor: Miroslav Obluk
Korean Zombie. FOTO: UFC
V letošním roce se s bojovými sporty rozloučila řada velikánů. Do sportovního důchodu zamířila trojice bývalých brazilských šampionů UFC Glover Teixeira, nezkrotitelná brazilská Lvice Amanda Nunes a Mauricio Rua. Své sbohem řekla rovněž dvojice Američanů Robbie Lawler a Jorge Masvidal. A na singapurském UFC se s dlouholetou kariérou rozloučil i Korean Zombie Chan Sung Jung.
Šestatřicetiletý válečník se na poli UFC dvakrát probojoval k titulové šanci. Své síly poměřil s těmi nejlepšími v čele s Josém Aldem, Alexanderem Volkanovskim či Dustinem Poirierem. Své přezdívce dělal čest. Nikdy se nevzdával a bojoval pokaždé až do úplného konce.
Ve své kariéře nikdy nebyl ukončen submisí, pokud jej chtěl některý ze soupeřů ukončit před limitem, musel najít jeho vypínač. Se štítem, nebo na štítu, taková byla filozofie oblíbeného válečníka. Nakonec si však vybrala svou daň.
Sung Jung naskočil do pětadvaceti zápasů, svou kariéru zakončil s rekordem 17-8. V posledních dvou zápasech byl ale vždy tvrdě ukončen. Volkanovski jej sice k zemi poslat nedokázal, to ale nebylo zapotřebí. Rozhodčí Herb Dean viděl dost, další demolici vidět nepotřeboval, a tak zápas zastavil ve čtvrtém kole.
Po této válce si dal Korean Zombie šestnáctiměsíční pauzu. Letos v srpnu pak naskočil do svého posledního zápasu s Maxem Hollowayem. "Po prožití těchto okamžiků jsem cítil, že už nemám takovou bradu," přiznal oblíbený bijec v pořadu The MMA Hour.
Holloway se stal posledním mužem, který se Sung Jungem sdílel klec. Korejský bijec již před zápasem naznačoval, že by se mohlo jednat o jeho derniéru. Jednatřicetiletý Američan na tato slova ale nebral ohledy, opět rozjel ohňostroj v postoji.
Holloway patří k nejlepším ranařům UFC a v Singapuru to opět potvrdil. "Je zvláštní, že si pamatuji každý úder, který mě srazil k zemi. Každou ránu, kterou jsem zasadil. Ve druhém kole, jsem viděl, že ten úder přichází, chtěl jsem se mu vyhnout, ale spadl jsem. Říkal jsem si: 'Co mě trefilo?' V prvním kole jsem byl trochu rozhozený. Ve třetím kole všichni viděli, že jsem byl knokautován. Po prožití těchto okamžiků jsem cítil, že už nemám tak odolnou bradu," přiznal srozuměně.
Rány se nastřádaly. Dlouholetá služba v kleci si vyžádala svou daň. "V průběhu let jsem měl poškozený mozek, takže už nemám tak pevnou bradu. Nebudu říkat žádná jména, ale jsou bojovníci, kteří když byli mladí, měli opravdu dobrou bradu, ale jak stárnou, dochází k poškození mozku a jejich brada slábne a často padají. Pokud si však bojovník nepřipouští, že zestárl a jeho brada slábne, nedočká se krásného konce. Nechtěl jsem se stát takovým bojovníkem, a tak jsem se rozhodl ukončit kariéru," dodal na závěr bojovník, jenž se se svou kariérou rozloučil v tu pravou chvíli.