Strašně nerad bych doma zklamal, chci udělat medaili, říká Krpálkův nástupce před startem ME
13.09.2022
Autor: Ondřej Huml
Adam Kopecký.FOTO: České judo
Už ve čtvrtek startuje na Podvinném mlýně v Praze juniorské mistrovství Evropy v judu, kde bude v ohni hned 14 českých želízek. Tím vůbec největším je talentovaný Adam Kopecký, který bude obhajovat bronz z evropského i světového šampionátu. Zvládne "nový Lukáš Krpálek" další obří výzvu?
S jakými ambicemi vstoupíte do mistrovství?
Už jen z pověrčivosti bych o osobních cílech mluvit příliš nechtěl. Nedělá to dobrotu. Určitě bych ale chtěl udělat medaili, to je jasné.
Na startovní listině vaší váhové kategorie je hned šest Evropanů, kteří byli v nejlepší osmičce juniorského mistrovství světa. Koho z nich považujete za největšího soupeře?
Je pravda, že 81 je docela nabitá. Za největší výzvu považuji Francouze Aregbu a Ázerbájdžánce Hajiyeva, oni oba jsou mimořádně kvalitní protivníci. Už jsem s nimi zápasil několikrát. Porazit Aregbu se mi ještě nepodařilo, Hajiyeva už jednou ano. Tak uvidíme, jak to bude tentokrát.
Jak se těšíte na domácí atmosféru? Berete ji jako výhodu, nebo spíš jako tlak, že na vás bude upřeno tolik očí?
Tlak cítím velký, to je pravda. Strašně nerad bych totiž doma zklamal. Zvlášť když za mnou každý chodí, že to určitě zvládnu, že jsem byl na třetí na světě, takže udělat pro mě placku i tady bude vlastně brnkačka. Tak to ale samozřejmě není. Je tam hrozně moc kvalitních soupeřů, stát se může cokoli. Stačí jedna nepozornost, jedna chyba, a bude z toho prohra v prvním kole. Tak to bohužel v judu je.
Je pro vás velkou motivací dostat se za dva roky na olympijské hry do Paříže?
Samozřejmě bych se tam podíval moc rád. Olympiáda je snem každého sportovce, tak to prostě musí být. Pořád ale patřím věkem do juniorů, takže mým hlavním cílem je asi až Los Angeles.
Říká se, že by z vás jednou mohl vyrůst nový Lukáš Krpálek. Jak se vám to poslouchá?
Slýchám to dost často, hrozně mně to lichotí. Na druhou stranu, Krpoš je jen jeden, toho nelze nahradit. Nebo ano, ale bude to strašně těžké.
Spárujete občas spolu?
Párkrát jsme se prali. Váhový rozdíl mezi námi je však hrozně velký, nějakých 20 nebo 30 kilo. Moc rád s ním ale trénuji práci na zemi, ta baví nás oba.
Jaký je to člověk?
Hrozně fajn! I když je to dvojnásobný olympijský vítěz, dvojnásobný mistr světa, je to pořád strašně pokorný kluk. Sláva mu nevlezla do hlavy. Hrozně moc si ho vážím. I všech ostatních, kteří mě přijali ve své judistické partě.