MMA premiéra v 41 letech? Vsadil jsem na granáty, směje se bojovník s pestrou minulostí
19.07.2021
Autor: Jiří Voráč
Byla to dřina...FOTO: Street FIGHT Champions
Elánu a energie má na rozdávání, to je slyšet z každého slova. Bojovník Michal Kučera má za sebou premiérový zápas v MMA. Vítězný, bitvu s Davidem Soukupem na první plzeňské akci Street FIGHT Champions ukončil před limitem. A tak si tenhle chlapík, s kterým se život nemazlil, mohl vychutnávat pocity velkého triumfu. „Moc jsem si to užil. Se svojí ženou, s rodinou, s kamarády. Děkuji pořadatelům za super akci,“ přiznal v rozhovoru pro kaocko.cz.
Snažil jsem se o vás najít nějaké informace ohledně bojových sportů, ale pořádně jsem nic nenašel. Zkuste se fanouškům představit.
Co se týče bojových sportů, tak jsem před lety dělal karate. Ale to nebylo nic zásadního. Až teď pár let chodím do CharonMMA k trenéru Ondrovi Charvátovi, který mě v tomhle směru učí a vychovává. A nakonec to došlo tak daleko, že přišla nabídka a já se za tři týdny připravil na svůj první zápas.
Vypadá to, že jste si všechno užil, i když to asi bylo pořádně náročné, co?
Makal jsem, za tři týdny jsem dal dolů deset kilo. Ale užíval jsem si to, to je pravda. Já vždycky v životě potřebuji před sebou vidět cíl. Nemá cenu si něco nalhávat, můj život nebyl růžový, vyrůstal jsem v dětském domově, byl jsem i zavřený. Hodně věcí mě naučila moje žena a taky trenér Ondřej Charvát, ke kterému chodím poslední čtyři roky. Přiznávám, nebyl jsem dlouho sportovně založený, spíš jsem byl takový rváč, který se pral se životem. Vždycky jsem padl, ale dokázal jsem vstát. A teď jsem, co se týče sportu, sklidil ovoce.
Je zřejmé, že vás životní zkušenosti asi hodně změnily...
Naučil jsem se hodně věcí a děkuji za to, ale jinak jsem v mnoha věcech pořád stejný. Pořád tam zůstává pokora a respekt k lidem. Vím, že jsem v životě dělal kraviny, ale tomu je konec. Přispívám i na Dobrého anděla, mám firmu, kdy stavíme domy. Vychovávám děti a chci být pro ně vzorem, aby mohly být na mě hrdé. Firma funguje, odměnou je, že je hodně práce. Nikdy jsem to neměl tak, že bych k něčemu přišel jako slepý k houslím. Makám i kvůli ženě, jsme spolu patnáct let, moc mi záleží na tom, aby se za mě nemusela stydět.
Podle všeho jdete správným směrem. Jak těžké bylo připravit se na soupeře, znal jste ho?
Nechtěl jsem ho znát, ani jsem nekoukal na nějaká jeho videa. Věděl jsem jedinou věc, že ho chci porazit, Viděl jsem, že je vysoký, byl jsem připravený, že dostanu nějaké bomby. Vím, že on se na mě trochu vyptával. Možná čekal trochu něco jiného, já jsem totiž nekopal a vsadil na granáty. Jakmile jsem ho dostal na zem, věděl jsem, co mám dělat. Poslouchal jsem trenéry a dopadlo to dobře. Rozhodla i skvělá fyzička, makal jsem tvrdě.
Ohlas vzbudila už samotná příprava, po zápase jste asi za hvězdu. Byl jste nervózní?
Záleželo mi na tom, ale věděl jsem, že jsem připravený. Přišla se podívat žena, rodina, kamarádi, nechal jsem si zahrát romskou písničku, věděl jsem, že bude pr.... Všechno jsem si s úsměvem užil. Navíc byl ten večer fakt super zorganizovaný.
Byla i afterpárty, slavilo se do rána?
Měl jsem toho docela dost. Odjeli jsme domů a koukli se na televizi. A taky jsem si dal dobrý jídlo, tři týdny jsem pořádně nežral. (směje se) Mně se už dřív povedlo shodit ze 145 na 100, teď jsem šel dolů ze 130 o deset kilo a chtěl bych jít s váhou ještě níž.
Pokud budete makat na tréninku a k tomu v práci, asi se nemusíte bát, že váha nepůjde dolů.
Trenér je super chlap, pomáhá lidem, ale je i tvrdý. Nebojí se a každému řekne pravdu do očí, tak by to mělo být. To se mi líbí. Ani mě tahle výhra nezmění, mám to nastavený pořád stejně. V životě jsem se někam posunul, dostal jsem lidi z drog a závislosti na alkoholu. Záleží mi na tom, jak mě vnímají moji nejbližší. Nechci, aby někdo říkal, že jsem nějaké koště nebo smažka.
Zápas jste ukončil před limitem, překvapilo vás to?
Bylo to rychlý, ale pořád tam byl respekt k soupeři. Taky jsem mu, když to skončilo, poděkoval za dobrý zápas. Šel jsem do toho souboje s tím, že chci vyhrát, ale věděl jsem, že se může stát cokoliv. Makal jsem, koupil jsem si pás, dřel jsem s vestou se závažím, chodil na tréninky, pomáhali mi i kluci v práci.
Přece jenom jste ale byl postavou jiný, než soupeř. Když jsem získával informace, bylo mi řečeno o vašem souboji, že zápasil urostlý chlap s hospodským bizozem, a že jste dal soupeři kotel. Co vy na to?
Je to pravda, že proti soupeři jsem byl tlusťoch. Nevím kolik soupeři bylo, byl mladší, možná mu bylo třicet. Ale já se zaťal a ukázal jsem mu koule a vyhrál. Víte, vždycky je to věc přípravy a pohledu na věc. To je jako v životě, kdo se se mnou chce bavit, tak se baví. Kdo nechce, nemusí. Mám kolem sebe lidi, na kterých mi záleží, kteří mě berou takového, jaký jsem. Moje priority jsou jasné - rodina, práce, zázemí. Dobře si uvědomuji, že to v mém životě nebylo dlouho růžové.
Když jste tak intenzivně makal, nehrozilo, že to nakonec přeženete, a ještě se před soubojem zraníte?
Měl jsem před zápasem nakopnutá žebra. To byl docela problém. Spároval jsem s dvoumetrovým klukem a on mě trefil. Ale řekl jsem si, že to nevzdám. Měl jsem cíl a šel si za ním. Věděl jsem, že ten kluk bude tvrdej, dostal jsem pár granátů, ale dopadlo to dobře.
Změnil jste se v životě, cítíte změnu i v pozici bojovníka?
Musím moc poděkovat trenérům v CharonMMA, první sparingy, to jsem se rval jako prase. Teď to mám nastavené úplně jinak, mám úplně jiný náhled. Makáme a pomáháme si, je to nastavené úplně jinak.
Půjdete do dalšího zápasu, třeba na další akci Street FIGHT Champions?
Určitě něco bude, ale tohle bych nechal na trenérovi. Já vím jen to, že bych chtěl jít do zápasu s nižší váhou. Určitě si teď dáme nějakou dovolenou, ale pak se bude zase makat. Určitě bych se na zápas chtěl s trenéry připravit na sto procent.