Medaile jsou krásná věc, láska ke sportu je víc. Trenér o tom, proč mají být Zemanová a spol. jako mistr Gott
16.06.2023
Autor: Ondřej Huml (Maďarsko)
Martin Viktorin se svěřenci v Maďarsku.FOTO: se souhlasem Martina Viktorina
Je jedním z nejúspěšnějších českých koučů, proto spolu s Aloisem Škeříkem trénuje české kickboxerské reprezentanty. Na Světovém poháru v Budapešti si je rozdělili na dvě poloviny. Martin Viktorin vede bojovníky na tatami, Škeřík ty v ringu. "Snažím se o to, aby u každého mého svěřence byla na prvním místě láska ke sportu, až potom medaile za umístění," řekl v rozhovoru pro kaocko.cz Viktorin, který ve Falconu z Vysokého Mýta vede i vůbec největší z českých nadějí, sedmnáctiletou Elišku Zemanovou.
Trenére, v čem tkví krása tatami disciplín?
Tatami disciplíny jsou hodně zaměřené na techniku a rychlost. Bodují se čisté a kontrolované údery, každý by měl být správně technicky provedený. Součástí tohoto sportu jsou tři disciplíny, a to Point fighting, Light contakt a Kick light. Když to řeknu zjednodušeně, tak v Point fightingu se při každém zasaženém úderu přeruší zápas, zaznamená se bod a následně se pokračuje v boji. Kdo v rámci kol nasbírá nejvíce bodů, ten na konci vyhraje samotný souboj. Nebo i dřív, protože občas do toho promlouvá i tzv. kanár. Ten je určující v momentě, kdy během zápasu vede někdo už o deset bodů. To další dvě disciplíny, Light contact a Kick light jsou si velmi podobné. Rozdíl je v tom, že v Kick light jsou povolené kopy na stehna, tzv. low kicky, od pasu nahoru je ale všechno stejné s Light contact. I tady se hodnotí technika, za každý správně provedený úder nebo kop udělí sudí bodové hodnocení, které se sčítá v průběhu všech kol. Zvítězí samozřejmě ten, jenž jich nasbírá nejvíc. Ovšem někdo může zvítězit i kanárem. Ten nastane ve chvíli, když u dvou ze tří bodových rozhodčích vede zápasník už o patnáct bodů. Ale všechny údery musí být čisté a vedené zpříma. Celkově je v tatami všechno o kvalitě, rychlosti a technice. Nedává se do toho tolik síly jako v ringových disciplínách.
Koho všechno by měli fanoušci na Světových hrách pozorně sledovat?
Budu mluvit za tatami a řeknu, že všichni, kdo tady jsou, si zaslouží pozornost fanoušků i médií. Dělají něco pro sebe i sport, snaží se ho posouvat dopředu. Čistě rankingově je pak suverénně nejvýš naše historicky nejlepší kickboxerka Eliška Zemanová. Ve všech třech disciplínách na tatami dokázala vyhrát tituly mistryně Evropy i světa, prvenství v každé z nich obhajuje i tady v Maďarsku. Čeho všeho už dosáhla, je až neskutečné na to, v jak mladém věku je. Mám velkou radost z toho, že nejsem její trenér jenom státní, ale i ten klubový.
Je vzhledem k jejím skvělým úspěchům občas trochu obtížné v ní udržovat motivaci?
Snažím se o to, aby u každého mého svěřence byla na prvním místě láska ke sportu, až potom medaile za umístění. Srovnávám to s Karlem Gottem. Vždycky říkám, že u něj už pak nebyly hlavní peníze za koncerty, ale zpěv, diváci a publikum se pro něj staly životní vášní. V tomhle stylu se snažím vést všechny a jsem moc rád, že zrovna u Elišky to funguje víc než dobře. Nepotřebuje vyhrát zlatou, ale hlavně si co nejlépe zazápasit. Když vás něco baví, s tím pak přicházejí i úspěchy. A platí to tak i u všech našich reprezentantů, nejen u Elišky. Oni všichni si totiž zaslouží pozornost.
Mezi účastníky turnaje je i váš syn Martin.
Je to tak. V mladším věku byl šampionem v tatami disciplínách, je to historicky první junior, co vyhrál evropské WAKO. V Kick light je vicemistrem Evropy mezi muži (dospělými), což je v téhle kategorii pro českou reprezentaci dosud nejlepší umístění. Na tomto Světovém poháru jde ale zápasit v královské disciplíně K-1 do 91 kil. Víme, že tam Martin nechá vše, stejně jako všichni ostatní. Jak to dopadne, se necháme překvapit.
Dá se říct, s jakým výsledkem na Světovém poháru byste byl jako trenér spokojený?
Mám to nastavené tak, že na děti nevyvíjím nátlak na získání medailí, ale motivuji je spíš ke sportu jako takovému. Na turnajích sbírají zkušenosti, které v dospělosti promění v dalších výzvách. Když se jim daří aplikovat to, co jsme společně natrénovali, mám pak z toho tu největší radost. Nehledě na výsledek. Oni jsou zase šťastní, když vidí šťastného mě, navzájem to na sebe pak přenášíme (s úsměvem). Když udělají medaili, tak je za to samozřejmě pochválím, ale neprahnu po tom. U těch starších to rozděluji i podle toho, zda jsou na takovém turnaji poprvé či podruhé, nebo se jich už pár zúčastnili. V prvním případě hodnotím hlavně to, jak dokáží naslouchat, jak plní pokyny mě coby trenéra. U reprezentantů, co jezdí už delší dobu, potom sleduji hlavně to, zda dokáží produkovat nové techniky a kombinace. I když třeba mají několik super nacvičených, nechci, aby u toho zamrzli, ale rozvíjeli se dál, aby je soupeř neměl čím zaskočit. S tím, že když se jedná o finálový zápas nebo je to hodně vyrovnané, už je samozřejmě nechám dělat věci, co zaručeně fungují. Je to složité téma, mohli bychom o tom sepsat knížku. Ale snažil jsem se to popsat co nejstručněji (s úsměvem).
A najdete si čas i na procházku městem, nebo na to nebude vůbec prostor?
Včera po příjezdu jsme dali reprezentantům víceméně volno, dneska jdou ti první do akce. Bojovníky v pokročilých kategoriích bude ale první zápas na tatami čekat až o víkendu, takže dnes budou hlavně trénovat. Nažhavíme je do akce!
