Školačka a česká bojovnice. Vždycky mi říkali, že nejsem normální dítě
19.11.2025
Autor: Libor Kalous
Vítězství. Isabella Čechová má svůj sen.FOTO: se souhlasem Isabelly Čechové
Ještě školou povinná. Česká reprezentantka v thajském boxu Isabella Čechová už poznala, jaké to je být světovou šampionkou. Ve třinácti letech má jasný směr, chce být nejlepší, věří si natolik, že se neobává ani puberty, kterou má před sebou. "Když je slabší den, připomenu si, proč to dělám, pak je to hned lepší. Motivuje mě vidět výsledky a zlepšení," řekla česká bojovnice pro kaocko.cz. Nyní je v Aténách, kde se koná mistrovství Evropy. Cíl? Zlato.
Isabello, proč thajský box, proč bojové sporty, proč kontaktní sport?
Thajský box mě zaujal už v šesti letech. Líbí se mi, že není jen o síle, jak si většina lidí myslí, ale i o disciplíně, respektu a hlavně o hlavě. Každý trénink je výzva a posouvá mě dál. Baví mě překonávat sama sebe a učit se novým věcem. Vždycky mi říkali, že nejsem normální dítě.
Je vám třináct, máte své sny, přání, ale je před vámi puberta, vydrží zápal i za rok, dva?
Určitě, každý má své sny. I já. Čím více do toho dávám, tím víc mě to baví. Vím, že tohle je to, co chci dělat. I když přijdou těžké chvíle, vždycky mě to táhne zpátky do gymu. Náš klub je pro mě jako rodina, vždy se snažíme podporovat.
Kde se ve vás bere taková jistota?
Je to kombinace všeho. Mám velkou podporu rodiny i trenérů. Mám jeden velký sen, být jednou tou nejlepší bojovnicí. Věřím, že když člověk opravdu něco chce a pracuje pro to, může to dokázat. A hlavně Petr Ottich je nejlepší trenér, jakého si můžete přát. Jsem hrdá na to, že jsem jako malá otevřela dveře právě jeho klubu Thaibox Devils Třebíč. Nemám v plánu klub měnit.
I když člověka sport baví, něco ho nebaví v tom procesu, co je to u vás?
Někdy je těžké si hlídat váhu nebo jít trénovat, když jsem unavená ze školy. Ale vím, že to k tomu patří. Když je slabší den, připomenu si, proč to dělám, pak je to hned lepší. Motivuje mě vidět výsledky a zlepšení.
Kolikrát týdně trénujete?
Trénuji pětkrát až šestkrát týdně. Mám silové tréninky v gymu, techniku, práci na lapách, sparingy. Když se blíží různé zápasy, přidávám kondici, trénuji i dvoufázově.
Jak na vás hledí spolužáci?
Většinou mě podporují a fandí mi. Někdy se diví, že dělám thajský box, ale berou to spíš jako něco zajímavého. Některé holky říkají, že by to nikdy nezvládly, to mě motivuje ještě víc.
Škola, sport na vrcholové úrovni, to chce velkou disciplínu...
Teď jsem v osmé třídě. Určitě to nebude dále lehké, ale když člověk chce, dá se to zvládnout. Chci být poctivá i ve škole, ale vím, že sport pro mě zůstane vždy na prvním místě.
Pokud byste měla vybrat tři své největší úspěchy ve sportu, které by to byly?
Tak samozřejmě titul mistryně světa v roce 2023, ve stejném roce také vicemistryně světa ve Waikru a letos mistryně světa. To je pro mě zatím nejvíc.
Je vám 13 let, kde se vidíte za 10 let?
Chtěla bych být profesionální bojovnice, mít za sebou spoustu zápasů a reprezentovat Českou republiku na Světových hrách. Hlavně chci dělat, co mě baví.
Trénink je na prvním místě, řešíte a rozvíjíte také tým kolem sebe, marketing, sociální sítě, angličtinu?
Ano, učím se pracovat i s tímhle. Pomáhají mi lidé kolem mě - můj trenér Petr Ottich, další trenéři a hlavně má rodina. Anglicky se učím, protože na mezinárodních turnajích je to potřeba. Co se týče sociálních sítí, ty zatím dělají rodiče.
Teď vás čeká další turnaj, je to tak?
Ano, v úterý jsme odletěli s reprezentací na mistrovství Evropy do Atén. Mým cílem je opět přivézt zlato.
Už máte v hlavě, jaký bude přechod mezi starší, dospělé?
Na tohle ještě nějak nemyslím. Vím, že to bude náročnější, proto se snažím zlepšovat každý den techniku, sílu i psychiku. Každý trénink beru jako krok dopředu, abych byla připravena, až ten čas přijde.
Lze se na světovou kvalitu připravit doma?
Věřím, že se dá hodně naučit v Česku, protože máme skvělé trenéry, ale určitě bych chtěla jezdit i do zahraničí. V Thajsku už jsem byla a můžu říct, že mi to hodně dalo, však je to země, kde se tento sport zrodil.