Vše pro úspěch a syna. Abych to mohl kosit i po čtyřicítce ve stylu, říká Martínek
15.12.2025
Autor: Libor Kalous
Michal Martínek má před sebou další zápas v KSW.FOTO: KSW
Vyladit formu, nabrat sílu a do boje. Michal Martínek bude bojovat 20. prosince v Lodži. Jeho soupeřem v KSW bude domácí Artur Szpilka. Český bojovník je pětkou těžké divize polské organizace. Výhra je možným krokem k titulovému střetu. A to je velká motivace. Druhou je rodina, kde doma na českého zápasníka čeká malý syn. "Chci, aby viděl, že má zodpovědného tátu, který tu pro něj vždy je a bude," řekl Martínek pro kaocko.cz.
Michale, co čekáte v Polsku?
Čekám otevřenou hru. Připravujeme se na to, že bude dobrý na nohách. Rozeběhnout se a hned hodit, to je taky varianta, která se nabízí, ale jsme nohama na zemi. On odjel přípravu s Blachowiczem, Khalidovem, má kolem sebe dobré lidi. Počítám s jeho nejlepší MMA verzí. Jsem připraven na všechny aspekty boje. Věřím, že se dostaneme do situací, které mohou být na zemi, na pletivu, prostě kompletní MMA.
Jste pětkou těžké váhy KSW, je tohle zápas o titulovou šanci?
Soupeř sice není v žebříčku, ale zase tam udělal zápasy. Je to obrovské jméno. Já jsem předtím porazil čtyřku, byl bych jediný z top pětky, který se šampionem Philem De Friesem ještě nezápasil. Moje dlouhodobá ambice je jít s ním, ale teď dělat predikce, to nejde. Každý zápas je jako play off. Jít o titul se šampionem, to je i jeden z důvodů, proč jsem podepsal další kontrakt v KSW. Nehledě na to, že mi dali rekordní podmínky, které jsem ještě nikdy nedostal, to jsem tam nemohl nechat.
Je tedy rok 2026 rokem, ve kterém chcete útočit na titul KSW?
Určitě bych chtěl, cítím se v plné formě. Dlouho mě trápila zranění, ale všechno jsem upravil, co šlo. Životospráva, žádný alkohol, žádné CBD, řekl jsem si, že chci zabojovat o pás šampiona, tomu se musí vše přizpůsobit.
Je vám pětatřicet, váha jde postupně nahoru, zrajete do těžké váhy?
Vidím to tak. Pro mě je důležité si zachovat pohyb. Já nemám úplně adekvátní proporce, co se týče výšky, váha už je optimální, mám okolo 115 kilo ve kvalitě, což už je dobrá váha. Jde spíš o schopnosti, rychlé starty a vstupy. Kdokoliv má sto kilo, tak je nebezpečný. Pak už to je i o zkušenostech si to rozfázovat, když se perete s chlapem, který má 120 kilo. Tohle všechno přichází s věkem. Těžká váha je specifická, tady se zraje později. V těžké váze máte granát. A když máte štěstí na zranění, mikro poškození mozku, víte, jak trénovat, držíte životosprávu, tak to jsou klíčové faktory, abych to mohl kosit i po čtyřicítce ve stylu.
Tréninky, fyzička, technika, hlava, jak moc pouštíte do přípravy vědu?
Na tohle jsem hodně zaměřený, tohle už mám od dob hokeje. Těch faktorů tam je více. Mám tam borce, Michala Sirůčka, je to bývalý strongman, ví všechno o stravě, trénoval rugby, ten umí nakombinovat silový trénink do výbušnosti, co potřebuju v rámci funkčnosti a kardia. Pak mám Viktora Šebáka, který je obrovský odborník, myslím, že to je trenér světového formátu, co se týče využití technologií, jezdí po světě za borci, kteří trénuji kluky z NHL, UFC, NBA. V minulosti jsem pracoval s Michalem Břetenářem, který byl taky obrovský přínos, co se týče rozvoje dýchacích svalů. Vše se postupně skládá, do toho jezdíte do těch nejlepších gymů, pak to je už jen o disciplíně, kterou si myslím, že mám.
Jak člověku chutná disciplína, když je v únavě a příprava jde do finále?
To je už o tom, že víte, že můžete makat dvakrát tolik, ale už vás nepouští svaly a cítíte únavu, takže nechcete riskovat zranění. Já sice nehubnu, což je plus, ale jedu objemy, člověk maká konstantně čtyři měsíce. Jsem pár dní od zápasu a tělo je křehký, poslední týden si musí vše sednout, stahovat tréninky na kratší čas, postupně nabrat sílu a jít do boje v plné síle.
Bylo to tak vždy?
Když jsem začínal, nevěděl jsem, poznával jsem svět. Taky jsme byli více zranění, to se přenášelo do dalších zápasů. Když je člověk chytřejší, trénuje konstantně, poslouchá tělo, tak to je investice do budoucna. V mladších letech to je také boj s egem, do toho jsem chodil i na noční. Když člověk stojí čtyři dny do zápasu na vratech, tak to není ideální. Dneska mám plnohodnotné možnosti, spím pravidelně, život je ustálený v rodině, chci jít dítěti také příkladem, nechci být tím fotrem, co chodí domů ve čtyři ráno. Chci, aby viděl, že má zodpovědného tátu, který tu pro něj vždy je a bude.