Bezpečná hranice shazování: jak si ji nastavit podle sebe
27.03.2026
Autor: Viktorie Bulínová
Cecilie Bolander na váze před zápasem v Oktagonu. FOTO: OKTAGON MMA
Už víme, proč zápasníci shazují. Další logická otázka zní: kolik je ještě "rozumné" a kdy už si spíš berou výkon a zdraví než výhodu? Univerzální číslo neexistuje. Bezpečnější je uvažovat v kontextu - a nastavit si hranici podle několika faktorů, které mají na úspěch (a riziko) shazování zásadní vliv.
1) Čas mezi vážením a zápasem
Čím delší je okno mezi vážením a zápasem, tím více času má tělo na rehydrataci a doplnění energie. To ale neznamená, že "delší okno = můžu všechno". Jen se mění míra rizika.
Orientačně (tzv. "final cut", tedy závěrečné shazování metodami RWL v zápasovém týdnu) se často pracuje s těmito rámcovými doporučeními.
ČASOVÉ ROZMEZÍ MEZI VÁŽENÍM A ZÁPASEM
Dlouhodobý rozestup: více než 24 hodin mezi vážením a zápasem. Ideální "final cut" - 6-8 %
Střední rozestup: 5-12 hodin mezi vážením a zápasem. Ideální "final cut" - 4-5 %
Krátký rozestup: 1-4 hodiny mezi vážením a zápasem. Ideální "final cut" - 2-4 %
Žádný rozestup: 0-30 minut před soutěží. Ideální "final cut" - nic
Tahle čísla berte jako horní mantinely pro zkušené jedince, ne jako cíl. |
2) Systém vážení a pravidla soutěže
Jiné nároky má jednorázové vážení, jiné turnaj s vážením více dní po sobě, a úplně jiné soutěž s kontrolním převážením. Čím víc kontrol a čím víc zápasů v krátkém čase, tím víc se mi vyplatí držet konzervativnější přístup.
3) Typ sportu a zápasový styl
V disciplínách, kde se hodně bojuje o pozice (klinč, grappling, wrestling), mohou být hmotnostní rozdíly citelnější než v čistém strikingu. Zároveň záleží na stylu: pokud jsem typ, který těží z rychlosti, pohybu a tempa, obvykle hůř snáším velké zásahy do hydratace než silovější styl, který stojí víc na tlaku a kontrole.
| Doktorandka (Ph.D.) na FSpS MU a profesionální zápasnice thajského boxu s více než 60 zápasy. Píšu o výživě a shazování v bojových sportech s důrazem na výkon a zdraví. Více informací a poradenství: www.kiwican.cz. |
4) Individuální tolerance a tělesná kompozice
Každý z nás reaguje trochu jinak: lišíme se v míře pocení, ztrátách sodíku, toleranci restrikce tekutin i v tom, jak snáším manipulaci se sacharidy a vlákninou. Významná je i tělesná kompozice: vyšší podíl svalové hmoty obvykle znamená více tělesné vody, což může ovlivnit "kolik se dá shodit" - ale zároveň to neříká, že je to automaticky bezpečné.
5) Věk, zkušenost a pohlaví
U juniorů a dětí bych se shazování vyhnula (bylo by to na dlouhou debatu, když už to má smysl…). A i u dospělých platí: čím méně zkušeností se shazováním mám, tím menší zásahy dávají smysl. U pohlaví existují průměrné rozdíly (např. v tělesném tuku a hormonálním prostředí), ale individuální variabilita je velká - proto je lepší hodnotit konkrétní reakce těla než spoléhat na "muži vs. ženy" jako univerzální pravidlo.
Můj nepopulární názor je, že do prvního amatérského zápasu by zápasník neměl shazovat pomocí metod RWL. To, že se dostane do "lepší" formy klasickou dietou bez extrémů, je v pořádku, ale závěrečné shazování mu může spíše více vzít než přidat. V prvních zápasech stejně hlavně záleží na technické úrovni, kondičce a zejména psychice. To, že by měl v zápase o pár kilo navíc, neudělá v tomto případě téměř žádný rozdíl.